 |
| Polibek |
ústa má osiřela
dlouho nebyla u tvého těla
duše steskem oněměla
až opět budu líbat tě na líce
budu šťasten ponejvíce
ze všech šťastných v republice
teď tu ale smuten sedím
na tvé foto jenom hledím
co mám dělat sám já nevím
bez tebe propadám v nicotu
jak bez těla jsem, když nejsi tu
počítám každou minutu
už dlouhých
sto čtyřicet sedm ...
dlouho nebyla u tvého těla
duše steskem oněměla
až opět budu líbat tě na líce
budu šťasten ponejvíce
ze všech šťastných v republice
teď tu ale smuten sedím
na tvé foto jenom hledím
co mám dělat sám já nevím
bez tebe propadám v nicotu
jak bez těla jsem, když nejsi tu
počítám každou minutu
už dlouhých
sto čtyřicet sedm ...
* *
Až tak doslova to asi nebude, ale každému zamilovanému ten druhý po chvíli schází. Po x čase sám raději za kamarády odchází. Škoda, že fáze zamilovanosti netrvá věčně :)
Netrvá věčně? Ale to je škoda... Třeba existují výjimky, které potvrzují pravidlo.
OdpovědětVymazat