 |
| Sirael |
bez břitvy už plesnivím
tělo stárne, však můj světe
pro lásku tu srdce tepe
chtěl bych ještě rozptýlení
pro srdce mé povzbuzení
pohladit zas záda holá
tak jak Amor po tom volá
rety kůži cejchy dát
jak muž ženu milovat
přitisknout se, stisk mít silný
omlouvám se jsem-li vilný
se mnou leží nahá Eva
obraz onen spát mi nedá
představa je žhavá láva
neodění horkost dává
chtěl bych nejen rozptýlení
chci společné probuzení
pro slzy rameno mít připravené
rámě co oporu dáti ženě
snění mít mi ale zbývá
na Sirael se jen dívám
na fluidum v rouše Evině
divák v soukromém svém kině
každý den jsem starší, vím
bez břitvy už plesnivím
tělo stárne, přesto ale
nechci dáti lásce vale
* *
Není pravda, co by se na první pohled zdálo, není to o mně, i když bez břitvy jsem už taky plesnivec a o přitisknutí se se taky občas zamyslím. :-) Toto je úprava mých veršů psaných pro kohosi jiného. A protože jsem opět dlouho nevymyslel nic konkrétního pro sebe a blog a protože se mi to líbilo, tak jsem odebral jména, trochu pozměnil příběh a vložil i sem.
Ne nadarmo se často říká:
OdpovědětVymazatLáska kvete v každém věku
Uvnitř pořád tluče srdce uličníka,
ač čas schoval jas pod ošoupanou deku
(Tvá překrásně volená slova jsou jasným důkazem!)
zas máš pravdu, kamarádko milá
OdpovědětVymazatláska kvete v každém věku
však skleróza to způsobila
chci šoupat nebo k televizi deku?
snad odvětil jsem jako uličník
za komentík tvůj patří velký dík ;-)