 |
| Ledové ostří |
když na jaře střechýle pláčí
a slunce pomáhá jim v tání
smutek do očí se mi tlačí
tvé srdce roztát se brání
marně čekám na tvou něhu
v dlaních kapky vody mám
jsou stvořeny z tvého ledu
nemrznou, svoji sůl v nich mám
moc krásné bylo tvoje srdce
po tvářích tekou mi sestry slané
pro to srdce zmrzlé prudce
nevím, nevím, co se s námi stane
rampouchu jeden!
* *
a slunce pomáhá jim v tání
smutek do očí se mi tlačí
tvé srdce roztát se brání
marně čekám na tvou něhu
v dlaních kapky vody mám
jsou stvořeny z tvého ledu
nemrznou, svoji sůl v nich mám
moc krásné bylo tvoje srdce
po tvářích tekou mi sestry slané
pro to srdce zmrzlé prudce
nevím, nevím, co se s námi stane
rampouchu jeden!
* *
Původní myšlenka byla, že napíši o pozvolném příchodu jara - když na jaře střechýle pláčí. No, a vidíte, jak se to opět zvrtlo.
Smutné, ale krásné.
OdpovědětVymazat