Pupíček

Pavel Pola - Akt II

sedím zamyšlený a v tom nečekaně
políbíš mne do vlasů a pak zase
hlavu mou hladí tvoje dlaně
rád, že jsi, objímám tě v pase

proti očím tvoje bříško mám
ret můj pošimrá ti pupíček
s tvým smíchem už nejsem vůbec sám
z lásky naší roste v tobě človíček

miluji tě, přísahám

* *

Tak, na okamžik, kdy mne políbila múza na moji pěšinku o velikosti šestiproudé dálnice, si přesně pamatuji. Byl jsem na návštěvě, seděl jsem u jejich compu, otočím hlavou na stranu a vedle mne v úrovni očí z pod trika vykukuje bříško kamarádky. Jak málo stačí dušičce poetově. Kamarádka gravidní není, nota bene se mnou. Samozřejmě pak následovalo: "Nekoukej mi na břicho, jsem tlustá." :) No, samo že není, klidně by i po dvou dětech mohla stát modelem autorovi této fotografie, ale která žena je spokojena se svojí postavou, že?