Vítám vás u mutila poety

Poetův autorský blog. No, to je snad trochu přehnané. Necítím se být básníkem. Naopak slovo báseň v mém podání dávám do velkých uvozovek. Přesto zde chci zveřejnit vše, co můj chorý mozek vypotí (jak říkával blahé paměti náš třídní profesor). Většinovou inspirací mých veršíků je žena a vztah. Tak ať se vám alespoň některé dílko líbí a přinese úsměv a potěšení, zrovna tak jako mně při jeho psaní.

Láska má jistě velký význam, jen bych rád věděl jaký.
Oscar Wilde

neděle 17. srpna 2008

Rytíř

Rytíř


včera cítil jsem se na sto let
nemoh‘ jsem se otáčet
zvláště pravá strana dělala mi potíže
smutného máš, holka, rytíře
zatuhla mi hodně záda
budeš mě mít takhle ráda
když místo láskyplného vrnění
nabídnout ti mohu jenom „brnění“?


* *
Náhodou abecední pořádek uveřejňování mých dílek přinesl docela příhodné veršíky. Touto říkankou se na nějaký čas odmlčím. Jedu si lehnout, ne na dovolenou, tu jsem měl nyní, ale na lůžkové chirurgické oddělení. Takže chvíli nebudu na netu a tedy ani zde.

Jinak, onen Rytíř se narodil na podzim loňského roku, kdy jsem poprvé zůstal v mírném předklonu a nemohl se dostat do svislé polohy.

sobota 16. srpna 2008

Ruská ruleta lásky


Ruská ruleta
život do bubínku osudu
do prázdné komory
zasune nábojnici lásky
pak roztočí onu obludu
vypustí hormony
v ruské ruletě sbíráš vrásky

a čekáš na výstřel
zda láska se trefí, jestli
toužebné je to tvoje přání
by tě osud vyslyšel
jen aby nohama napřed tě nevynesli

ta kulka totiž často zraní!

* *
Taky hrajete ruletu? :)

pátek 15. srpna 2008

Rumiště

Koukol



 
láska zarůstá nám koukolem a lebedou
já netušila, jak slova zlá zranit dovedou
když nevidíš pravdu a bližší je ti lež
nezdržuji tebe, o dům dál si klidně běž


Lebeda
* *
Opět jedna drobnůstka v ženském rodě mne napadla při chůzi kladenskou ulicí, kde při chodníku rostla lebeda z déle nevyužívaného placu. Dnes už ono místo je zastavěno a vše září novotou.


odkaz na další
botanické stránky

čtvrtek 14. srpna 2008

Ruce

Pavel Pola - Akt IV

prosím, soucit se mnou měj
v kalhotkách pobíháš jen zas
to mi, miláčku, nedělej
na tvém těle budu se chtít pást

přistupuji, objímám tě ze zadu
ruce z bříška stoupají mi výš
cítím, že k hrátkám máš náladu
zadečkem v klíně mi vrtíš

své dlouhé prstíky máš hravé
pod gumu zajela tvá dlaň
ústy mi dáváš polibky žhavé
a přitom mi saháš Naň

On na dotek jemný reaguje
a roste ve tvé dlani
ruka má do krajky nakukuje
také si s láskou sáhnu na Ni

* *
Kdysi jsem byl na jednom fóru tak trochu vyzván k napsání nějaké erotické. Protože v těchto věcech nejsem až tak otevřený, tak toto je můj "erotický" počinek, jen jsem nechal nakouknout do krajky. A další si čtenář musí domyslet :).

středa 13. srpna 2008

Rosa

Rosa

kráčí ránem bosa
na nohou chladí rosa

je jí to příjemné …

vždyť noc ji spalovala žárem
když milovala se s tím pánem

bylo to příjemné …

jde ránem bosa
a poslouchá zpěv kosa

ne, není to Divoký Bill


* *

Není to typická milostná, vypovídá spíš o náladě po krásně prožité noci. Proč tu děvčicu ale onen milovník nedoprovodí domů? Nevím, možná doma poslouchá Divokého Billa, anebo šel na ranní :)

úterý 12. srpna 2008

Robinson

jak moucha lapená v pavučině
uvízlá je bárka na mělčině
drtí ji boky bouře mořská
ztroskotání je pravda hořká

stýská se po náruči manželčině

* *
Vznik těchto veršů zapříčinilo to, že jsem se dozvěděl, že řazení veršů AABBA je vlastně básnický styl zvaný limerik a tak jsem si to hned vyzkoušel. Proč zrovna s tímto výsledkem ví jen ten nahoře. Snad, že by se mi stýskalo?

pondělí 11. srpna 2008

Revoluční

Pavel Pola - Akt II

krásná jsi a něžná
jako ruská kněžna
nepřístupná, pyšná
jako Zimní palác

jen pohled poslalas mi letmý
já chci ale více
milá carevice
chci s tebou být, až se setmí

já budu tě dobývat
jak Aurora vystřelím z děla
ránu do tvého těla
pýchu budeme pohřbívat

dej pryč z klína svoje ruce
brzy začne revoluce!

