Mraky plují po obloze
a já s prstem na myši
hledám větné zátiší
Stačilo by, třeba stroze,
poslat obdiv poetovi
Marně pátrám po paměti,
na výzvu mi neodpoví
Snad kdybys byl mnich,
no to bych ti
poslala víc než holé věty
a z nich
by se vily květy
básně hezky rýmované
Zatím venku bouři vítr vane,
hromy duní, tráva prosí…
A mraky si jen tak hoví
bez jediné kapky rosy
mezi blesky na obloze!
Proto aspoň poetovi
ve hvězdném voze
bez koní a bez podkůvek
posílám pár běžných slůvek
Foto: Autorka
U Tebe blýská se na časy,
OdpovědětVymazatu mne zase pláče nebe.
Proč, přítelkyně, proč asi?
Že daleko jsme od sebe?
děkuji
No to aby veršování bylo tu
OdpovědětVymazatpro Mutila poetu
Poetická.Vájinka
OdpovědětVymazat