Přítisknu se

Tisknu se

líbám tebe na stokrát
jenom tebe mám já rád
a tak aspoň na chvilenku
vlezu k tobě pod peřinku

přitisknu se k tvému mládí
krása tvoje zrak můj svádí
jsi dokonalost, sedmé nebe
rád líbám, hladím lásko TEBE

* *

Rádi se tiskneme. Myslím, že je to vzájemné. Málokdo může říci, že je mu ono tisknutí nepříjemné. Je hezké přes hmatové buňky cítit toho druhého, jeho přítomnost, jeho lásku. Je příjemné vnímat tělesnou krásu, která rozbuší naše srdce. Je krásné mít se spolu rádi!

Nezapomenu

Na strop píšu včerejší věty

Veru

To ticho,
tepe mi do spánků
a hlas,
co slyším
už jen v představách,
nedá mi spát,
když na strop píšu
včerejší věty
a do paměti vryju
tvůj úsměv
i pohled
a smích…
A dneska už neusnu-
protože nezapomenu

* *

Jak jednoduše se dá napsat krásná poezie. A nejen krásná, ale i srozumitelná všem, neboť ono nezapomnění jsme prožili či prožíváme všichni. I pro tyto okamžiky stojí za to žít.

Jen tak - Angličan v NY

* *

Opravdu jen tak, pro dobrou náladu. Mně se líbí.

Ocenění

Dostal jsem ocenění za hezký blog. Krásné a překvapující, protože jsem s tím nikdy nepočítal. Proto moc děkuji.

Je dobrým zvykem předat ono ocenění dál. Protože to ocenění nese označení Versatile blogger, tedy univerzální či všestranný, tak je mé rozhodnutí jasné.

Ačkoliv několik ocenění již dostala a toto od Dajvly vlastně zároveň se mnou, dovolím si ho Amelii dát za blog Autíček Jeníček ještě jednou. Je totiž všestrannou až do adonai. Fotí, píše a hlavně se stará o svého syna a další svět postižený autismem. Je to úvazek na opravdu skoro 24 hodin denně. Toto ocenění je málo za to, co dělá.

Druhým človíčkem, kterému jej pošlu dál, je kamarádka z Moravy za blog Psáno na Salaši. Lenka píše nádherné básně opravdu prosáklé poezií, ne jen rýmem a ještě svá dílka ilustruje vlastními fotografiemi.

A třetí oceněný blog patří paní Jitce za blog Rejcka. Zde se všestranně píše o dění kolem autorky. Tedy o školství, o divadle, o knihách její rukou (počítačem) napsaných a jí naopak čtených, o Praze, pejskovi a mnohém dalším. Její blog se hezky čte a ocenění je na místě.

Re: Kapitulace

Kapitulace

na kotníčku vlaje krajka
krásná z lásky bílá vlajka
vzdáváš se mi moje ženo?
budiž ti vše "odmileno"

* *
Tahle miniaturní říkanka je opět můj komentář pod básní Kapitulace, básni o krásném  přiznání, o krásném ženském prožitku. :)

Prvomájové políbení 2012

Pod rozkvetlým stromem

pod rozkvetlou třešní
či snad stromem jiným
zkrášlíme den dnešní
to rád ti učiním

pod rozkvetlou třešní
políbím tě dlouze
jsi mé víno mešní
krásná ve své touze

nevidíš  nějaký strom?

 

* *

Tak toto je naprostá funglovka z dnešního rána napsaná ještě v posteli. Teď jsem ji jen učesal a upravil pár slov a pouštím do do světa.  Snad se dnešním čtenářům (dnes mám díky prvomájovým dílkům velký nárust čtenářstva a já jsem rád :)) bude také líbit.

A hlavně to líbání na čerstvém vzduchu. Snad všechny stromy nestačily ještě odkvést. :)

Hudba přidána v květnu '25.

Pétě

Na uvítanou

vítám čtenářku Petrušku
prý vzala si mne na mušku
děkuji jí tímto veršem
neboť poctěn hodně já jsem
sedmou že dala hlavičku
to zaslouží si básničku
ať se líbí u mutila
by se někdy pobavila

* *

Malé radostné překvapení mne čekalo při dnešním otevření mého blogu. Do "klubu" mých čtenářů přibyla Petra. Děkuji, jsem vždy potěšen, pokud se mé výtvory někomu líbí a projeví to komentářem. Se zařazení do stálých čtenářů mám pak dvojnásobnou radost. :) A Péťa je šťastným sedmým členem. 

Skutečně sedmým, neb navíc je tam moje ikonka, když jsem omylem (ani nevím kdy se tak stalo) přihlásil sám sebe. A zrušit se nedovedu. Neumí někdo poradit, jak se ruší sledování blogu?

"Co je milování?" ptala se

Láska

milování, milá paní
jsou propletené prsty dlaní
milování je žádné lhaní
pro druhého když jsme k mání
nejen tělem, však i duší
k trablům nejsme nijak hluší
milování, to je krásno
když mezi dvěma
výše je tlaková, slunce, jasno

* *
Toto je můj komentář pod básní Co je milovat na básnickém Literu. Snad nevadí, že jsem si ho vzal zpět.

Medvídek

Veru

Chtěla bych malého medvídka
co kožich má z plyše
plakala bych do něj po nocích
sama a tiše.

Měl by očka z porcelánu
upřené na mě stále
já už klidná moudrým pohledem
plakala bych dále.

A na bříšku žlutým ze sametu
přemůže mě spánek
hořké slzy osuší mi
jeho tlapka nebo noční vánek…

Medvídek

* *

Psáno mladinkou Veru ještě notný čas před dosažením plnoletosti. Ve své podstatě je to vlastně dětská tvorba, ale už zde je vidět talent.