Vítám vás u mutila poety

Poetův autorský blog. No, to je snad trochu přehnané. Necítím se být básníkem. Naopak slovo báseň v mém podání dávám do velkých uvozovek. Přesto zde chci zveřejnit vše, co můj chorý mozek vypotí (jak říkával blahé paměti náš třídní profesor). Většinovou inspirací mých veršíků je žena a vztah. Tak ať se vám alespoň některé dílko líbí a přinese úsměv a potěšení, zrovna tak jako mně při jeho psaní.

Láska má jistě velký význam, jen bych rád věděl jaký.
Oscar Wilde

sobota 31. ledna 2009

Letní

Kohout
kráčíš kolem na jehlách
ty boty zvedly tvoji krásu
hledím na tě jako v snách
nohy od země až k pasu

sukně skoro nic neskrývá
a ty při chůzi se houpeš
do holých zad se pohled vrývá
v mém obdivu se koupeš

víte vy jak na nás pány
hezky se oblékáte, holky
milostné spřádáme hned plány
kohouty z nás uděláte

nebo že by … volky?

* *
No, jak se to veme :). Veršíky vznikly opravdu v létě, v srpnu loňského roku a zainspirovala mne jedna maminka, která tlačila svoji dcerku v nákupním vozíku v botách na velikém podpatku, který její nožky nádherně protáhl. Holá záda a mini ona maminka neměla, což ale "básnické" tvorbě vůbec nevadí :).


úterý 27. ledna 2009

Knoflíková válka

Knoflíky
vzpomínáš film, ten pro pamětníky
kde kluci se prali a řezali si knoflíky?
válku tu, jak velela tradice
vedli už tátové a dvě vesnice

pojď, též povedeme boj, boj veliký
povedeme válku o tvé knoflíky
rozepínat je budu, ty zapínat je zase
já doufám jen, že v horším čase

až poslední knoflík v té válce padne
tvá blůzka rozevře se, vydá mi tělo vnadné
až poslední knoflík padne v tom boji
budu moct líbat tě, lásku svoji

vím, říkáváš, že válka je sviňa
tahle ale krásná je, tahle bude jiná

* *
Ten film mne jako kluka (ach jo, už i já jsem pamětník) moc oslovil, ale při nedávném uvedení to už nebylo ono. Tak to prostě bývá s dětským viděním a my bohužel stárneme. Veršíky mají opěvovat ono kouzelné rozepínání partnerčina oděvu. Ono pozvolné "dobývání" a odhalování patří k tomu krásnému, k oné předehře mezi mužem a ženou. Alespoň já to tak cítím :).


sobota 24. ledna 2009

Hračka

Hračka
na tebe myslím stále více
jak dítě na hračku vysněnou
líbat tě chci a nejen líce
copak ti dám výměnou?

dám ti asi svoje ruky
ty tě mohou objímat
nebo hladit tvoje boky
budou se na nich vyjímat

miluji tě, lásko moje
tak i rety tobě dám
připoj k nim i ústa svoje
oddáme se lásky hrám

* *
Muži jsou věční kluci, stále by si jen hráli. Snad jen ty hračky se postupem věku mění :)


středa 21. ledna 2009

Gratulace

Vrabec
na střeše vrabec cvrlikal
ať jsi či nejsi ráda
že mistr Čas Ti křížek dal
pátý už na záda

s gratulací k Tobě kvačím
tisknu ruku, líbám ret
věřit se nechce zpěvům ptačím
že tak dlouho krášlíš svět

blahopřeji k časoskoku
též rodina, přátelé
k dobývání dalších roků
zatrub holka vesele

. . . . . . . . . .
na časoskok chci popis dát
to se skáče z –cet na -sát

* *
Varšovaná gratulace mé kamarádce. Myslím, že ji potěšila.

neděle 18. ledna 2009

Flirt

krásné je
když řeči neverbální
tedy komunikaci očí
snadno ne
přeci jen se neubráníš
a hlava se zatočí

* *
Opravdu, nejen ústy promlouváme. Na dálku za nás mluví výraz naší tváře a hlavně oči. A jsou tací a takové, kteří umí takto promlouvat moc hezky a jsou si toho i vědomi :-). Tato miniatura vznikla vlastně jako komentář pod báseň na jiném servru.
.

sobota 17. ledna 2009

Dobrou noc

uléhám teď do postele
myslím, milá, jen na tebe
jak líbal jsem tě na tvém krku
bříško hladil, necudnou měl ruku

jak se k sobě tiskla naše těla
jak ses pod jazykem mým rozechvěla
a jak oddala ses dlaním mým
nebránila se retům hladovým

lásko, toužím po tobě zas
škoda že všechno dělí nás
těch pár ulic mezi námi
přísné oko tvojí mámy

nyní sám uléhám do postele
nechám si zdát o tvém těle
však dočkáme se lepších časů
kdy opět líbat budu tě do vlasů

dobrou noc, lásko!

* *
Ano, ano, to zná opravdu každý z nás. Slastné snění a vzpomínání na tu druhou či druhého do páru. Tak snad jen, ať se sny promění v realitu.
.

