Marie

uctíváme pannu svatou
prý Bůh byl synu tátou
ten pak nesl si svůj kříž
Ješua on, Ježíš 

uctíváme Marii
syn obětoval se jí za lidi
tam na kopečku Golgotě
visel jak hrneček na plotě

já Marušku téže mám
té huběnku svou dám
s tou já mívám veselo
když přitiskne se na tělo

Marušce své se kloním
o lásku její hodně stojím
nemusí být ona svatá
třeba budu brzy táta

já Marušku téže mám
té svou lásku dám
nemusí být ona svatá
budeme my máma, táta

* *

     I když je zrovna čas Velikonoc, tak ono dílko nepojednává o zázraku zmrtvýchvstání, ale o Maruškách, o jméně, které zvolna opouští naše domovy, jsa vytlačováno jmény modernějšími. Obě moje babičky byly Marie, teta je Marie, mám pár hodně dospělých kamarádek toho jména, ale nějak si nevzpomínám, že bych slyšel před domem nějakou maminku volat na Marušku. Ty už brzy budou asi jen v těch hezkých pohádkách.

Klasika

přišel jsem ti pusu dáti
abys dobře spala
tak jako ti dala máti
když jsi byla malá 

přišel jsem tě pohladiti
bys měla hezký sen
jak jsi zvyklá už od táty
tak tu tedy jsem

přišel jsem ti pošeptati
co se holkám líbí moc
že hry lásky s tebou hráti
chtěl bych, děvče, každou noc

přišel jsem tě políbiti

přišel jsem tě pohladit

přišel jsem ti pošeptati 

že v noci s tebou já chci být 

* * 

Malé rýmování na dobrou noc.

Robinson

na pustém byl jsem ostrově

smutno bylo mi tam moc

snil jsem jenom o tobě 

snad každičkou si noc

po dlouhá léta byl jsem sám

hrdina z knihy, já byl on

teď tebe vedle sebe mám

zmizel, pryč je Robinson

tys odehnala lidojedy

do světa lásky jsi mne vrátila

jsem ti za to vděčen tedy

že ze spánku jsi mne vzbudila

nenašel bych nikde místo

kde bez tebe by bylo líp

nechci už mít v srdci pusto

na pustý ostrov už nechci jít

po dlouhá léta byl jsem sám 

hrdina z knihy, já byl on 

teď tebe vedle sebe mám 

zmizel, pryč je Robinson 

nenašel bych nikde místo 

kde bez tebe by bylo líp 

nechci už mít v srdci pusto 

na ostrov se nechci navrátit

drž si mne, lásko! 

**

Všem Robinsonům přeji pěknou Pátku. 😉

Víš

už se zase rychle blíží 
ona chvíle, hodina
kdy se moje oči sklíží
a usnu, ty má jediná 

než vezme si mne spánek zas
než vezme si mne opět sen
chci obejmout tvůj ženský pas
chci políbit tvé vlasy jen

ve vlasech pak hledat budu
až ten boltec objevím
něžně jej pak líbat budu
ty to víš a já to vím

z ucha tvého na rameno
též na krk tvůj rety dám
z pasu přitom, moje ženo
dlaň na ňadra já přendám

na záda se točíš právě
tvá ruka přitáhne si hlavu mou
kůži ňader najdu hravě
krásně prožíváme tu lásku svou

líbám prsa, boky hladím
laskám krásných nohou tvar
šťasten jsem, že tě svádím
tys před spánkem milý dar

* *

Je krásné se takhle zabavit před usnutím.

Tak hezké spaní! 😉🙂

Vánoce 2025

 A máme zpět zimní květ - Vánoce!

Zase po roce vůně jehličí

v srdci procvičí pevnost vztahů

Bez cest, bez výtahů 

necháme se vnést

do kruhu rodiny

kde zážeh jediný 

očka rozžehne

I ode mne

letí přání: 

Láska ať všechny chrání

Šťastné a veselé ...

