Už se blíží

brzy, brzy, za chviličku 

budem číhat na hvězdičku 

která rodiny spolu 

pozve ku svátečnímu stolu 

a pak jemný zvoneček 

rozsvítí krásný stromeček 

rozzáří se očka dětí

z dárků obal rychle letí

prostě zase po roce 

máme české Vánoce  

Už je čas jít spát

ukazují mi hodinky 

že je čas jít spát

jak hladím tvoje bublinky

nechám si teď zdát 

přivolám sen milý 

do zamknutých víček 

jak rety mé byly 

na kráse tvých špiček 

přivolám sen 

co zdá se mi roky 

že z košilky ven 

vysvléknu tvé boky 

hladit je budu 

vždyť krásné jsou 

zaženou nudu 

než dlaně usnou

pánev, boky, bublinky 

to si nechám zdát 

ty poklady vždycinky 

měl jsem, lásko, rád 

K jmeninám

Ivanky dnes slaví
proto mě psát baví
písmenka, jež pozdraví tě
blahopřání, co potěší tě
líbám tvoje tvářičky
to už jsem já celičký
tisknu ruku, zvedám číš
přeji všechno..., však ty víš

* * *

   Tak nějak zanedbávám tento svůj blog, ale ono ani není co přidávat, veršíky tak nějak míjí moji hlavu. Tak alespoň dám včerejší přání k svátku. 

Výroční

zdá se mi to mnoho let
když pohlédnu časem zpět
kdy našla sis mne k Valentýnu
výročí jest, tobě kynu

posílám ti do dálavy
políbení svoje hravý
pohlazení po tvých vlasech
hladím je rád zas a zase

posílám, má holčičko
políbení na čelíčko
prstem psaná do tvých zad
ta slovíčka: mám tě rád

* * *

     Před lety jsem hudroval, že svátek zamilovaných je jen umělotina a komerce. Myslím si to do teď, ale už jsem si zvykl, nehudruji.

     Dálava. Pro někoho je daleko Austrálie, Londýn, pro zamilované je daleko třeba vedlejší vesnice či sousední byt, když nejsou spolu. Tak pro všechny odloučené dávám tuto Výroční.