Vítám vás u mutila poety

Poetův autorský blog. No, to je snad trochu přehnané. Necítím se být básníkem. Naopak slovo báseň v mém podání dávám do velkých uvozovek. Přesto zde chci zveřejnit vše, co můj chorý mozek vypotí (jak říkával blahé paměti náš třídní profesor). Většinovou inspirací mých veršíků je žena a vztah. Tak ať se vám alespoň některé dílko líbí a přinese úsměv a potěšení, zrovna tak jako mně při jeho psaní.

Láska má jistě velký význam, jen bych rád věděl jaký.
Oscar Wilde

středa 31. prosince 2008

Silvestrovská půlnoc

Půlnoc
až malá ručka krytá bude velkou
či na digitálu budou samé nuly
neschovávejte se pod dekou
neb o rok jsme se zas posunuli

připijme si, ať jsme zdraví
ať se za rok opět sejdeme
milující či jen hraví
a teprve pak si lehněme

* *
Děkuji všem za nahlédnutí do mého blogu a přeji do nového roku hlavně to zdravíčko a hodné lidi kolem sebe.
.

pondělí 29. prosince 2008

Amorek

Amorek

šíp a luk má Amorek
po lidech si střílí
je to pěkný pacholek
krátí dlouhou chvíli

měli by mu nasekat
a ten luk mu zlomit
říkám si já kolikrát
aby nemoh‘ zlobit

* *
Předchozí Žárlím jsem vypotřeboval abecedu a teď začnu s novějšími dílky.
Amorek. Je vůbec trestně odpovědný za své činy se svojí vizáží malého pacholete? Klame tělem! Mohlo by malé robě natáhnou tětivu? Určitě ne, to znamená, že Amor je staršího věku s vadou růstu a jako takový je postižitelný za opakované činy obecného ohrožení. Na druhou stranu uznávám, že poškození si mnohdy neuvědomují své poranění a vzpamatovávají se až po uplynutí promlčecí doby. Bohužel, kde není žalobce není ani soudce a Amor, alias Amorek, alias Cupido, je i nadále nepostižitelný.


čtvrtek 25. prosince 2008

Žárlím

Štěně

mou lásku milence vyměnila
za mateřskou lásku k tobě
alespoň na nějaký čas
krmení, kakánky, čůránky
věnuje se jen tobě zas!
taky jsem si tě přál
a ty ses mi odměnil…
lásku mou jsi mi vzal!

takové štěně, malý tvoreček
za chvíli bude tě zahrada plná
a hlavně dvoreček

nedivím se jí ale, kuličko naše
sleduji tě, krásná očka máš
a úsměv, když ťapkáš po dvorku
však přeci jen
počkej za půl roku
to na cvičáku uhlídáš
kdo je vůdcem smečky
Azorku…

Azore!
zase jedna ponožka
za chvíli roztrháš mi je všecky!

* *
To není o mně :) To mne inspiroval přírůstek do rodiny mých známých. Kdo má pejska, tak ví, že štěněčí období je dobou zvýšené pozornosti na vše - do ničeho nešlápnout, nic nenechávat jen tak ležet, vše schovávat, atd. Ale ta hezká věrná očka to vše vynahradí.

úterý 23. prosince 2008

Veselé Vánoce

Veselé Vánoce

Děkuji vám za návštěvy mého blogu a přeji vám šťastné a veselé Vánoce.



Zvíře ve mně

Tetřev hlušec
pod mojí maskou klauna
zastoupena je všelijaká fauna

němý jsem skoro jako ryba
je to veliká má chyba
a není to až tak velká lež
že někdy líný jsem jak veš
i když chvíli jsem byl jelen
zas šípem lásky chci být střelen
a hluchý jak tetřev v toku
bych opět rád byl, lásko, cvoku
už nejsem žádný hejsek
věren bych byl jako pejsek
i přes den, nejen o nocích
trpěl bych tulení nemocí

nejsem sice už plemenný býk
přesto, ukaž se lásko, dík


* *
Ani u této "básničky" si již nepamatuji okolnosti vzniku. Pravděpodobně opět byla podnětem reakce na jinou báseň. Svého času jsme svými dílky na jistém fóru inspirovali jeden druhého. I když, jak nad tím tak přemýšlím, tak asi ne. To šlo čistě ze mne.

neděle 21. prosince 2008

Zrcátko

Zrcátko

chraň si lásku, děvčátko
jak kulaté zrcátko
upustí se, rozbije se
a pak, děvče, kdoví
jestli koupíš nový


* *

Tak, to je taková miniaturka, u které si nepamatuji vůbec jak, kdy a proč vlastně vznikla, co mne inspirovalo. Pravděpodobně asi jako veršovaný komentář pod báseň nějaké autorky na jednom z básnických fór, na která se chodím podívat.


čtvrtek 18. prosince 2008

Zlomenina

Zlomené srdce

Proč Tvůj zrak zase
rozpíjí slza,
ta kapka vzešlá z Tvého žalu?
Kolikrát už v čase
získala jsi otevřenou
zlomeninu srdečního svalu?

Nabízím své dlaně
myšlenka drzá,
smím ke srdci dát je tak jako dlahy?
Já léčil bych Tě odhodlaně,
dušičku poraněnou
ošetřil by pak můj polibek vlahý.

* *
Přeji všem zraněným srdéčkům dobrého doktora.

