Marie Choutková
Jak tma vše pohltí
a nebe se zasytí,
chodívám naproti
všem hvězdám na síti.
Každá má své místo,
které si střeží,
svítí vždy na čisto
v nebeské věži.
Mají své poklady,
i když se nezdá,
že má své záhady
maličká hvězda.
Každá si najala místo a polohu,
za nocích osvítí nádherně oblohu.
Provází člověka za chůze, za letu,
ozáří s Měsícem pozemskou planetu.
* *
Hvězdy člověka fascinují už tisíce let. Není divu, že k psaní podnítily i kamarádku Marušku.
To je krása! Maruška je zřejmě spisovatelská hvězda, takže se jí o hvězdách psalo jistě velmi dobře ;-). Mám před sebou zrovna leporelo Malý princ a tak nějak si dneska večer hvězdně sním!
OdpovědětVymazatTleskám!
Vivi
Děkuji za návštěvu a Marušce pochvalu vyřídím. :)
OdpovědětVymazatTypuji, Maruška, je už na básnické obloze stoupající,třpytnou hvětdou!Takové chvilky poezie si dám líbit!
OdpovědětVymazatKdepak, svět o Marušce neví. :)
OdpovědětVymazat