na břiše ležím, tak já chodím spát
mezi lopatkami cítím náhle
něžný dotek dechu
šimrá to
prsty začínáš mne studovat
studium je to dlouhosáhlé
stahuješ mi mou deku
otáčím se
rozšiřují se mi zřítelnice
ústa jak vývěva působí
tvůj jazyk chutná mi převelice
vzrůstá má touha
mám rád před spánkem tu chvíli
v pološeru s rozpuštěnými vlasy
kdy láska kráčí k svému cíli
s radostí se stane ze mne lásky slouha
krásné jsou křivky tvého těla
po chvíli slaďují své rytmy naše boky
chceš mne jako poprvé bys mne měla
píšeme naší lásky sloky
ohňostrůjce zmáčkl knoflík!
sperma řítí se chámovodem
k hlavičce hada, té sladké zmije
co slinu vlahou do útrob ti plije
teď přimykáš se více
cítím stahy svalů, máš mne ráda!
tvé tělo kapky života lačně pije
výrobek chtíče našeho si střádá
zkrásněla jsi
do talíře se usmíváš
tajuplná jsi jak za úplňku noc
pak sedáš si vedle mne
a slůvky pár překvapíš mě moc
dnes byla jsem u doktora
a on prvně řek´ mi: m a m i n k o !
miluji tě, má lásko, květinko!
.* *
Kupodivu to není báseň o mém rodinném štěstí (to jsem tehdy ještě neveršoval). K této mě inspirovalo narození potomka kolegy z práce a dá se říci, že je vlastně prvotní příčinou mého poetického snažení, i když v dlouhých intervalech jsem si zaveršoval i před tím.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Anonymní přihlášení neznamená, že se pisatel nemusí podepsat. Stačí jakkoliv. Za tento projev slušnosti děkuji.