úterý 16. prosince 2008

Zlatá svatba

Lavička
(v parku)

sedíme na lavičce zas
jiné má už ona dřevo
já chci tě tady zulíbat
říkat: miluji tě, děvo

co na tom, že počmáral nás čas
trochu upravil nám rysy
na tebe chci se podívat
okem vroucným jako kdysi

krásu tvoji v paměti mám
netřeba zažloutlé foto
chci po ruce tě hladívat
s tebou šťasten jsem, tak proto

snad někdo zasměje se nám:
staříci líbají se na ulici!
však nelze mu to zazlívat
závidět bude, kdo má pod čepicí

* *
Je pěkné potkat starší pár, který se stále ještě vede za ruce. Opravdu je co závidět.

pondělí 15. prosince 2008

Zima čaruje

krásné je dnes modré nebe
alespoň u nás je to tak
slunce svítí, přesto zebe
já navléknu si svůj rolák

rolák ten s tím norským vzorem
co jsi mi pod stromeček dala
pak jsi něžně šeptla: honem
a v loži jsi mne zulíbala

jako vločka si roztála
jež ohřála se mi v dlani
velké štěstí jsi mi dala
krásné je to vzpomínání

* *
Ano, ano. Zima může být krásná ve všech podobách - ojíněné větvičky, zasněžená pole, rej na sjezdovkách, teplý čaj či punč a konečně i společné zahřívání se pod duchnou :)
.

pátek 12. prosince 2008

Zima

Ledové květy
sluníčko svítilo,
třpytil se sníh,
na stráni za domem
vozil se smích

svítilo sluníčko,
smály se děti,
na oknech uvadly
ledové květy

sluníčko zapadá,
končí se den,
zima je pořádná,
jako zlý sen

zapadlo sluníčko,
zas tma je nad krajem,
chceš ohřát, holčičko?
... a ne teplým čajem? :)

* *
Je s podivem, že zrovna dnes jsem se probudil do zasněženého města a stále padá. Tak tahle říkanková patří k služebně starším. Vznikla v oné dlouhé zimě 06-07, v době, kdy jsem ještě o nějakém básnění nepřemýšlel. Vznikly tehdy jen první tři sloky. Čtvrtou, lehce poznamenanou "harašením", jsem dopsal vlastně až po roce, když jsem dílko uveřejňoval jinde. A v oslovení "holčičko" nehledejte pedofilii, přeci i s několika křížky na krku to jsou stále holky, ne?

středa 10. prosince 2008

Zdenečkovi

Zd. Lhoták
poslouchám hudbu Emila
a tak nějak tuším
že by se Ti taky líbila
kamaráde můj
zvláště ta o Posledním tažení
to byl rank Tvůj
připravoval ses snad od narození

škoda, kolegáčku milý
že už v autě mým
nepojedeš zas
na kuželky, na zápas
to cd bychom si pustili

scházíš mi, nosáči
přestože tam nahoře je Ti asi hej
mozek můj radu dokola otáčí
než příště budeš odcházet
raději kamarádů se zeptej!

* *
Tak tyhle verše jsem napsal loni na jaře pro mého, našeho přítele a kamaráda, dlouholetého kolegu kuželkáře, který nás náhle opustil. Všichni jsme věděli, že má problémy se srdíčkem, ale ... Na takovéto zvraty není člověk nikdy připravený.
Hned na začátku se zmiňuji o písních Emila Manna a zvl. jeho Posledním tažení (na odkazované stránce bohužel není uvedena), kde má slova:
Každý měl by mít, na posledním tažení, chlapa v černým fraku s hubou slůvek: drazí pozůstalí, vážení.
Tak na tu jsem se opravdu těšil, že mu ji při cestě na kuželky pustím, protože to bylo Zdenečkovo oblíbené téma. Bohužel už k tomu nedošlo.
Rád na něj vzpomínám a věřím, že nejen já sám.

foto: L. Prchal

úterý 9. prosince 2008

Zadeček

Pozadí

kalhoty hezky těsné máš
látka tě svůdně kryje
pracuje má fantazie
mužský je to „úděl“ náš

otáčíš ke mně své pozadí
své krásné sedací obliny
mým očím to nijak nevadí
pozoroval bych je hodiny

ať ukazuješ mi líčka či záď svou
to krásné svalstvo hýžďové
jež tvarovali antičtí bohové
zájem vždy poznačí tvář mou


* *
Vím, není to žádný skvost, ale vyjadřuje můj obdiv při pohledu na krásně tvarované srdíčko ženského pozadí umocněné látkou kalhot. Popravdě řečeno, není někdy lepší, když se člověk (a tím teď nemám na mysli jen ženy) raději ani nesvlékne? On ten oblek je takový obal na dárku. Dokud ho nerozbalíme, tak si můžeme představovat, co v něm je, můžeme se na něj těšit. Po sundání papíru (obleku) může přijít i zklamání. Ale to jsem snad ani tady nechtěl říct, vlastně jen to, že i šaty dovedou umocnit libido. Ale to naprostá většina žen ví samo sebou :)

pátek 5. prosince 2008

Barborky

Třešeň

po vzoru drahých babiček
které své staré zvyky držely
chystám kytici větviček
by z vázy barborky hleděly

až rozpučí květy třešňové
co symbolika nového světla
budeme se těšit na nové
na jaro, na tu obrodu světa


* *

Barborky, rozkvetlé větvičky třešní, višní, nám zvěstují návrat ke Slunci, pro křesťany nové světlo Ježíšovo, pro ostatní prodlužování dne s příchodem jara.

čtvrtek 4. prosince 2008

Za život

přes starosti, co přinesl života běh
přes křížků pár, co sedí nám na zádech
já vidím krásu Tvou, stále jsi hezká
i nyní se těším dosti, že pusa má se s Tvojí setká

není to slovní cár, mé poděkování Tobě
za děti, radost starostnou
za život, co dali jsme sobě

D Ě K U J I

* *
Myslím, že to poděkování je na místě.
.

středa 3. prosince 2008

Za sedmero horami ...

