Lavička

lavička naše je zapadaná
ale i na srdcích nám leží sníh
já stále jsem sám a i tys sama
dlouho jsem neslyšel zvonit tvůj smích

lavička naše sama tu stojí
trpělivě číhá na nový pár
čeká, že se chtivé rety spojí
pomůže rozhořet milostný žár

nechci dát jinému naši lavičku
já sníh bych smetl a u ní dal sraz
rád bych opět vlepil ti hubičku
tedy ve čtyři sejděme se zas …

* *

Nebo klidně i v pět :). K napsání mě přivedla procházka zasněženým lázeňským parkem a ony lavičky v něm. Jinak já osobně jsem žádnou lavičku "nevlastnil".

foto: mutil - Lázně Bohdaneč