 |
| Pavel Pola - Akt VI |
do lásky a dlaní mých
silou citu rozrušena
když ji hladím po bocích
tiskne ke mně tělo svoje
cítí mého lásky žár
a já laskám ňadra dvoje
ústy prchá vzdechů pár
do lásky jen oblečena
do císařských nových šat
touží, taje moje žena
navždy chci ji míti rád
* *
Přibližně před týdnem jsem v nějakém televizním pořadu slyšel větu: "Byla oblečena jen do lásky.", nebo tak nějak. Pro ucho poetovo to je nádherná věta a tak není divu, že jsem se k ní dnes vrátil a rozvedl ji do veršů.
A mám s ní už i humorný zážitek. Protože už mi to moc nerýmuje a píšu sem velmi sporadicky, tak jsem chtěl z radosti ony veršíčky pro hezký den poslat kamarádce, která ráda čte mé rýmy, jenže díky překlepu v čísle odešla sms majitelce jiného mobilu (alespoň doufám :), na mužskou odpověď to nevypadalo). Snad se líbily i oné neznámé.
Píseň doplněna v listopadu '24.
Sice tvrdíš, že ti to moc nerýmuje,
OdpovědětVymazatale číst tak skvostné dílko
je pohlazení po duši i u srdce
Tož už se vůbec nedivím, že kdokoliv si rád početl ...
děkuji Ti, Salašnice
OdpovědětVymazatděkuji Ti převelice
za pochvalných slůvek pár
lepší ale's veršotepka
vím už dlouho, nejen teďka
krásně žiješ onen dar
:-*