Vítám vás u mutila poety

Poetův autorský blog. No, to je snad trochu přehnané. Necítím se být básníkem. Naopak slovo báseň v mém podání dávám do velkých uvozovek. Přesto zde chci zveřejnit vše, co můj chorý mozek vypotí (jak říkával blahé paměti náš třídní profesor). Většinovou inspirací mých veršíků je žena a vztah. Tak ať se vám alespoň některé dílko líbí a přinese úsměv a potěšení, zrovna tak jako mně při jeho psaní. * * * Objevil jsem umělou inteligenci, s jejíž dopomocí oživuji některé mé (a nejen mé) texty hudbou a zpěvem.

Láska má jistě velký význam, jen bych rád věděl jaký.
 Oscar Wilde

středa 8. dubna 2009

Lavička


lavička naše je zapadaná
ale i na srdcích nám leží sníh
já stále jsem sám a i tys sama
dlouho jsem neslyšel zvonit tvůj smích

lavička naše sama tu stojí
trpělivě číhá na nový pár
čeká, že se chtivé rety spojí
pomůže rozhořet milostný žár

nechci dát jinému naši lavičku
já sníh bych smetl a u ní dal sraz
rád bych opět vlepil ti hubičku
tedy ve čtyři sejděme se zas …

* *
Nebo klidně i v pět :). K napsání mě přivedla procházka zasněženým lázeňským parkem a ony lavičky v něm. Jinak já osobně jsem žádnou lavičku "nevlastnil".

foto: mutil - Lázně Bohdaneč

Vystavil v
Štítky:

3 komentáře:

Anonymní přihlášení neznamená, že se pisatel nemusí podepsat. Stačí jakkoliv. Za tento projev slušnosti děkuji.

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...