Jarek Nohavica |
Malá Izis
Kdybych se narodila
před sto lety
v té době jinačí,
zatančila bych
tak jak se tančí
jen pro Tebe
a mezi pomeranči.
Je máj a všude samý květk Larischům bys přišel posedět
a já Ti nemusela psát
Ještě mi scházíš...
tak se vrať.
Moc Divné století
Prameny podzemními
šeptá mi Litanie
Před dveřmi mými.
Prý jednou za sto let
zázrak se koná.
Planu si Planu,
sama tiše doma.
Slyším Tvůj hlas
a struny na duši,
dělají zázrak,
který netušíš...
Je máj, Jaromíre,
prosím, hraj!
* *
Tak to jsi šikulka. Jen to běhání příliš nepřeháněj! Pouze zlehka pomaloučku, za to vytrvale...
OdpovědětVymazat