Blanický rytíř |
co se mu už nechce spát
a tebou jsem byl odchycen
s tebou budu nyní rád
spal jsem dlouho, dlouhé roky
a tys mne probudila
na oblé teď myslím boky
srdce jsi láskou rozrušila
spal jsem dlouho, milá moje
teď nade mnou však svíta
líbám s láskou ústa tvoje
tvá duše přístav skýtá
* *
Včera mi počasí opět udělalo čáru přes rozpočet, neb i u nás splnilo to, co naše rosničky hlásily dopředu. Prostě pršelo. A když nepršelo, tak jen protože zrovna v tu chvíli lilo. A tak místo nedělní zdravotní procházky byl čas na básničku.
Jak je někdy dobře, když prší
OdpovědětVymazatPak prší i slova