Před branou

aneb
kapitalista kde by byl
kdyby to byl lidumil


zdraví ztratils? to máš smolu
tak běž hezky za závoru
co na tom, že pracovals tu roky
před bránu teď povedem' tvé kroky

do ruky papír, jenž protáhne ti ret
jsi nadbytečný a tak se rozluč hned

octl jsem se na ulici
v ruce žmoulal svou čepici
teď alou na úřad práce
pobudu zde doufám krátce

snad dočkám se i já už kliky
a budu žít si bez fabriky

* *

No jo, je to tak! Ještě před nějakým časem by se jistě našla nějaká náhradní práce. Jenže v době, kdy se zrovna se skalpelem potkám já a odmarodím si tři čtvrtě roku, tak si Amerika vymyslí nějakou krizi, která se přenese i k nám, do našeho "ostrůvku jistoty", a místa ztrácejí zdraví lidé, natož tedy já a mně zdravotně podobní. Tak podruhé za dvaadvacet let jsem z této haly 'odejit'. Poprvé končila celá fabrika, teď končím sám, tedy doufám. Ale hlavně doufám, že brzy najdu novou práci.
Tedy, když jsem u předešlého dílka psal, že života dojmy přetavím v básnické pojmy, tak jsem zrovna nemyslel tento dojem :).