Lodička |
z kůry řezanou mám lodičku
kápem jmenuji svou dušičku
a místo plachty dopis dám
že já se cítím hodně sám
posílám po vodě psaníčko
jak kluci ve starých časech
že stýská si mé srdíčko
chci pohladit tě po vlasech
určitě loďku někdo vyloví
možná ti zprávu tu poví
abys o sobě dal zmínku
co je s tebou, milý synku
pa, tvůj táta
kápem jmenuji svou dušičku
a místo plachty dopis dám
že já se cítím hodně sám
posílám po vodě psaníčko
jak kluci ve starých časech
že stýská si mé srdíčko
chci pohladit tě po vlasech
určitě loďku někdo vyloví
možná ti zprávu tu poví
abys o sobě dal zmínku
co je s tebou, milý synku
pa, tvůj táta
* *
Možná to někdo z vás zná. Děti odejdou do světa a najednou se do rodného hnízda či domovského přístavu vracejí míň a míň, až navštěvy v lepším případě nahradí smsky. Je nám smutno a někdy si ani neuvědomíme, že i ty děti mají své problémy, které potřebují řešit. Je to takový koloběh života a jeho problémů. Má lodička našla už cíl. Tedy alespoň vím, že adresát žije :).
Ta básnička je krásná.
OdpovědětVymazatVájinka
Báseň je nádherná, dal jsi do ní lásku otcea je provoněna Tvými city.J
OdpovědětVymazatDěkuji.
OdpovědětVymazatNádherná báseň...
OdpovědětVymazat