mutil poeta: Marodní

Vítám vás u mutila poety

Poetův autorský blog. No, to je snad trochu přehnané. Necítím se být básníkem. Naopak slovo báseň v mém podání dávám do velkých uvozovek. Přesto zde chci zveřejnit vše, co můj chorý mozek vypotí (jak říkával blahé paměti náš třídní profesor). Většinovou inspirací mých veršíků je žena a vztah. Tak ať se vám alespoň některé dílko líbí a přinese úsměv a potěšení, zrovna tak jako mně při jeho psaní. * * * Objevil jsem umělou inteligenci, s jejíž dopomocí oživuji některé mé (a nejen mé) texty hudbou a zpěvem.

Láska má jistě velký význam, jen bych rád věděl jaký.
Oscar Wilde

středa 2. prosince 2009

Marodní

Neschopenka

poslala mi neschopenku
líbat že mě nebude
hrozně ji prý bolí v krku
co to děláš, osude?

to je tedy překvapení
i sevřela mne hrůza
to mám tedy po básnění
než uzdraví se - Múza

* *

Na začátku průvodního komentáře musím podotknout, že při návštěvě mých známých dostanu vždy na přivítanou pusu od kamarádky a dcerky.

Předevčírem jsem se s onou dcerou bavil po skypu. Po obligátních otázkách a odpovědích (A co škola? Ale nic, jenom píšeme písemky.) jsem byl naopak já dotázán, proč nemám na blogu nové básničky. "Ale to víš, nelíbaj' mne žádné múzy, naposledy jsem dostal pusu od tebe." Takhle jsem chtěl omluvit svůj tvůrčí výpadek. A ta nevinná dětská duše mi na to odpověděla: "No, a máma tě taky nemůže políbit, protože má angínu." Není to pěkné?

A tak vznikla "Marodní".