Drak
pro štěstí naše prý splnit musím tvé úkoly
řekni si, princezno má, splním cokoli

prstýnek vylovím ze dna (vany)
hlavy useču nějaké sani
i když se zbraněmi jsem na štíru
rozsekám toho draka (z papíru)
pro živou vod(k)u doběhnu ti
neusrknu, na mne je spolehnutí
chceš-li vlasy vševědoucího dědy
ač ubývají, ty tři obětuji tedy
splním vše pro tebe, princezno Mici
kočičí princ dává své slovo, čiči

nedočkav, jaký úkol se pro mne narodí
zjišťuji, že čeká mne umýt nádobí

* *
Mám rád pohádky. No a pokud soužití dvou není hororem, tak je to pohádka. A proto vznikla i tato hloupůstka.

neděle 30. listopadu 2008

Adventní přání

Adventní svíce

a už jsme zase
v adventním čase
v krásném tom období
kdy pod stromkem štěstí se narodí
již zde hoří první svíce
a já si přeji ponejvíce
by nejen na onom věnečku
hlavně v našem srdéčku
planula ta sváteční světla
a po celý rok láska byla na zlobu metla

* *
Opět jedna mimo abecední pořadí, ale tato přesně rok stará básnička si to zaslouží.
Opravdu je škoda, že nám ta ohleduplnost a láska často nevydrží ani do konce roku. Kolikrát už jsem dostal takovou ťafku, která mne vrátila do reality, že už je po svátcích.

pátek 28. listopadu 2008

Vyznání

Šuple

(do šuplete)

ráno rosou chtěl bych být
nohy tvé chci osvěžit
ve dne sluncem byl bych rád
láskou svou já chci tě hřát
v noci jako vlahý vánek
hlídat chci tvůj klidný spánek
to pro tebe chtěl bych být
blízko tebe chci já žít

pravda je v každém slově
já lásku cítím k tobě
to není, děvče, žádný trik

pa, tvůj poeta platonik


* *
Mezi platonikem a milovníkem je jen úzká cesta. Jde jen o to najít přechod, či alespoň odvahu onu cestu přeběhnout. :-)

středa 26. listopadu 2008

Vrchol



Venušin hrbolek je krásný,
přec malý jen kopeček
na krajině ženy.
Proč tedy potom,
než vystoupáme k vrcholu,
často jsme upoceni?

* *
Taková turisticko-erotická miniaturka

foto: Pavel Pola - Akt IV
         Pavel Pola - Akt V

neděle 23. listopadu 2008

Voda

krásný cit probudila jsi ve mne
čím asi dovedla's mě získat?
já, nemluva ze znamení Ryb
co v hlubinách výšek stále má svou hlavu
a jistě spoustu dalších chyb
chci ve vlasech Tě vískat
ve vlnách lásky plavu

Tvé hebké kadeře vábí mé dlaně
do očí vklouzlo Ti nebe
ústa máš sladká, rety své dávám na ně
na hrudi hřeji si Tebe
Tys můj středobod, kol kterého se točím
jsi jako voda, co láká
a pobízíš, ať do Tě skočím

* *
Je hezké mít svůj středobod :-)

foto: mutil - Sázava u Stvořidel
.

středa 19. listopadu 2008

Vítězství

poslední mám slovo
nemáš argumenty žádné
ze souboje nás dvou mám bod
za další vítězství řádné
vím, že není ti to vhod
vztek slyším ve tvém hlase
že vedu zas, že vedu zase

vítězství mám …
vítězství Pyrrhovo

stýská se mi …
po tobě …

lásko, mluv se mnou zas
prolom mezi námi hráz
mé srdce po tvých slovech pase

* *
Ne vždy vítězství znamená výhru! Ale to zná zajisté mnoho "bojovníků a bojovnic".
.

neděle 16. listopadu 2008

Vím, měl jsem vstát

Ručník

popili, pokecali jsme dosti
teď spát jdu do pokoje pro hosty
džíny už jen kolena mi kryjí
najednou oči do tebe ryji

tedy jen pro ručník prý si kráčíš
Tvá ruka do froté po tmě sahá
víš, že tlukoucí srdce mi plašíš
rentgenuji Tě, pro mne jsi nahá

dlouho trvalo to tvé hledání
zavřela‘s dveře, vím, žes čekala
měl jsem ale kolena svázány
další šanci příště jsi nedala

jalová byla tak moje touha
okouzlený jsem byl jenom trouba
nyní už vím, když štěstíčko chceš mít
kolena rozvaž, musíš k němu jít

* *
Částečně pravdivé jádro příběhu. Skutečně si hostitelka přišla pro ručník, skutečně jsem měl kalhoty na půl žerdi. Ač je to krásná žena, mé oči se pod její domácí úbor v tom přítmí nedostaly a navíc manžel čekal na ručník. Eroticko mentorský podtext se nabalil až po letech díky mému přebásnění oné situace :-).

pátek 14. listopadu 2008

Věstonická Venuše

Venuše
Věstonická Venuše
zřím tu malou tlustou sošku
kde že spí si tvá duše
s pazourkem pravěký hošku?

jistě bys mi záviděl
toto jen ti lovče reku
štíhlou, sošnou, kéž bys zřel
Vendulku mou novověku!

