Vítám vás u mutila poety

Poetův autorský blog. No, to je snad trochu přehnané. Necítím se být básníkem. Naopak slovo báseň v mém podání dávám do velkých uvozovek. Přesto zde chci zveřejnit vše, co můj chorý mozek vypotí (jak říkával blahé paměti náš třídní profesor). Většinovou inspirací mých veršíků je žena a vztah. Tak ať se vám alespoň některé dílko líbí a přinese úsměv a potěšení, zrovna tak jako mně při jeho psaní.

Láska má jistě velký význam, jen bych rád věděl jaký.
Oscar Wilde

úterý 30. června 2009

Nepoetická úvaha

Lenka mne svojí poznámkou pod Bouří, že prší do bezmocnosti, donutila tak trochu přemýšlet, jestli té bezmocnosti nebylo za poslední dobu už nějak moc. Jistě, vždy byly nějaké potopy, nějaká neštěstí. Jenže pak se postavily přehrady, řeky se spoutaly a nadlouho zůstaly jen lokální události, o kterých se snad ani do médií nic neříkalo. A tak jsme zapomněli, že příroda může taky mít svoji hlavu, že se dokáže vymanit z pout.
A teď lze pozorovat, že příroda brojí. Nejsem zelený, ale vidím, že zapomenutí krajinotvorné moudrosti našich předků a narovnání toků řek, vysušení mokřin, nerespektování záplavových oblastí, nečištění či zrušení odtokových cest pro záplavovou vodu, lesní a polní monokultura, rozorání mezí, to vše nám příroda začíná vracet. Meze nejenže oddělovaly jednotlivé vlastníky a plodiny, ale dávaly životní prostor drobným zvířatům a zachytávaly vodu po dešti na poli. Z dnešních celin voda teče spolu s ornicí bez přerušení z horního konce až do vesnice, na silnici. Pravda, do malých polí se s velkou technikou nedosanete a malá pole neuživí velký počet lidí. A jsme zase u toho - je nás prostě moc a vlastně už škodíme sami sobě.
Na druhou stranu, proč si tedy ona pole zmenšujeme o novostavby obchodních center, skladišť a výrobních hal (které se po skončení daňových prázdin opustí), proč do kraje strkáme další kubíky ocele a betonu, po kterém voda jen sklouzne a jede dál? Protože jsme nepoučitelní.
A příroda zatím pomalu ale jistě nabírá na rychlosti svých změn, posiluje trumfy proti nám. Někde útočí vodou, jinde zase pouští. A my sedíme na stromě a držíme v ruce pilu.
Je-li vůbec nutné řezat, řízneme z té dobré strany, nebo si podřízneme tu větev pod sebou?
.

neděle 28. června 2009

Bouře



náhle je tady!
protržena hráz nebeského rybníka
okno hned zavřít
před tou deštnou smrští kdosi tam utíká

hladina stoupá
přívalová voda protéká ulicí
k tomu se blýská
nad námi válí sudy, buší palicí

vyhlížím slunce
zimní je chlad, hore stále zataženo
nelze teď říci
léto toto námi budiž pochváleno

* *
Dělal jsem poslední upravy na předchozí Procházce a tu skoro bez předchozích varovných známek se spustila deštivá smršť a o něco později začalo hřmít. Naše ulice se okamžitě jako vždy při velkých deštích naplnila vodou, která pak jako říčka teče na křižovatku s hlavní ulicí. A tak jsem sedl a napsal Bouři. Teprve chvíli potom jsem se dočetl, že na Moravě jsou záplavy, padaly domy a umírali lidé. Co je proti tomuto neštěstí pár centimetrů na silnici.

foto: mutil - snímek z mobilu, výřez
.

čtvrtek 25. června 2009

Procházka

Pavel Pola: Liduprázdno (skoro))
od vody velký chlad vane
nezajdeme na nábřeží?
řekni: zahřejte mne, pane
prosím, na tom mi záleží!

obejmu tě kolem ramen
přitisknu se nejprv plaše
ve vodě snad každý kámen
uslyší pak srdce naše

* *
Kdepak, chlap využije i nepřízeň počasí, aby se přitulil :).
Zúčastnil jsem se vernisáže výstavy fotografií o Vltavě mého oblíbeného Pavla Poly, jehož fotky zde velmi často používám jako ilustrace. Zde prezentovaný obrázek jsem už znal z Pavlova fotoblogu, ale ve velkém papírovém formátu mě znovu velmi zaujal. A tak vznikla Procházka.

Re na Procházku
Malá Izis

tak na procházku snad šel byste rád,
i když je venku nepohoda, chlad
a přitulit se k ženě přijde vhod
já hleděla bych do těch vod
co pod námi si proudí nevím kam...
pozvání vaše přijímám
a přitulit se .... bude se mnou amen
já nemám srdce, jak ve vodě kámen.

Neodolal jsem a onen veršovaný komentík jsem připnul k mému dílku. Malé Izis děkuji.


.

pondělí 22. června 2009

Večerníček

Večerníček


miluji tě, mám tě rád
kolem tebe jako liána
moci tak se obtočit
ňadra tvá si pochovat
od večerníčku až do rána
v náruči své chci tě mít


* *
Večerníček, ale pro dospělé :)

Pravidelní čtenáři mého blogu si možná vybaví, že Večerníček byl poprvé vystaven v půli listopadu loňského roku. Ano. Ale nyní napsala Malá Izis krásnou reakci, o kterou bych vás nechtěl připravit a proto přesouvám Večerníčka i s onou reakcí dopředu.


