Vítám vás u mutila poety

Poetův autorský blog. No, to je snad trochu přehnané. Necítím se být básníkem. Naopak slovo báseň v mém podání dávám do velkých uvozovek. Přesto zde chci zveřejnit vše, co můj chorý mozek vypotí (jak říkával blahé paměti náš třídní profesor). Většinovou inspirací mých veršíků je žena a vztah. Tak ať se vám alespoň některé dílko líbí a přinese úsměv a potěšení, zrovna tak jako mně při jeho psaní.

Láska má jistě velký význam, jen bych rád věděl jaký.
Oscar Wilde

neděle 30. listopadu 2008

Adventní přání

Adventní svíce

a už jsme zase
v adventním čase
v krásném tom období
kdy pod stromkem štěstí se narodí
již zde hoří první svíce
a já si přeji ponejvíce
by nejen na onom věnečku
hlavně v našem srdéčku
planula ta sváteční světla
a po celý rok láska byla na zlobu metla

* *
Opět jedna mimo abecední pořadí, ale tato přesně rok stará básnička si to zaslouží.
Opravdu je škoda, že nám ta ohleduplnost a láska často nevydrží ani do konce roku. Kolikrát už jsem dostal takovou ťafku, která mne vrátila do reality, že už je po svátcích.

pátek 28. listopadu 2008

Vyznání

Šuple

(do šuplete)

ráno rosou chtěl bych být
nohy tvé chci osvěžit
ve dne sluncem byl bych rád
láskou svou já chci tě hřát
v noci jako vlahý vánek
hlídat chci tvůj klidný spánek
to pro tebe chtěl bych být
blízko tebe chci já žít

pravda je v každém slově
já lásku cítím k tobě
to není, děvče, žádný trik

pa, tvůj poeta platonik


* *
Mezi platonikem a milovníkem je jen úzká cesta. Jde jen o to najít přechod, či alespoň odvahu onu cestu přeběhnout. :-)

středa 26. listopadu 2008

Vrchol



Venušin hrbolek je krásný,
přec malý jen kopeček
na krajině ženy.
Proč tedy potom,
než vystoupáme k vrcholu,
často jsme upoceni?

* *
Taková turisticko-erotická miniaturka

foto: Pavel Pola - Akt IV
         Pavel Pola - Akt V

neděle 23. listopadu 2008

Voda

krásný cit probudila jsi ve mne
čím asi dovedla's mě získat?
já, nemluva ze znamení Ryb
co v hlubinách výšek stále má svou hlavu
a jistě spoustu dalších chyb
chci ve vlasech Tě vískat
ve vlnách lásky plavu

Tvé hebké kadeře vábí mé dlaně
do očí vklouzlo Ti nebe
ústa máš sladká, rety své dávám na ně
na hrudi hřeji si Tebe
Tys můj středobod, kol kterého se točím
jsi jako voda, co láká
a pobízíš, ať do Tě skočím

* *
Je hezké mít svůj středobod :-)

foto: mutil - Sázava u Stvořidel
.

středa 19. listopadu 2008

Vítězství

poslední mám slovo 
nemáš argumenty žádné 
ze souboje nás dvou mám bod 
za další vítězství řádné 
vím, že není ti to vhod 
vztek slyším ve tvém hlase 
že vedu zas, že vedu zase 
vítězství mám … 
 
vítězství Pyrrhovo 
stýská se mi … 
po tobě … 
lásko, mluv se mnou zas 
prolom mezi námi hráz 
mé srdce po tvých slovech pase 
 
 
* * 
Ne vždy vítězství znamená výhru! Ale to zná zajisté mnoho "bojovníků a bojovnic". .

neděle 16. listopadu 2008

Vím, měl jsem vstát

Ručník

popili, pokecali jsme dosti
teď spát jdu do pokoje pro hosty
džíny už jen kolena mi kryjí
najednou oči do tebe ryji

tedy jen pro ručník prý si kráčíš
Tvá ruka do froté po tmě sahá
víš, že tlukoucí srdce mi plašíš
rentgenuji Tě, pro mne jsi nahá

dlouho trvalo to tvé hledání
zavřela‘s dveře, vím, žes čekala
měl jsem ale kolena svázány
další šanci příště jsi nedala

jalová byla tak moje touha
okouzlený jsem byl jenom trouba
nyní už vím, když štěstíčko chceš mít
kolena rozvaž, musíš k němu jít

* *
Částečně pravdivé jádro příběhu. Skutečně si hostitelka přišla pro ručník, skutečně jsem měl kalhoty na půl žerdi. Ač je to krásná žena, mé oči se pod její domácí úbor v tom přítmí nedostaly a navíc manžel čekal na ručník. Eroticko mentorský podtext se nabalil až po letech díky mému přebásnění oné situace :-).

pátek 14. listopadu 2008

Věstonická Venuše

Venuše
Věstonická Venuše
zřím tu malou tlustou sošku
kde že spí si tvá duše
s pazourkem pravěký hošku?

jistě bys mi záviděl
toto jen ti lovče reku
štíhlou, sošnou, kéž bys zřel
Vendulku mou novověku!