* *
Já jen, že ideál ženské krásy se časy mění.

neděle 9. listopadu 2008

Ve stínu lípy

Lípa
ve stínu lípy
národního toho stromu
saje mé chřípí
části Tvého feromonu

jako samička svého motýla
do sítě vůně jsi mne lapila

jaká to vůně, záludné aroma
proč je pojednou z Tebe teď kráska?
neříkej nic, už těším se na doma
už vím, to takhle voní LÁSKA

* *
Za tyto veršíky může procházka městem za horkého léta. Naše hlavní náměstí bylo před pár lety upraveno, odlážděno a osázeno mladými stromky. Tyto stromky bohužel ještě nemohou stínit chodník a ochlazovat kolemjdoucí a tak mi přišel na mysl název díla klasika Ve stínu lípy. A od toho vzniklo první čtyřverší.

.

sobota 8. listopadu 2008

Vdovec

Postel

vdovec jsem slaměný
doma sám jsem bez ženy
jakpak se v té dáli máš
copak asi, co děláš?
musím myslet jen na tebe

pomalu přichází usínání
náhle je tu mobilu volání
srdce skáče, když si řekla
že za mnou bys hned utekla
prázdná postel že tě zebe

TAKY SE MI STÝSKÁ

* *
Někdo je nenapravitelný romantik :-). Lze jen závidět těm, kterým se toto poštěstí.

pátek 7. listopadu 2008

Váza

Váza
na stolečku váza stojí
sklo nádherně broušené
od přítele je to dárek
hledím na ni zasněně

do života mi vkročil prudce
byl to prostě jeho styl
květy nosil, líbal sladce
jinak strašně rychle žil

brzy nabažil se mého těla
o němž písně notoval
já jen na chvilku ho měla
a už dále putoval

pozoruji vázu moji
nezdobí se květinou
na stolečku sama stojí
myšlenku mám jedinou

snad opět někdo najde se
kdo dá mi lásky vteřiny
kdo mi květy přinese
… já mám ráda jiřiny

* *
Prvotním poňoukem k této "básni" byla broušená váza ode mne, ovšem jako svatební dar. Další vývoj mého poetického duševna už byl na oné vaze a svatbě nezávislý.

foto: mutil
.

úterý 4. listopadu 2008

V lese

Stvořidelský les

pojednou tvá blůzka
krásně je ti úzká
hruď jak touhou dme se
když octli jsme se v lese

není to tedy žádný risk
nedostanu pádné políčky
když uvolnit chci látky stisk
tím, že rozepnu ti knoflíčky?

blůzka vydala tvoji krásu
oči těkají, hledám spásu
ústy sladce pobízíš mne k činu

… a tak rád s tebou splynu ... inu


* *
Bylo mi řečeno, že na blůzkách se už knoflíčky nenosí, že prý stačí rozepnout zip. No, přeci jen si myslím, že s těmi knoflíky je nebo byla větší zábava :-)

foto: mutil
 

pondělí 3. listopadu 2008

Utrejch

Otisk

Víš o tom,
že budeme mít výročí?
Před patnácti lety
dostal jsem k vánocům ten dar.
Ano, už patnáctý rok
uléhám bez Tebe,
už nejsme, lásko, pár.

Moc dobře vím,
že stopy pohltí čas,
tak nějak to bude,
že překryjí je druhé,
a ty smažou další zas.

Proč mé duši ale
nedají Tvé otisky vale,
jsou jak vypálený cejch?
Že tys před lety v katovně
byla pro lásky utrejch?!

* *
Tak tahle je vyloženě soukromá, napsána přibližně před rokem po asi dvacetiminutovém telefonickém hovoru s exmanželkou. A utrejch v tom textu neznamená jed, ale naopak nápoj lásky, byť po čase zhořklý.

sobota 1. listopadu 2008

Úklidová

proč jsi smutná, moje ženo?
ve tváři máš zataženo
oči roní velké slzy
byl jsem k tobě hrubý, drzý?
na tvářích kapky jako hrachy
chceš boty, kožich nebo prachy?

ne? tak neplač, vždyť mám Tě rád
… tak dobře, budu luxovat!

* *
Věřím, že výpomoc v domácnosti se už nemusí vymáhat krokodýlím pláčem :-)

čtvrtek 30. října 2008

Triangl

Pavel Pola: Triangl

chci si tě, má lásko vzít
do vlasů tě políbit
z víček zulíbat ty stíny
spolu dopustit se oné viny

rety pomazané růží
chutnají mi, tvému muži
nepohladit dekolt bílý
to je věru nad mé síly

zase chci tě
musím si tě, lásko, vzít
a triangl tvého klína
krásným aktem rozeznít



úterý 28. října 2008

Touha

mozek mi říká – ne
tohle brzy pomine
srdeční zas sval
abych si to přál

ty jsi toho příčinou!

je to jedno tělo
a neví, co by chtělo
mezi mozkem a srdcem stojím
jednoho poslechnout se bojím

touha mě ale rozežírá
srdce mi drží, svírá
a tvá jemná opálená kůže
z jinocha mne mění v muže

obejmu tu krásu nevinnou!

srdce nad mozkem vyhraje
odveď mne, prosím, do ráje
pro lásku dám ti růženín
poděkování, že líbat smím
.

pondělí 27. října 2008

Televize

Starý televizor

stále Tě mám před očima
dlouho, už dnů stovky
mám Tě vypálenou na sítnici
jak do skla staré obrazovky

LÁSKO

* *
Tak touto fází asi prošel každý či každá, jen si nejsem jist tou číslovkou :-).
A inspirace byla zcela určitě v práci. Ke konci minulého století jsem byl na pracovišti, kde obrazovky průmyslové televize zobrazovaly neměnnou situaci. Při jejich vypnutí byl onen obraz opravdu dále viditelný.


neděle 26. října 2008

Technická tělesná

Tubus a píst
tubusem tvého těla
běhám jako malý píst
sem tam, sem tam

kdyby lidé věděli
jak krásně jsme promazané
soustro…, ehm, soutělí

miluji tě, má mašinko zlatá

a kadence pohybů je
ta….. ta…. ta… ta.. ta, tata,
tata-tata-tata-tata

* *
K duši patří i tělo a tak po letech vznikl i "druhý díl" Technické. A ke kadenci ... Musí ji mít jenom onen slavný kulomet?
.

sobota 25. října 2008

Technická oduševnělá(?)