Re na Večerníčka
Malá Izis

Tak tedy drahý, bez váhání,
svým večerníčkem buď si jist...
jen schovám raděj ovládání
bys v očích mých si mohl číst.

A pro dnes žádné přepínání
vždyť program dnes sis zvolil sám
a pohádkové milování
to věř mi, dneska uvítám.


.

pátek 19. června 2009

Pošta holubí



Dvojí zazvonění

Otvírám

Rekomando psaní
přines pošťák nám
a jen do ruky vlastní mé!

A v barvě rudé

Podpisem je stvrzené
Co v něm asi bude?

Třeba jsem nezaplatila splátku!
Nebo si chce vybít zlost anonym!
Že by žertovná pohlednice k svátku?

Co jen dělat s ním?
Úřední není,
tak proč osud pokoušet!

Raději bez prodlení
trefuji se přímo do koše
Bez přečtení…

foto: autorka
.

Dopisní telenovela

Známka Kokořínské pokličky

na srdce si známku lepím
adresuji do vlastních ruk
s tím srdcem k tobě letím
zas mladý jako bych byl kluk

až rozlepíš rekomando
kéž srdce tlukot uslyšíš
nejsem José či Armando
že miluji tě, uvidíš?

* *
Jako mužský jsem nechápal poblouznění značné části populace telenovelami jihoamerické provenience a dá se říci, že jsem na ona různá španělská jména začal být alergický. Toto dílko měla být původně čistě Pošťácká, ale onen rým 'rekomando - či Armando' byl tak silný, že ač se na ony telenovely vůbec nekoukám, tak jsem podlehl a použil je.


pondělí 15. června 2009

Západ

Západ slunce

slunce už pomalu natřásá si polštářek
za chvíli sen odvede nás do říše pohádek
v něm jak princeznu na ústa tě políbím
co bude dál, to zná jen sen a já to vím

s ranním kuropěním pak budu se usmívat
že s tebou jsem byl, že mohl jsem tě zulíbat

* *
Není to žádné nové téma, ale to asi proto, že snění (a zvláště o někom) je taková konstanta našeho bytí vezdejšího. A nejen u juniorů! Nemám pravdu?


úterý 9. června 2009

Povzdech samotáře

stokráte já už snad
dal jsem tobě vale
až se to zdá kruté

přec na tvé rety hlad
přepadá mne stále
přepadaj‘ mě chutě

na úzké, plné či co já vím
na vyzařující smyslno

ač od sebe tě odháním
nemohu bez tebe být, Ženo

* *
Měl jsem nebo mám ve svém okolí několik 'singl mužskejch'. I když se někteří tvářili jako zapřísáhlí odpůrci soužití s ženami, přesto si myslím, že by poslední dvojverší mohlo platit na všechny. Každý se chce občas přitulit, ne?

sobota 6. června 2009

Uč se synu moudrým býti

Jó, kdybychom se lépe učili,
ve fabrice dnes nebyli bychom nemilí

Příště musíme se učit více
a pak jako ta pijavice
vysajem tu lůzu, spodinu,
co vlastním potem sotva živí rodinu

A po hřbetech jiných pošlapem nahoru
A pak?
Oni maj kříž ze dřeva
a já náhrobek z mramoru!

foto: autorka
.

Před branou

aneb
kapitalista kde by byl
kdyby to byl lidumil



zdraví ztratils? to máš smolu
tak běž hezky za závoru
co na tom, že pracovals tu roky
před bránu teď povedem' tvé kroky

do ruky papír, jenž protáhne ti ret
jsi nadbytečný a tak se rozluč hned

octl jsem se na ulici
v ruce žmoulal svou čepici
teď alou na úřad práce
pobudu zde doufám krátce

snad dočkám se i já už kliky
a budu žít si bez fabriky

* *
No jo, je to tak! Ještě před nějakým časem by se jistě našla nějaká náhradní práce. Jenže v době, kdy se zrovna se skalpelem potkám já a odmarodím si tři čtvrtě roku, tak si Amerika vymyslí nějakou krizi, která se přenese i k nám, do našeho "ostrůvku jistoty", a místa ztrácejí zdraví lidé, natož tedy já a mně zdravotně podobní. Tak podruhé za dvaadvacet let jsem z této haly 'odejit'. Poprvé končila celá fabrika, teď končím sám, tedy doufám. Ale hlavně doufám, že brzy najdu novou práci.
Tedy, když jsem u předešlého dílka psal, že života dojmy přetavím v básnické pojmy, tak jsem zrovna nemyslel tento dojem :).

středa 3. června 2009

Meteorologická

Měření tlaku vzduchu

používá svatý Petr
na práci i barometr
nebo ho tam ještě
na větry a deště
sluníčko či kapky
úkolují žabky?

* *
Je to pitominka, vím. Tato říkačka neznamená, že bych začal dětinštět, jen po devíti měsících domácího vězení, byť ředěného krátkými vycházkami, mi schází kontakt s lidmi, s kamarády, dochází mi inspirace. Ale už se blýská na lepší časy, už budu zpět mezi zdravými. Tak snad ze života dojmy se přetaví v básnické pojmy. Základ Meteorologické mě přepadl dnes u umývání nádobí. A protože na červen nemám ještě nic zveršovaného, tak jsem 'svatý Petr - barometr' trochu rozvinul.



Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...