Kosení |
Mne zrno ruka hospodáře
oči hledí do vlnící se záře ...
Obilí je zralé právě.
Už nadešel ten čas
je nutno pokositi klas
aby odevzdal své zrno.
Naklepejte svoje kosy
děcka vázat budou snopy ...
Chyba, dědo, chyba jako Brno!
Břitvy kos už jen ve filmech si šustí
holicí strojky kombajnů do pole se pustí
snopy vázat není třeba.
Starý pán hlavou kroutí, chápe se hole
cestičkou odchází, to už není jeho pole ...
Sekáči kosí stále v jeho hlavě.
Zmatený stoletý děda.
oči hledí do vlnící se záře ...
Obilí je zralé právě.
Už nadešel ten čas
je nutno pokositi klas
aby odevzdal své zrno.
Naklepejte svoje kosy
děcka vázat budou snopy ...
Chyba, dědo, chyba jako Brno!
Břitvy kos už jen ve filmech si šustí
holicí strojky kombajnů do pole se pustí
snopy vázat není třeba.
Starý pán hlavou kroutí, chápe se hole
cestičkou odchází, to už není jeho pole ...
Sekáči kosí stále v jeho hlavě.
Zmatený stoletý děda.
* *
Tahle mne napadla po shlédnutí jakéhosi filmu pro pamětníky, kde se ještě obilí kosilo kosami.
Ilustrační obrázek není ze žatvy pole, ale z kosení louky, což určitě na "uměleckém" dojmu neubere. Kéž by se takto sekala tráva i na našem sídlišti. Toho ušetřeného benzínu na sekačky a hlavně to ticho! (Jak je možné, že se údržba zeleně neomylně trefí do dnů mezi mými nočními směnami? :-/)
Píseň přidána v listopadu '24.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Anonymní přihlášení neznamená, že se pisatel nemusí podepsat. Stačí jakkoliv. Za tento projev slušnosti děkuji.