 |
| Stopy |
před vločkami zvedám si límec, klopy
odcházím, za mnou rychle mizí stopy
nevadí, stejně nebudu se vracet zpět
mrazivé peří dopadá mi na líce
však tvé ‚Sbohem!‘ studí mne více
a ticho, výmluvnější tisíce vět
snad až zmodrá obloha a zezelená tráva
vzpomeneš si, dívenko, že měla jsi ráda
jinému své písně ale budeš pět
odcházím, za mnou rychle mizí stopy
nevadí, stejně nebudu se vracet zpět
mrazivé peří dopadá mi na líce
však tvé ‚Sbohem!‘ studí mne více
a ticho, výmluvnější tisíce vět
snad až zmodrá obloha a zezelená tráva
vzpomeneš si, dívenko, že měla jsi ráda
jinému své písně ale budeš pět
* *
Tato věcička vznikla v listopadu 2007 před odchodem na odpolední směnu. V té době jsem měl opět pár dnů autorské prázdno, no, a ten den se dalo do celkem silného chumelení. Díval jsem se ven, abych věděl, co mne čeká cestou do práce, a pozoroval jsem zachumlané lidičky. A tak asi čtvrt hodinky před odchodem vznikly tyto verše.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Anonymní přihlášení neznamená, že se pisatel nemusí podepsat. Stačí jakkoliv. Za tento projev slušnosti děkuji.