Oko
Oko do duše okno …

No jo, ale kde má duše dveře
na které BRANO mohu dát
chce-li se duše má
před světem zavírat?...



* *
Tak toto je mé služebně nejstarší zachovalé dílko. Skládal jsem asi jako každý smsky, poslal a vymazal, zapomněl. Tato Technická je vlastně první věc, kterou jsem si složil jen pro sebe a uložil. A na dlouhou dobu několika let i poslední.

pátek 24. října 2008

Tango

Tango

v televizi o štěstí šla taneční šou
já při tanci s tebou jsem oděna jen v kůži svou
přes obrazovku hvězda by kryla naše tango
že milujeme se rytmicky
sladce unavena jsem ...
dala bych si mango

* *
Zajisté pamatujete na české a slovenské komerční televizi vysílání pořadu Bailando, tedy tančení pro splnění něčího přání. Mimochodem, slovenská verze pořadu se mi líbila více, moderátoři měli vtip a jiskru.
Mé veršíky se tedy týkají jiného tance. Ale i ten dává většinou pocit štěstí :-).

čtvrtek 23. října 2008

Tanga

Tanga
Nějaký človíček hravý
řekl, jak Slováci tangům praví:
Tri niti v ryti

Když vidím Tvá tanga
nad kalhotami čnít
to nevíš asi, co se mi
v představách začíná dít

Rostou mé city
někdy i malý ten kousek těla
já bych ti ho půjčil
kdybys mne chtěla

* *
Tanga a bokovky = smrtelná kombinace. Někdy umrtví mužův rozum, někdy (při nesoudnosti nositelky) umrtví mužovy chutě :-).
Myslím, že záleží i na místě. Nedávno jsem byl platit v pokladně jistého zdravotního zařízení. Slečna ode mne vzala peníze a pak vyplňovala stvrzenku. K tomu si na druhém konci místnosti sedla a odhalila mi tak půlku své sedinky. Vím, že ony to už nevnímají, ale přeci jen mám dojem (ačkoliv nejsem puritán a rád pohledem spočinu na hezkém divčím či ženském těle), že jistá kultura oblékání by se na jistých místech (pracovištích) měla dodržovat. A nebo jim vzít židle :-).
.

úterý 21. října 2008

Štafeta



on chtěl to tělo
ono tělo se k jeho mělo
krásné milování mělo zápal

já bičem jak o život práskal
v ronu lásky tekl
a vyhrál, kdo by to byl řekl

omlouvám se, že zajisté jsem kopal
ona neměla však na mne dopal
šťastné jsou naopak maminky

hlava holá, žádné pramínky
tak po tři čtvrtě roku
já vzal život do útoku

po letech opět roste čelo
mé tělo by Tvé taky chtělo
čekám na konec směny

toužím být u své ženy
domů!… vím, že Tě najdu tu
dnes Ti předám štafetu

pojď, zaklekni na startovní blok
lehni si vedle mne
m i l á č k u

* *
Tak tady si pamatuji, že prvotní nápad mne napad :-) v práci ve sprše na konci odpolední směny. Sice už nejsem ve věku, kdy bych měl ještě předávat štafetu (i když u mnohem starších populárních "běžců" je to dnes docela normální a in, já ale běhám v jiné cenové relaci "startovného"), ale ta slůvka měla vyjádřit, že se rád vracím domů.

neděle 19. října 2008

Školákovo září


a je zas nový měsíc
hloupě jmenuje se září
no, komu září jeho líc
kdopak vesele se tváří?

prázdniny už skončily
jsou tak zvaně v řiti
školáci jdou do školy
tedy já a, bráško, i Ty

* *
Prázdniny jsou už dávno pryč, ale 1. září jsem byl v nemocnici a tak jsem nemohl být "prudce aktuální", proto tyto řádky zveřejňuji dle abecedního pořadí až teď.
.

čtvrtek 16. října 2008

Sympozium

jistého sympozia jsem účastník
a všichni, moudrých pánů včetně
pokládají jazyk tak trochu na chodník
což není od nich vůbec pěkné

do diskuze jsem se přihlásil
i když to vůbec není k věci
svoji pravdu veřejně prohlásil
nemohu to tak přejít přeci

pátým pádem kdo, co není
to neučil se nikdo z nás!
přesto tohle nadělení
stále slyším tu od vás

přínosný to příspěvek
děkujeme, pane Dusil …
nu což, smutně jsem si řek'
alespoň jsem to zkusil

* *
Ano, bohužel je to tak, že naprostá většina národa kombinuje při oslovování pátý pád s prvním, a ačkoliv se nejmenuji Dusil, tak mi to začíná čím dál víc vadit. Je zajímavé, že oslovování prvním pádem se týká jen dvojslovného oslovení pane spolu s příjmením - pane Dusil, pane Novák. Dvojslovné oslovení pane a křestní jméno je v pohodě - pane Karle, pane Pavle. Zrovna tak užití titulu či křestního jména spolu s příjmením - pane doktore, pane inženýre či Karle Nováku, Ondro Dusile. Pane inženýr nebo Karle Novák by znělo divně, pane Novák je však v pořádku? Trojslovné oslovení ale prvnímu pádu moc prostoru nedává, protože pane inženýre Novák opravdu tahá za uši. A co takhle do "dobrý den, pane Hruška" si vsunout sami pro sebe ono třetí slovo, třeba Vendu, a pozdravit: "Dobrý den, pane (Vendo) Hruško." Pro restauraci pátého pádu, kterým oslovujeme, voláme by to snad stálo za to. Co vy na to? :-)
.

