 |
| Pavel Pola - Akt III |
díváš se, kde oči mám
jsem ‚dolňák‘, přiznávám
hezké nohy, klín i pánvička
potěší má dioptrická očička
však mám-li v rukou tvůj hrudní košíček
jsem též šťastný, šťastný to človíček
a tak to, lásko, bude tak
že s tebou jsem ‚celoplošňák‘
* *
Po jedněch "hovorech Ch" o horňácích a dolňácích jsem se zamyslel, kam já to vlastně těm ženám koukám.
Prima přiznání....
OdpovědětVymazat