Vítám vás u mutila poety

Poetův autorský blog. No, to je snad trochu přehnané. Necítím se být básníkem. Naopak slovo báseň v mém podání dávám do velkých uvozovek. Přesto zde chci zveřejnit vše, co můj chorý mozek vypotí (jak říkával blahé paměti náš třídní profesor). Většinovou inspirací mých veršíků je žena a vztah. Tak ať se vám alespoň některé dílko líbí a přinese úsměv a potěšení, zrovna tak jako mně při jeho psaní.

Láska má jistě velký význam, jen bych rád věděl jaký.
Oscar Wilde

neděle 29. března 2009

Ve školce

Boj o polibek

dotek úst na líci
dlaň mi kůži hladí
otazník visící
nejsme na TO mladí?


* *

Tak nevím. Jinde mi napsali, že ne, že v té školce je TO ještě čisté. Je to tak, ta hra na doktory přichází později. Tedy, nemohu mluvit za dnešní děti, ale za mého dětství to tak bylo :).

pátek 27. března 2009

Snaživá

marná to snaha
marná má touha
city mé k tobě
jsou chiméra pouhá

oči mi škádlíš
svojí krásou, víš
rety mé k sobě
však ne a nepustíš

marně se snažím
již dlouho to vím
u tebe, robě
zas se však objevím

* *
Jo jo, někdy už to tak je, že se zakoukáme do někoho, kdo o nás vůbec nemá zájem, nebo (ještě hůře) si s námi jen hraje. A to pak za nim chodíme jako pejsek a čekáme na každou odhozenou kostičku projevu citu určeného nám. Čekáme na zázrak.
.

úterý 24. března 2009

Smrtihlav

Smrtihlav
kdesi v dáli pes si blaf
snad ze spánku či hlídal
ke světlu přilétl smrtihlav
lampu tu zuřivě mi líbal

hlupáček neví, že lampa žhavá
ač na odiv se staví a láká svitem
není pro něj ta láska pravá
vždyť žár ho spálí jistě před úsvitem

na lásku slepou s nadhledem se dívá
a vůbec nad ní už nežasne
ta Luna, která na nebi ubývá
tak ruka má lampu milosrdně zhasne

* *
Znáte všichni. Při večerních posezeních se na cylindr petrolejky či na kouli elektrického světla lepí množství mušek a občas i nějaká ta můra. Mnoho z nich své fatální poblouznění zaplatí životem z důvodu přehřátí či dokonce spálení, místo toho, aby se nechaly v poklidu sezobnout třeba netopýrem.

obr.: wikipedia

sobota 21. března 2009

Prstýnek z trávy

Rosa

prstýnek z trávy
na prst ti namotám
s démantem z kapky rosy
abys věděla, že rád tě mám
že jsem ten, co tě v srdci nosí

* *
Již dříve jsem zde uvedl, že mne někdy inspirují písničky. Tady je zřetelný jednoznačný odkaz na Pacifik. Tato slůvka mne napadla při mé zdravotní procházce v září loňského roku, kdy se u lavičky, na kterou jsem se svojí bolavou nohou usedl, občas zaleskl sídlištní trávník smočený předchozím deštíkem.


středa 18. března 2009

Pod peřinou

Žena

poodhrnu peřinku
vkládám se mezi tebe
líbám tvoji jeskyňku
uvádíš mne do nebe

v rytmu malém pánev reaguje
z retů uniká ti sten
vzrušením bříško se pohupuje
prožíváme krásný sen

dlaně kloužou ti po těle
nemohou nabažit se jej
ty oddáváš se mi cele
v náručí tvém je mi hej

* *
Já vám povím, že si s námi Matka příroda pěkně zahrála, když akt páření přeměnila na lásku a touhy. Tedy, ne že bych byl proti, ale rozumově vzato, co by odpadlo bolení hlav (na ten jeden týden v roce by se manželky i těšily), zmizely by reklamy na "bezpečně s křidélky", ubylo by znásilnění mimo období říje, a hlavně by poetové neplácali časem na vymýšlení pochybných děl a uvolněné mozkové kapacity by mohly přemýšlet třeba nad bojem s rakovinou či třeba, jak v brzké době nahradit fosilní paliva. Tedy, Příroda se u nás trochu sekla, ale zase je to příjemné. Občas a chvilku :)

neděle 15. března 2009

Po rozvodu

Kostel

byt je zneuctěný kostel
společnicí jen tupá vteřina
prázdné jsou vyvrhnuté skříně
smutná je tvá prázdná postel
jen výhoda je malá, jediná
více už nepřijede tchýně

* *
Bohužel, manželství a rodiny, dříve označovány za základ státu, se rozpadají víc a více. Je to smutné, ale je to tak. Nechci ani napadat tchýně. Mnohé tyto maminky mají po rozvodu lepší vztah se snachou, někdy i zetěm, než s vlastní krví. Ale tato veršovánka vznikla jako odpověď pod jednu smutnou báseň mého šikovného kolegy. Myslím, že mu trochu zvedla náladu. A protože na všem zlém se má hledat i něco dobrého, dávám do dvou odlišných knih.

čtvrtek 12. března 2009

Peklo

Peklo

řekni, je to velký hřích
a peklu propadl jsem zcela
že dotýkám se retů tvých
jsi dotyky těmi potěšena?

řekni, zda se pekla bojíš
či chceš mi srdce, tělo dát
v jednom kotli se duše spojí
v páru nemusíš se žáru bát

nemusíš mít strach ze síry
že panenský sežehne ti věnec
jménem krásné lásky síly
milostný udělejme propletenec

* *
Milostný propletenec určitě není peklem, ba naopak. Ale jsou i tací, co po rozpletení dokážou udělat ke své škodě peklo sobě a partnerovi(ce) už tady na zemi. Tak, ať vás to nepotká.
Z odkazovaného článku jsem užil ilustrační obrázek. Článek jako takový jsem četl letmo a určitě nevyjadřuje zcela mé názory. I když i hřešit by se mělo přiměřeně :)

pondělí 9. března 2009

Osmnáct

z dívky se klube mladá žena
zatím neví, co jsou vrásky
kolem se jen hoši honí

je jí osmnáct

občas pro ně slzy roní
prožívá své velké lásky
uchopit život roztoužena

sladkých osmnáct

z dívky se klube
… žena

* *
Psáno loni v říjnu na jistém literárním servru jako takové malé internetové blahopřání mé oblíbené autorce.
.

pátek 6. března 2009

Opět sám

Samota
ve staré moudrosti stojí
to taková podpůrná je hůlka
že každá ztráta se zhojí
i když z páru zůstane jen půlka

znovu samota mne drásá
na duši mne bolí, nový mám šrám
opustila mne tvá krása
na pouti světem už opět jdu sám

ve staré moudrosti stoji…
ano, to svatá je pravda, vím
teď ale ta ztráta bolí
zdali Smrtce někdy odpustím?

miloval jsem, lásko vroucně
tak jako žádnou jinou dosud
pěst svírá se nemohoucně
samota je pravý můj osud

* *
Ale ne, nikdo mi neumřel. Tyto lednové veršíky jen maskují rozchod do podoby Smrtky. Vždyť každým rozchodem v nás něco malého umře. Kolikrát za život lze pořádat takový malý funus?
.

středa 4. března 2009

Bod tání


nízký mám bod tání
díky tvému povídání
rýmování
podívání
pousmání
dotýkání
zulíbání
mne svlékání
proplétání
milování...

* *
Tak opět doma. Tento Bod tání není, jak by se nabízelo, lázeňský úlovek, ale ještě předlázeňská reakce na báseň kolegyně.
.
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...