Už za kliku beru známých dveří
Utíkala jsem s větrem o závod
do míst samoty - starou lásku střeží!
Snad nezakopnu o letitý schod,
kde tisíckrát si foukala šrámy
a leštila slzy na linu ...
Snad osud dneškem dá mi
víc, než chladnou roklinu
nevyřčených souvětí
Zamčeno - slova na zem padají
Dnešek metu do smetí
zatím, co stojíme na kraji
smazaného zítřka ...
foto: Lenka Rezková
Pěkné, pěkné.
OdpovědětVymazatDěkuji.
Jen kdyby se mi vrátila tvořivá...