Koleda

Kraslice

hody, hody, z postele
s proutky co maj‘ jarní mízu
vyženu já vesele
Anču, Káču, ba i Lízu

hody, hody, doprovody
sláva, už je sluníčko
po dvou k vám já beru schody
vyšupám si vajíčko

nebude-li malované
dejte aspoň bílé
vždyť v marketu tam na návsi
nakoupíte jiné

* *

Možná se mýlím, ale zdá se mi, že těch drobných chovatelů na vesnicích nějak ubývá. Slepice a čuníka ještě, ale husu a kozu alespoň v okolí Prahy asi nenajdete. Vesnice se blíží městskému způsobu života a zejména obyvatelé satelitní zástavby vyměnili život na sídlišti za takřka anonymní život v "paneláku naležato". Práce ve městě i s nákupy tam, nová výstavba stranou staré obce, absence vlastnictví záhumenku, políčka - to vše brání integraci se starousedlíky, k sžití se s vesnicí a třeba i s tou slepicí na vajíčka. Proto ta moje koleda. A vznikla rozvinutím sms, kterou jsem napsal a poslal v pátek
* *
Zdravím Alis Endrych, která si mne dala do hledáčku a je moja sledujúca čitateľka. Vďaka.
A teď všem ženštinám přeji co nejhodnější koledníky s jemnou rukou a pokud to přeci jen zabolí, tož pamatujte, že to děláme pro vás, abyste omládly, rozproudily krev :).