* *
Zcela mimořádně i na vznik této básně si pamatuji. To si takhle v červnu 2007, tedy listopad byl na hony vzdálený, hrabu v práci špony padající z té naší nenasytné mašiny a najednou do hlavy vklouzl verš - vystřelím jak z děla ránu do tvého těla (asi mi hrábě opřené o hranu vany na šponu evokovaly ono dělo). Vida, myšlenka! Teď ji jen udržet v hlavě do konce směny (těžký úkol, když mnohdy zapomínám pro co jdu po deseti metrech) a dovézt ji až domů. To se podařilo a podařilo se ji i rozvinout. Tak snad se tato revoluce bude líbit.
Dávám do Knihy milostné juniorské. Klidně by mohla být i v "seniorech", ale ta omladina jde do všeho s takovou vervou ... :)

sobota 9. srpna 2008

Re na Žízeň

Tyto veršíky vznikly také už před rokem, kdy jsme na jednom básnickém fóru na sebe s Lenkou reagovali. Tak tedy, dle abecedního řazení je tato "báseň" další a zatím poslední odpovědí na básně kamarádek, tentokrát na Žízeň. Ona to ani tak není odpověď, jako spíš báseň inspirovaná Lenčinou původní poezií.

* *
oči dva plamínky
co hledají třísky
na lásky plameny
přijď, člověče blízký

vyprahlé jsou rety mé
už ani netokám
protože té lásky tvé
sotva se nalokám

vyprahlá krajina
zaprášený klín
samota dojímá
opět už to vím

ze zvyku si srdce tepe
pod vrcholky ňader
ty pobíháš si po světě
chlape, domů zaber!

oázu já hledám
či rajskou zahradu
proč štěstí též nemám?
proč chodím pozadu?

* *
Zrovna tak, jako u dílka Proutkař, i zde 13. 6. 09 ruším odkaz na stále častěji a dlouhodoběji poruchový web Rozhledna a odkazuji přímo na blog Lenky.
.

pátek 8. srpna 2008

Re na Vzrušenou

Tak jako včera, tak i dnes uveřejňuji reakci na Jiřininy verše. Dnes tedy (ne)seriózně odpovídám na serióznější (a hezčí) Vzrušenou.

* *
naše touha blažená
duchnou mou je střežena
pod ní propletou se prsty naše
pak scénář lásky pokračuje zase
Tvůj klín se stane pro mne pastí
je připraven dát lásky slasti
už z úžlabiny se stává rokle ...

a On po všem je jak kuře zmoklé

čtvrtek 7. srpna 2008

Re na Telefonní budku

Tak, tyto veršíky vznikly v odpověď, jak už je z názvu patrné, na asi dvacet let čerstvou báseň Telefonní budka mé kamarádky Jiřiny. Možná by bylo vhodnější si napřed přečíst ji a teprve pak moji reakci.

* *
Telefon
usedám na schody
v ruce držím sluchátko
k volání mám důvody
cítím se sám, děvčátko

na druhé straně spojení
pilná jsi jak včelička
připravuješ se k žehlení
ohřívá se žehlička

látka ohřívá tvoje prsty
dálka nás dělí, sbližuje stesk
blíží se konec té mé cesty
stýská se, lásko, v očích mám lesk

v náručí chci tě zase líbat
vrátím se brzy, mé slovo měj
do očí něžně budeme si dívat
půl páru zatím do postýlky dej


středa 6. srpna 2008

Ráno

o této chvíli já dlouho sníval
v představách svých jsem tě líbal
dnes budím se s tebou, voníš ránem

tuším, že jiskra zase přeskočí
a z té jiskry opět vzejde plamen

k snídani kávu nám nyní vaříš
přitom usmíváš se a jen záříš
když tě škádlím lehce hladíc záda

ve vlasech rety ke mně tě točí
v objetí šeptáš, že máš mne ráda

* *
Kdopak by nesnil o probuzení vedle své milované. Pokud se jen nesní, tak se to i stane. :)
.

