Vyznání

 Marie Choutková

Když v duchu hlídám, tvou pozvánku ke štěstí
obavy mívám, jak to vše unésti

Jsi hostem v království, kde se jen sluší
střežit své bohatství nádherných duší

Vážím si lidí, kteří pravdu hájí
klaním se úsměvům, co bolest tají

Miluji doktory, jenž hudbou léčí
vše, co se zrodilo s láskou a péčí

Má slova jsou pevná, jak lodní lano
v citech tak jemná, jak jarní ráno.

Chci tě mít ráda, hodně, ne příliš
hladit ti záda, těžko se zmýlíš

Pochopíš? Co, již víš
Máme snad k sobě blíž

Oddaně, přítulně hlásím se k tobě
toužím ti lásku dát v každičké době

* *
Další Maruščina báseň psaná jejímu příteli před kolika lety.