Vítám vás u mutila poety

Poetův autorský blog. No, to je snad trochu přehnané. Necítím se být básníkem. Naopak slovo báseň v mém podání dávám do velkých uvozovek. Přesto zde chci zveřejnit vše, co můj chorý mozek vypotí (jak říkával blahé paměti náš třídní profesor). Většinovou inspirací mých veršíků je žena a vztah. Tak ať se vám alespoň některé dílko líbí a přinese úsměv a potěšení, zrovna tak jako mně při jeho psaní. * * * Objevil jsem umělou inteligenci, s jejíž dopomocí oživuji některé mé (a nejen mé) texty hudbou a zpěvem.

Láska má jistě velký význam, jen bych rád věděl jaký.
Oscar Wilde

neděle 18. května 2025

Mokrá krása

kliku jsem stisknul
do koupelny vstupuju
ve vaně jsi naložena
z pěny ční ti jen kolena
chci políbit tě, to si notuju
že pocákáš mne jsem risknul

dívám se na tu mokrou krásu
zulíbám tvá ňadra rád
dlaně mé je pohladí
pěna, ta mi nevadí
lásku najevo chci dát
v tobě, drahá, hledám spásu


* *
Taky máte chuť vstoupit do koupelny, když se tam koupe vaše druhá polovička? No, párkrát jsem postříkaný byl. 😉🙂


neděle 11. května 2025

Den matek




druhou květnovou neděli
matinky květy podělí
ty vyjádří lásku dětiček
dočkají se i sladkých hubiček
potěší to srdce maminek
zvláště přidá-li se i tatínek
maminku nenahradí nikdo víc
to ona utře slzu, lóbne líc
srdce otevřené má pro tebe
hlídá tě na zemi, sleduje tě i z nebe
druhou květnovou neděli 
podaruj mamince kytičku
věnuj jí vzpomínku, vtiskni hubičku
nečeká na dary, drahý jí bude cit
láska k mamince věčná má být



* *

Maminka nahradí kdekoho, ale maminku nenahradí nikdo.

Ano, je to pravda, a proto si jich važme, dokud jim osobně můžeme říct, že je máme rádi. Pak už může být pozdě.

sobota 10. května 2025

Nehoda

venku černá noc je už
hvězdy možná vidět jsou

bez tebe samotný jsem muž

vyhlížím tě temnotou


na posteli naši sedím

studená je ona dnes

do černé tmy okna hledím

smutek do srdce mi vlez


nepříjdeš prý ku mně více

nevěřím já tomu moc

ještě včera líbal jsem ti líce

hladil tě na dobrou noc


tvůj hrnek čaje nedopitý

od rána ještě na lince

proč jen ten člověk zlitý

řídil, jel jako z blázince 


na posteli naši sedím

studená je samota

do černé tmy okna hledím

smutek je tu, temnota



* *

Bohužel, stávají se tyto případy, kdy někoho blízkého nečekaně potká automobil. ve kterém místo řidiče sedí za volantem alkohol. Kéž by těch tragédií bylo míň a míň.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...