úterý 14. října 2008

Sucho

Kroj

dobří ludé od Hradišťa
proste nebe o trochu dýšťa
spolu s těmi z Uherského Broda
modlite sa, ať padá voda

* *
Tedy v půli října tyto veršíky nejsou zrovna aktuální. Taky byly napsány v létě 2007, kdy opravdu dlouho nepršelo. Omlouvám se za uveřejněný obrázek, kroj pravděpodobně do jmenovaných míst nepatří, ale to mi až toliko nevadí, protože jsem chtěl ukázat nádheru tohoto pokladu lidové kultury.

pátek 10. října 2008

Stýskání

Kryštof Ewanče: Milenci stesku

stýská
šest písmen místo Tvé lásky
stýská
pláčou dlouhé samohlásky

krásně to zpívá Marek Eben
i mně po Tobě se stýská
stejným tím citem jsem já veden
scházíš mi, osůbko mi blízká

nepláči, nejsem dlouhá samohláska
bez Tebe ale prázdnou náruč mám
po chvilce už chybí mi Tvá láska
miláčku, nechci být dlouho sám
* *
Tady snad ani netřeba žádný komentář. Zajisté v hlubokém vztahu prožil každý.

píseň: bři Ebenové - Stýskání

čtvrtek 9. října 2008

Studánka


studánka v lese
láká napijte se
nechal se zlákat
burácející bagr

nic nezmohl hajný
ten chlapík fajný
chalupu dal spáchat
tajemníkův švagr

* *
Říkanka původně stvořená ve formě haiku (japonská forma básně), ale takhle se mi ta "pitominka" líbí víc.
.

středa 8. října 2008

Strážnice


paličkami prstů na tě buším
na krásné struny tvého těla, a že těch strun je!
stále je kam sáhnout, do erotogenních tvých zón
jak cimbál můj milovaný vydáváš krásný tón
láskou ses mi rozezněla, tys má fantazie
v otevřené bráně Eden tuším

nemohu se nasytit, nemám tě ještě dosti
opakováním promiluji se k dokonalosti
a pak pojedeme, těším se stále více
na festival lásky, do Strážnice

* *
Založíme nový festival? Ve Strážnici mají různé :-).
Onen cimbál v mém podání vlastně zastupuje ženské tělo, ale přesto si dovolím sem dát pěknou sólo  skladbičku.



sobota 4. října 2008

Strašák

Strašák

zdravím ťa, cérečko, hola
já, strašák z pola
hlédám tvoju zeleninu, kel
seskočit z bidla
a lóbat ťa bych chcel


* *

Drobnůstka v pseudo nářečí (snad mi bude odpuštěno :-)) vyjadřuje, že naše děvčata jsou opravdu pěkná, až by se za nimi otočil i strašák z pole. Nebo snad ne?

úterý 30. září 2008

Smutné a smutnější

smutné je, když srdce smutně prosí
o trochu úcty a lásky
a oči slanou vodu rosí

smutnější je ale srdce jakoby pod dekou
když z necitu se tvoří vrásky
a z očí slzy už ani netekou

* *
Tuto drobnůstku jsem přeskočil v jejím abecedním pořádku. Vsouvám dodatečně.
Jinak myslím, že komentář nepotřebuje.
.

Sto čtyřicet sedm

Polibek

ústa má osiřela
dlouho nebyla u tvého těla
duše steskem oněměla

až opět budu líbat tě na líce
budu šťasten ponejvíce
ze všech šťastných v republice

teď tu ale smuten sedím
na tvé foto jenom hledím
co mám dělat sám já nevím

bez tebe propadám v nicotu
jak bez těla jsem, když nejsi tu
počítám každou minutu

už dlouhých
sto čtyřicet sedm ...

* *
Až tak doslova to asi nebude, ale každému zamilovanému ten druhý po chvíli schází. Po x čase sám raději za kamarády odchází. Škoda, že fáze zamilovanosti netrvá věčně :)


pondělí 29. září 2008

Stesk

jsem smutný jako dítě
jemuž rozbilo se autíčko
kdypak zase uvidím tě
má milovaná holčičko?

na hrudi mne opět bolí
jak by srdce ruka svírala
hlava je jak zbitá holí
to láska se zas ozvala
.

sobota 27. září 2008

Srstka

Angrešt



chcete mě? zeptala se srstka
já na to, že angrešt je zdravý
a i když na keři byla jí jen hrstka
moc jsme si na ní pochutnali




* *
Tak tato hrátka s moravskou podobou slova angrešt a připodobnění televizního pořadu mne napadla v práci, když jsem seděl chvilku nevyužitý na jeřábu.


pátek 26. září 2008

Snímkování

bradu do žlábku
přitisknout se více
chvíli nedýchat
fotíme vám plíce

ještěže nestudují mi srdíčko
že do Tebe jsem, lásko, cvok
snadno by přečet rentgenolog
milá moje holčičko

* *
Ano, slyšel jsem, že na snímku plic je vidět i srdce, ale to mi v tomto poetickém případě celkem ani nevadí :-). Tak toto mne napadlo, kde jinde, na rentgenu, když mi po nějakém tom čase prováděli snímkování mých plic.
.

