mozek mi říká – ne
tohle brzy pomine
srdeční zas sval
abych si to přál
ty jsi toho příčinou!
je to jedno tělo
a neví, co by chtělo
mezi mozkem a srdcem stojím
jednoho poslechnout se bojím
touha mě ale rozežírá
srdce mi drží, svírá
a tvá jemná opálená kůže
z jinocha mne mění v muže
obejmu tu krásu nevinnou!
srdce nad mozkem vyhraje
odveď mne, prosím, do ráje
pro lásku dám ti růženín
poděkování, že líbat smím
.
Nádherná. Často mi mluvíte z duše. I já si dnes říkám, má-li člověk poslouchat rozum nebo srdce?...A odpověd nepřichází...
OdpovědětVymazat