Vítám vás u mutila poety

Poetův autorský blog. No, to je snad trochu přehnané. Necítím se být básníkem. Naopak slovo báseň v mém podání dávám do velkých uvozovek. Přesto zde chci zveřejnit vše, co můj chorý mozek vypotí (jak říkával blahé paměti náš třídní profesor). Většinovou inspirací mých veršíků je žena a vztah. Tak ať se vám alespoň některé dílko líbí a přinese úsměv a potěšení, zrovna tak jako mně při jeho psaní.

Láska má jistě velký význam, jen bych rád věděl jaký.
Oscar Wilde

úterý 5. května 2009

No, kde je!



Kde jsi?

Ptám se šeření


I lesy

v dešti usínají

Ani malý vzkaz není

na pokraji večera

Zas nepovíš mi dobrou noc?


Tři dny jsem mlčela,

což je už i na mne moc!


Kde toulá se mužný hlas?

Co jak jinde vosí pas

bereš do náruče?


Máš tu telku, papuče

a kartáček zubní!

Vím, že tudle

neměla jsem bít tě

válečkem na nudle,

když jsi špitl: ,,Zhubni!“

Nejsi přece dítě


Však já jsem pouze žena!

Tak přijď!


Vždyť

už nejsem uražená...



Foto: autorka

.

3 komentáře:

  1. No, jo, to jsme celé my ženské... prvně mu vynadáme a pak se chceme mazlit... to je život!
    Ale báseňka pěkná. Malá Izis

    OdpovědětVymazat
  2. Milá básnička.Vájinka

    OdpovědětVymazat
  3. Inu, to přec žena je!
    Umí poslat do pekel
    a pak pozvat do ráje.

    Děkuji vám děvčata. Za básně i za komenty :-*

    OdpovědětVymazat

Anonymní přihlášení neznamená, že se pisatel nemusí podepsat. Stačí jakkoliv. Za tento projev slušnosti děkuji.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...