čtvrtek 25. září 2008

Snílek

nevíte, jde čas zavřít do sklepa?

rád bych pro lásku prodloužil noc
a zatím den nad časem přebírá moc
a i když opálení ti ohromně sluší
slunce vypaluje skvrny nám v duši
v tom žáru denice každý cit okorá
k lásce schází nám totiž pokora

jde čas zavřít do sklepa?
asi jsem snílek a popleta

* *
Láska ve formě milování kvete hlavně v nočních hodinách. Po krásných nocích ale bohužel přicházejí všední dny a tu lásku otupí. A proto bych prodloužil noce. Teď mne ale napadlo, že bych měl delší noční směny. Tak to raději nechám, jak to je :-)
.

středa 24. září 2008

Smutek

pročpak jsi smutná?

duše se rozdala
láska se schovala
bolestí se svírá hruď?

buď jak buď
srdce musí bít
život se musí žít

hoď vše za hlavu
ono uleví se
až bude Ti vše putna

* *
Taky máte někdy pocit "vyhoření"? Pak je opravdu nejlepší hodit vše za hlavu a udělat si svůj krásný den podle svého. To tu náladu určitě zvedne.
.

úterý 23. září 2008

Smůla


přišla mi tato smska:
potřebuji se vypotit
nemocná jsem, láskou
přijdeš ještě dneska?

potkala mě tato věc
nemohu tě políbit
nemohu za svoji kráskou
horečka skoro čtyřicet!

láska prý přenáší hory
mne nepřenese
já opravdu jsem chorý
prostě iis m ů l a !

* *
Tak ještě jednu smskovou.

pátek 19. září 2008

Sms

SMS

vzkaz jsem dostal od mé slečny
mému srdci nebezpečný

velmi krásné je to čtení
jen tři slůvka, víc jich není
-posílám ti políbení-

krásnější snad byla by jen zpráva
-miluji tě- či -mám tě ráda-


* *

Taková sms určitě potěší, ne?

středa 17. září 2008

Slzy

Ledové ostří

když na jaře střechýle pláčí
a slunce pomáhá jim v tání
smutek do očí se mi tlačí
tvé srdce roztát se brání

marně čekám na tvou něhu
v dlaních kapky vody mám
jsou stvořeny z tvého ledu
nemrznou, svoji sůl v nich mám

moc krásné bylo tvoje srdce
po tvářích tekou mi sestry slané
pro to srdce zmrzlé prudce
nevím, nevím, co se s námi stane

rampouchu jeden!

* *
Původní myšlenka byla, že napíši o pozvolném příchodu jara - když na jaře střechýle pláčí. No, a vidíte, jak se to opět zvrtlo.

úterý 16. září 2008

Sladká vášeň

jsi nádherná!
krásné polokoule tvého pozadí
k lásky něžnostem mne vždy naladí
vidím-li pak i tvůj klín
spadne ze mne spěch a splín
příčné svaly bříška nad ním
nabízejí se mým prázdným dlaním
v hrudním koši srdce tluče
žebra, krásně tvarované obruče
a ňadra!... bílý porcelán a hnědé talířky
výstavný obraz akademické malířky
zakláníš hlavu, krásná šíje
je možné, že taková krása žije?
ústa srdíčkem retů lákají
černé oči s něžností se dívají
ruměncem zalévají se ti líce
chceš mne snad, mohu tě chtít ještě více?

jsi má Sladká vášeň, čokoláda s náplní lásky
pojď, půjdu tě ochutnat!
.

pondělí 15. září 2008

Seznam

Schindlerův seznam
nejkrásnější cit prožívám
co jen muž k ženě mít může
sladšího víc nic neznám

jako Superman v oblacích létám
díky těm dvěma krátkým větám
mám tě rád a mám tě ráda

raději napíšu si Tě hned
kdybych musel zachraňovat svět
na svůj soukromý Schindlerův seznam

* *
Taková malá inspirace stříbrným plátnem. Schindlerův seznam je mým velmi oblíbeným filmem.
.

neděle 14. září 2008

Sbohem

Stopy

před vločkami zvedám si límec, klopy
odcházím, za mnou rychle mizí stopy
nevadí, stejně nebudu se vracet zpět

mrazivé peří dopadá mi na líce
však tvé ‚Sbohem!‘ studí mne více
a ticho, výmluvnější tisíce vět

snad až zmodrá obloha a zezelená tráva
vzpomeneš si, dívenko, že měla jsi ráda
jinému své písně ale budeš pět

* *
Tato věcička vznikla v listopadu 2007 před odchodem na odpolední směnu. V té době jsem měl opět pár dnů autorské prázdno, no, a ten den se dalo do celkem silného chumelení. Díval jsem se ven, abych věděl, co mne čeká cestou do práce, a pozoroval jsem zachumlané lidičky. A tak asi čtvrt hodinky před odchodem vznikly tyto verše.


sobota 13. září 2008

Samota

Krb

proto jsem se mladičká vdávala
abych dělat nemušíla…
hezká písnička

my sice nemáme krávu
nechodím na trávu
ale jinak mám všechno v hrbu

vypni ten počítač, líbej mne zase!
ták!... vyšroubuji pojistky
do středověku přesunu nás v čase

pak všimneš si snad, že jsem
pohladíš mi vlasy, víno otevřem
a budeme se dívat do monitoru krbu

* *
Tak sláva! Už jsem z nemocnice opět doma a mohu zase uveřejňovat své výmysly.