úterý 13. ledna 2009

Dívce od kolotoče

Kolotoč (v NY)
hledím do tvých očí
hlava se mi točí
to láska za to může
ta rozum vždy přemůže

a hlava se tak točí
vždyť sedíme na kolotoči
ještě že mám tvé oči modré
to jediné je v tom reji dobré

uf, to byl ale sen!
krásný, strašný
na kolotoč v žádný den
nejdu, aby bylo jasný!

ale ty máš krásné oči
až se mi z nich hlava točí
a jak by ses jimi ptala: inu
chceš povozit se, synu?

ano, chci a už vím
že polibky ti zaplatím

* *
Tak kolotoč opravdu nemusím. Už jako malé robě jsem je na Matějské pouti přecházel bez povšimnutí. :)

sobota 10. ledna 2009

Čtyřlístek

Čtyřlístek

do kalíšku
na Tvém bříšku
čtyři srdce já Ti dal
co jsem tady v trávě
jen pro Tebe vyhledal

usmíváš se, moje milá
mlaskla i Tvá hubička
pak že nepřináší štěstí
ta z jetele srdíčka

* *
Jste třeba u rybníka, vaše drahá polovička se opaluje a vy jen tak bloumáte očima po trávě okolo vás... Za vznik této říkanky mohou tak trochu fotografie Pavla Poly, které zobrazují krásné ženské bříško a navodily mi ony první dva verše.

úterý 6. ledna 2009

Císařovy nové šaty

Košile

už dávno jsme měli odejít
a ty nevíš, co na sebe si vzít
před zrcadlem jsi bezradná …

nemohu nevšímat si tvé krásy
když košili za košilí převlékáš si
mně ve všem zdáš se bezvadná

lépe snad nemůžeš už vypadat
mne chutě začínají přepadat
už nechci ven do těch veder

zpoždění stejně máme veliký
mne fascinují tvých ňader knoflíky
tu košili si už prosím neber …

zahalím tě do svých dlaní
budeš krásnou mojí paní
moc, moc mám tě rád

rety vezmu míru tvého těla
císařovy šaty abys měla
pojď se, lásko, milovat

* *
Znáte to, máte jít do divadla, na večeři či někam jinam a vaše drahá polovička dělá vše pro to, abyste náhodou nepřišli moc brzo :). Pokud to není důležitá obchodní schůzka, tak místo nervózního podupávání doporučuji obléknout manželce a potažmo i sobě císařovy nové šaty. Ty prý stejně ženám sluší nejvíce. Dávám do knihy manželské, ale jsem si vědom, že má rada je provozovatelná spíše v době předmanželské a novomanželské. Klasicky založený manžel se asi víc bude těšit na tu večeři, neb láska prochází žaludkem, a nebo do divadla na Othella :). Jak je patrno i z textu, "básnička" vznikla v parných dnech loňského léta. Pro ilustrační obrázek jsem sáhl opět k oblíbenému Pavlu Polovi.

neděle 4. ledna 2009

Casanova

Casanova

raduji se přítomností žen
jsou pastvou krásy pro mé oči
nechci však být osočen
že donchuán, kasanova jsem

jsem šedivějící samotář
vlk, co ztratil svoji smečku
vzpomínám zlatavou vlasů zář
a poesie můj je snář

u mne se asi nic nezmění
když stále za Tebou se točím
lože, výsostné mé území
odsouzeno je k osamění

dávno už nezůstala's sama
na radnici viděl jsem vlečku
samota je jak vlčí jáma
a srdce bije: Ja-na, Ja-na

* *
Ani nevím, proč jsem Casanovu loni v úvodu svého blogu přeskočil. Snad, že se mi zdál, a stále zdá, tak trochu intimní. Ale právě i o tom je poesie. Toto dílko vzniklo v polovině roku 2007 jako odpověď na otázku, jestli nejsem kasanova, když píšu básničky o lásce. Zlatavá zář je možná vzpomínkou na vlasy mé manželky, nebo snad jiné ženy(?) :), vlčí jáma byla tak trochu reflexí na onu tazatelku (ze které se stala internetová kamarádka) a na její tehdejší, a vlastně i moji, životní situaci. A Jana? Žádná Jana není, možná je to zakódované jiné jméno, ale hlavně se rýmuje na sama a tak trochu na jáma :).
Dle kresby pana Matušky byl Giacomo asi horňák. Není divu, ono pod těmi sukněmi a spodničkami nebylo nic vidět.

pátek 2. ledna 2009

Anabáze retů mých


políbím ti nos, jeho špičku
pusa přistane i na očním víčku
pak přes krásné tvé lícní kosti
má ústa na tvých žhavými budou hosty
z retů seběhnou pak na bradičku
i na krku poboskám ti kůžičku
dotknu se též hebké šíje
rukou zjišťuji, zda ti srdce bije
rety zlíbají tvá ramena
nejsi, lásko, ještě zmámena?

a už láká mne ňader kůže
krása jejich mne asi zmůže

polibky padají jak kapky deště
ty sladce vrníš a šeptáš: ještě!
ale ústa už se dále stěhují
bříško, záda také milují
ze zad na hýždě je jen krůček
já zulíbám je, i tvůj bůček
na mazlení, na jazýček
těší se kůže tvých nožiček
nakonec pak s citem vším
pohladím hrbol Venušin

živě tu cestu před očima mám
oddávám se svým představám
bohužel jen marné je to snění
a lože vedle prázdné jest
… další smutné probuzení

* *
Toto dílko vzniklo po mém návratu z nemocnice v září loňského roku. Copak či vlastně kdopak mne inspiroval? Sestřička, spolupacientka nebo opravdu letěla kolem múza? To ponechám na váženém čtenáři, ať si sám vybere, pokud to pro něj bude důležité. Hlavní je to, že jsem mohl seskládat ona písmenka do slov a nyní je sem dát.

foto: M. Vojíř - Akt 6


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...