Rýmička

hlava bolí, oči slzí
kašel zní až před náš dům
rýmička, ta se mě drží
hořím, mám třicet sedum

v dobrém na mne vzpomínejte
když nepřežil bych náhodou
třicet sedm, se nesmějte
dýchám jako pod vodou 

(tedy špatně)

to jsou tedy věci ale
jak útočí virusy
sotva žiju, mám na mále
cpu si citron do pusy

v dobrém na mne vzpomínejte
když nepřežil bych náhodou
třicet sedm, se nesmějte
dýchám jako pod vodou 

(tedy špatně)

loučím se já tedy nyní
neb rýma dráždí mi můj nos
trpím jako chlapi jiní
nikdo nepolituje mne dost

v dobrém na mne vzpomínejte
když nepřežil bych náhodou
třicet sedm, se nesmějte

dýchám jako pod vodou 

(tedy špatně)

* *

Jj, je to tak. I já jsem se potkal s rýmičkou, což v tomto divokém počasi asi není překvapení. A protože jsem si teď naměřil oněch 37 °C, tak jsem si napsal mírně ironickou, zamířenou do našich chlapských řad. 😉

Komínem mi leze kdosi

Vánoce už klepou na dveře

mám otevřít jim, přátelé?

co když usadí se mi tady

a já nebudu si vědět s nimi rady?

tak já nevím, bude sníh

bude se jezdit na saních?

bude se klouzat Ježíšek

či neopustí svůj pelíšek?

pardon, myslel jsem samozřejmě jesličky

ten chlapeček maličký

on šikovný je velice

obslouží města, vesnice

podělí nás všechny rychle

ale Santa na něj šije pikle

vkrádá se do kotliny České

a to od něj není hezké

Vánoce už klepou na dveře

mám otevřít jim, přátelé?

co když zaparkují se tu sobi

a Claus poleze mi komínem,

to je jeho známé hobby

* *

Jj, už nám zase běží ono hektické období svátků klidu a míru. Mír bohužel nedaleko není a klid v nabitých obchodech taky moc není. Tedy dle stresoměru v hodinkách. 😀

Tango

jehla dosedla na desku

pokojem hudba se nese

a já "metelescu blescu"

ocitám se na plese

nevadí, že jsi tu se mnou sama

a já jsem tu s tebou sám

teď mám nohu tvou mezi nohama

držím dlaní tvou dlaň 

a na zádech tvých svou ruku mám

tango hraje nám do kroku

kolem mé nohy obtáčíš tu svou

ruka sjíždí mi po tvém boku

pootevřené rety k polibku mne zvou

hudba hlavy naše odklonila

kdo to tango vymyslel?

pak ale jehla z desky vyskočila

a já cestu volnou k tobě měl

takty hudby tě rozvášnily

nyní mezi zuby růži máš

ruce mé tě uchopily

teď polibky mé uhlídáš 

* *

Tak jsem si řekl, že bych mohl napsat taky něco jiného, než lásku, milování. A vzniklo Tango, byť ta mrška láska tam přeci jen trochu pronikla. Aby ne, při tak smyslném tanci, že.

Výprava

hej, krčmo, pohni se
pohosti hradní zbrojnoše
přines nám holbu piva
pištče zahraj, ať se vzduch tu hýbá

poběž, šenku, poběž s tou holbou

máme před sebou cestu dlouhou

pojedeme v plné zbroji

lapkové ať se nás už bojí

prv překvapili pannu Rózu

když vedla z trhu mladou kozu

věneček zelený padl v plen

slzičkám jejím se smáli jen

druhdy oloupili tovaryše

jenž souchotě má, sotva dýše

sotva přežil, vzali všecko

nechali stát ho, jak sotva narozené děcko

teď zabili ale v lese kupčíka

lidi slyšeli, jak před nimi utíká

slyšet byl křik, ticho pak na to

sebrali mu život, měďáky, stříbro, ba i zlato

poběž, šenku, dolej kapku

zbrojnoši jdou na bandu lapků

kdož nezhyne v boji mečem

do hradu k soudu bude odvlečen

tam vyslechnou ortel loupežníci

hoja, hoja s nimi na šibenici

přineste nám  piva máz

pobijem je ráz na ráz

ať neškodí u nás v kraji

bezpečí zas lidé mají

* *

Poslední dobou mne ten středověk láká. Ne že bych v něm chtěl žít, ale líbí se mi ten styl hudby.