Tuto "báseň" jsem jinde v anotaci uvedl slovy: "Všem počítačovým vdovám." Myslím, že ani většího komentáře nepotřebuje.


neděle 17. srpna 2008

Rytíř

Rytíř


včera cítil jsem se na sto let
nemoh‘ jsem se otáčet
zvláště pravá strana dělala mi potíže
smutného máš, holka, rytíře
zatuhla mi hodně záda
budeš mě mít takhle ráda
když místo láskyplného vrnění
nabídnout ti mohu jenom „brnění“?


* *
Náhodou abecední pořádek uveřejňování mých dílek přinesl docela příhodné veršíky. Touto říkankou se na nějaký čas odmlčím. Jedu si lehnout, ne na dovolenou, tu jsem měl nyní, ale na lůžkové chirurgické oddělení. Takže chvíli nebudu na netu a tedy ani zde.

Jinak, onen Rytíř se narodil na podzim loňského roku, kdy jsem poprvé zůstal v mírném předklonu a nemohl se dostat do svislé polohy.

sobota 16. srpna 2008

Ruská ruleta lásky


Ruská ruleta
život do bubínku osudu
do prázdné komory
zasune nábojnici lásky
pak roztočí onu obludu
vypustí hormony
v ruské ruletě sbíráš vrásky

a čekáš na výstřel
zda láska se trefí, jestli
toužebné je to tvoje přání
by tě osud vyslyšel
jen aby nohama napřed tě nevynesli

ta kulka totiž často zraní!

* *
Taky hrajete ruletu? :)

pátek 15. srpna 2008

Rumiště

Koukol



 
láska zarůstá nám koukolem a lebedou
já netušila, jak slova zlá zranit dovedou
když nevidíš pravdu a bližší je ti lež
nezdržuji tebe, o dům dál si klidně běž


Lebeda
* *
Opět jedna drobnůstka v ženském rodě mne napadla při chůzi kladenskou ulicí, kde při chodníku rostla lebeda z déle nevyužívaného placu. Dnes už ono místo je zastavěno a vše září novotou.


odkaz na další
botanické stránky

čtvrtek 14. srpna 2008

Ruce

Pavel Pola - Akt IV

prosím, soucit se mnou měj
v kalhotkách pobíháš jen zas
to mi, miláčku, nedělej
na tvém těle budu se chtít pást

přistupuji, objímám tě ze zadu
ruce z bříška stoupají mi výš
cítím, že k hrátkám máš náladu
zadečkem v klíně mi vrtíš

své dlouhé prstíky máš hravé
pod gumu zajela tvá dlaň
ústy mi dáváš polibky žhavé
a přitom mi saháš Naň

On na dotek jemný reaguje
a roste ve tvé dlani
ruka má do krajky nakukuje
také si s láskou sáhnu na Ni

* *
Kdysi jsem byl na jednom fóru tak trochu vyzván k napsání nějaké erotické. Protože v těchto věcech nejsem až tak otevřený, tak toto je můj "erotický" počinek, jen jsem nechal nakouknout do krajky. A další si čtenář musí domyslet :).

středa 13. srpna 2008

Rosa

Rosa

kráčí ránem bosa
na nohou chladí rosa

je jí to příjemné …

vždyť noc ji spalovala žárem
když milovala se s tím pánem

bylo to příjemné …

jde ránem bosa
a poslouchá zpěv kosa

ne, není to Divoký Bill


* *

Není to typická milostná, vypovídá spíš o náladě po krásně prožité noci. Proč tu děvčicu ale onen milovník nedoprovodí domů? Nevím, možná doma poslouchá Divokého Billa, anebo šel na ranní :)

úterý 12. srpna 2008

Robinson

jak moucha lapená v pavučině
uvízlá je bárka na mělčině
drtí ji boky bouře mořská
ztroskotání je pravda hořká

stýská se po náruči manželčině

* *
Vznik těchto veršů zapříčinilo to, že jsem se dozvěděl, že řazení veršů AABBA je vlastně básnický styl zvaný limerik a tak jsem si to hned vyzkoušel. Proč zrovna s tímto výsledkem ví jen ten nahoře. Snad, že by se mi stýskalo?

pondělí 11. srpna 2008

Revoluční

Pavel Pola - Akt II

krásná jsi a něžná
jako ruská kněžna
nepřístupná, pyšná
jako Zimní palác

jen pohled poslalas mi letmý
já chci ale více
milá carevice
chci s tebou být, až se setmí

já budu tě dobývat
jak Aurora vystřelím z děla
ránu do tvého těla
pýchu budeme pohřbívat

dej pryč z klína svoje ruce
brzy začne revoluce!

* *
Zcela mimořádně i na vznik této básně si pamatuji. To si takhle v červnu 2007, tedy listopad byl na hony vzdálený, hrabu v práci špony padající z té naší nenasytné mašiny a najednou do hlavy vklouzl verš - vystřelím jak z děla ránu do tvého těla (asi mi hrábě opřené o hranu vany na šponu evokovaly ono dělo). Vida, myšlenka! Teď ji jen udržet v hlavě do konce směny (těžký úkol, když mnohdy zapomínám pro co jdu po deseti metrech) a dovézt ji až domů. To se podařilo a podařilo se ji i rozvinout. Tak snad se tato revoluce bude líbit.
Dávám do Knihy milostné juniorské. Klidně by mohla být i v "seniorech", ale ta omladina jde do všeho s takovou vervou ... :)
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...