Kde jsi?
Ptám se šeření
I lesy
v dešti usínají
Ani malý vzkaz není
na pokraji večera
Zas nepovíš mi dobrou noc?
Tři dny jsem mlčela,
což je už i na mne moc!
Kde toulá se mužný hlas?
Co jak jinde vosí pas
bereš do náruče?
Máš tu telku, papuče
a kartáček zubní!
Vím, že tudle
neměla jsem bít tě
válečkem na nudle,
když jsi špitl: ,,Zhubni!“
Nejsi přece dítě
Však já jsem pouze žena!
Tak přijď!
Vždyť
už nejsem uražená...
Foto: autorka
.
No, jo, to jsme celé my ženské... prvně mu vynadáme a pak se chceme mazlit... to je život!
OdpovědětVymazatAle báseňka pěkná. Malá Izis
Milá básnička.Vájinka
OdpovědětVymazatInu, to přec žena je!
OdpovědětVymazatUmí poslat do pekel
a pak pozvat do ráje.
Děkuji vám děvčata. Za básně i za komenty :-*