úterý 5. srpna 2008

Rakovina

Bolí to ..., umírá nám láska!
Sotva se narodila
a jen chvíli s námi žila,
co je pár let proti věčnosti vesmíru?!

Duševně i tělesně strádá!
Už necítíš tu malou chuděru,
co nemá sílu říci zase,
mám tě rád či mám tě ráda.

To ta práce o přesčase,
ty tvoje služební cesty,
kravata a oblek na míru
přinesly ten zhoubný nádor.

Skrytou metastazující nevěru ...

* *
Jedna z nemnoha, které jsem napsal v obráceném rodě, tedy z pohledu ženy.
.

pondělí 4. srpna 2008

Pupíček

Pavel Pola - Akt II


sedím zamyšlený a v tom nečekaně
políbíš mne do vlasů a pak zase
hlavu mou hladí tvoje dlaně
rád, že jsi, objímám tě v pase

proti očím tvoje bříško mám
ret můj pošimrá ti pupíček
s tvým smíchem už nejsem vůbec sám
z lásky naší roste v tobě človíček

miluji tě, přísahám

* *
Tak, na okamžik, kdy mne políbila múza na moji pěšinku o velikosti šestiproudé dálnice, si přesně pamatuji. Byl jsem na návštěvě, seděl jsem u jejich compu, otočím hlavou na stranu a vedle mne v úrovni očí z pod trika vykukuje bříško kamarádky. Jak málo stačí dušičce poetově. Kamarádka gravidní není, nota bene se mnou. Samozřejmě pak následovalo: "Nekoukej mi na břicho, jsem tlustá." :) No, samo že není, klidně by i po dvou dětech mohla stát modelem autorovi této fotografie, ale která žena je spokojena se svojí postavou, že?

neděle 3. srpna 2008

Přiznání

Pavel Pola - Akt III


díváš se, kde oči mám
jsem ‚dolňák‘, přiznávám

hezké nohy, klín i pánvička
potěší má dioptrická očička
však mám-li v rukou tvůj hrudní košíček
jsem též šťastný, šťastný to človíček

a tak to, lásko, bude tak
že s tebou jsem ‚celoplošňák‘

* *
Po jedněch "hovorech Ch" o horňácích a dolňácích jsem se zamyslel, kam já to vlastně těm ženám koukám.

sobota 2. srpna 2008

Přítelkyně smutná

jsi smutná, přítelkyně drahá
copak asi jenom je Ti
proč Ti do očí stoupá vláha?
ano, opouští Tě Tvoje děti

pro to hlavu nevěš

bolí to, však jiná je to generace
odpusť jim, svoje slova volí
Tvé krásy jsou jim pro legrace
ti, kdož milují Tě, jsou za …

ne, to neřeš

krásná jsi, však složitá a přemýšlet je dřina
lepší je MTV a k tomu křupky
a tak chřadne, pláče mateřština
patvary čteš a všude samé hrubky

a to tak, že „fest“

mám Tě rád, přítelkyně drahá
pro Tebe přání mám jediné
že by internet svých žáků
známkovali učitelé v češtině

však byl by to trest?

myslím, že mohu říci směle
že trest by to byl velký
asi ale pro pány učitele
a i kolegyně učitelky

* *
...Když jsem začal "surfovat" po netu, překvapila mne četnost různých chyb a patvarů. Toleroval jsem to například v komentářích pod různými články, ale vadily mi chyby na oficiálních webových stránkách. Když jsem pak objevil profily na Seznamu a různá literární fóra, tak mne ona smutná skutečnost na jaře loňského roku vyprovokovala k napsání Smutné přítelkyně. Několikrát jsem se snažil autorovi pomoci s opravou. S tím jsem přestal, když mi někdo odvětil, že je dislektik. To beru, ale dle úrovně českého internetu je dislektikem každý druhý ve věku šest až dvacet pět let.
...I mně se povede napsat chybu, asi nikdo není absolutní, tedy se nad nikoho nepovyšuji, ale někdy mi připadá, že ona destrukce jazyka českého v dílech mnohých autorů je snad prvoplánovitá.
...Na druhou stranu omlouvám učitele, protože ti se spíš obávají o újmu svého zdraví ze strany žáků či jejich rodičů, než aby jim dělalo starost to, že žáci neumí. Poslanec Jandák navrhuje do škol bezpečnostní rámy, kterými by žáci procházeli a u školníka by odevzdávali rámem detekované nože, boxery, pistole. Opravdu doháníme západní svobodný svět mílovými kroky. Někdy je to tedy ke škodě.
.
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...