Zatančím

Flamenco

Malá Izis

Zatančím...
v podpatcích, sukni nad kolena
a budu v bocích rozvlněná,
vlna, jenž bere větru dech.

Zatančím...
A vítr mořský dožene
svou vlnu k silné proměně
Je rozbouřená.

Zatančím...
a budu svádět pohybem,
mám totiž hudbu v těle svém
a tančím rozvlněná.

Úplně.
Svůj tanec tančím Smyslně
a ruce bloudí po těle
jak malí něžní andělé.

Zatančím...
v mém tanci poznáš jedině
jak žena říká nevinně
"Jsem roztoužená."

Zatančím...
tančím svým tělem otázku,
zda myslíš také na lásku,
pár taktů slastné závrati
než vlna se zas vytratí.

Zatančím...
nožky se prohnou v kolenou
to slastí správně zvolenou,
a další vlna za vlnou
pění se touhou smyslnou

Zatančím...
a svádím Tě svým pohybem,
roste už touha v těle tvém?
Jsem rozpolcená.

A prohýbám svou šíji vzad
mé vlasy jako vodopád
osvěží nahá ramena.
Zvedá se vlna vzbouřená.

A z hrudi Tvé se vydral vzdech,
vlny mi tančí po zádech,
ještě pár taktů..
a v tom příštím...
vlny mé se náhle tříští
o ruce Tvé jak o útes.
Vstupuješ do vln. Miluješ.

* *

Povedená báseň Malé Izis vyslovuje otázku, zda roste touha v těle. Řekl bych, že touha musí růst nejen při smyslném tanci, krásných ženských svádivých dovednostech, ale i při čtení tohoto díla. Je autorkou napsána opravdu moc nádherně.

Píseň se svolením autorky přidána v září '24.