* *
Já jen, že ideál ženské krásy se časy mění.

neděle 9. listopadu 2008

Ve stínu lípy

Lípa
ve stínu lípy
národního toho stromu
saje mé chřípí
části Tvého feromonu

jako samička svého motýla
do sítě vůně jsi mne lapila

jaká to vůně, záludné aroma
proč je pojednou z Tebe teď kráska?
neříkej nic, už těším se na doma
už vím, to takhle voní LÁSKA

* *
Za tyto veršíky může procházka městem za horkého léta. Naše hlavní náměstí bylo před pár lety upraveno, odlážděno a osázeno mladými stromky. Tyto stromky bohužel ještě nemohou stínit chodník a ochlazovat kolemjdoucí a tak mi přišel na mysl název díla klasika Ve stínu lípy. A od toho vzniklo první čtyřverší.

.

sobota 8. listopadu 2008

Vdovec

Postel

vdovec jsem slaměný
doma sám jsem bez ženy
jakpak se v té dáli máš
copak asi, co děláš?
musím myslet jen na tebe

pomalu přichází usínání
náhle je tu mobilu volání
srdce skáče, když si řekla
že za mnou bys hned utekla
prázdná postel že tě zebe

TAKY SE MI STÝSKÁ

* *
Někdo je nenapravitelný romantik :-). Lze jen závidět těm, kterým se toto poštěstí.

pátek 7. listopadu 2008

Váza

Váza
na stolečku váza stojí
sklo nádherně broušené
od přítele je to dárek
hledím na ni zasněně

do života mi vkročil prudce
byl to prostě jeho styl
květy nosil, líbal sladce
jinak strašně rychle žil

brzy nabažil se mého těla
o němž písně notoval
já jen na chvilku ho měla
a už dále putoval

pozoruji vázu moji
nezdobí se květinou
na stolečku sama stojí
myšlenku mám jedinou

snad opět někdo najde se
kdo dá mi lásky vteřiny
kdo mi květy přinese
… já mám ráda jiřiny

* *
Prvotním poňoukem k této "básni" byla broušená váza ode mne, ovšem jako svatební dar. Další vývoj mého poetického duševna už byl na oné vaze a svatbě nezávislý.

foto: mutil
.

úterý 4. listopadu 2008

V lese

Stvořidelský les

pojednou tvá blůzka
krásně je ti úzká
hruď jak touhou dme se
když octli jsme se v lese

není to tedy žádný risk
nedostanu pádné políčky
když uvolnit chci látky stisk
tím, že rozepnu ti knoflíčky?

blůzka vydala tvoji krásu
oči těkají, hledám spásu
ústy sladce pobízíš mne k činu

… a tak rád s tebou splynu ... inu


* *
Bylo mi řečeno, že na blůzkách se už knoflíčky nenosí, že prý stačí rozepnout zip. No, přeci jen si myslím, že s těmi knoflíky je nebo byla větší zábava :-)

foto: mutil
 

pondělí 3. listopadu 2008

Utrejch

Otisk

Víš o tom,
že budeme mít výročí?
Před patnácti lety
dostal jsem k vánocům ten dar.
Ano, už patnáctý rok
uléhám bez Tebe,
už nejsme, lásko, pár.

Moc dobře vím,
že stopy pohltí čas,
tak nějak to bude,
že překryjí je druhé,
a ty smažou další zas.

Proč mé duši ale
nedají Tvé otisky vale,
jsou jak vypálený cejch?
Že tys před lety v katovně
byla pro lásky utrejch?!

* *
Tak tahle je vyloženě soukromá, napsána přibližně před rokem po asi dvacetiminutovém telefonickém hovoru s exmanželkou. A utrejch v tom textu neznamená jed, ale naopak nápoj lásky, byť po čase zhořklý.

sobota 1. listopadu 2008

Úklidová

proč jsi smutná, moje ženo?
ve tváři máš zataženo
oči roní velké slzy
byl jsem k tobě hrubý, drzý?
na tvářích kapky jako hrachy
chceš boty, kožich nebo prachy?

ne? tak neplač, vždyť mám Tě rád
… tak dobře, budu luxovat!

* *
Věřím, že výpomoc v domácnosti se už nemusí vymáhat krokodýlím pláčem :-)

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...