Splynutí duší

Splynutí

víš, že jsem tvůj hošíček
líbám tobě nosíček
líbám tobě boltce uší
které tvoji tváři sluší

líbám tobě bradičku
zdobí tvoji hlavičku
mazlí ňadra jazýček
láká mne i pupíček

není od něj, já to vím
daleko tvůj krásný klín
ruka hladí stehna tvoje
na znamení, že jsi moje

dáváš je nyní od sebe
láska proniká do tebe
splynutí duší, našich těl
to je mé přání, to bych chtěl

* *

Omlouvám se, že opět píšu na ono obehrané téma, ale už v záhlaví mého blogu je psáno, že většinovou inspirací je mi žena. :) 

Rád bych napsal nějaké jiné poetické dílko, které tak rád čtu u Lenky, Malé Izis, Marušky a dalších. Však člověk míní a múzy mění. :)

Ale je lépe stokrát psát o lásce, než nepsat vůbec, ne?

Mutilka

Svatební dort

líbám tvoji krásnou tvář
na chvíli tu se těším
že ti sundám svatozář
a s tebou leže zhřeším

miluji tě a to vím
dobře a zcela jistě
tvůj mne čeká horký klín
Mutilka psáno v oddacím listě

* *

No, svatební zvony jsou zatím v říši pohádek, ale proč by si člověk i v mém věku nemohl snít, ne? :)

Naše a jejich 2

 

Je škoda, že J. Zímovi byla zakázána činnost v populární hudbě. Určitě by nazpíval ještě hodně pěkných písní. Anebo by možná dávno propadl sítem zapomnění jako mnoho jiných. A takhle ho dnes znají nebo o něm vědí i ti, kteří dechovku zrovna nemusejí. :)

Ony Zelené pláně však nenazpíval u nás jako první on, ale Spirituál Kvintet.

 

 

Ale vedle množství přejatých písniček jsme světu i pár písní dali. Moc jich sice asi nebylo, ale krom Lady Carneval a Včelky Máji asi tuhle nejznámější:

 

 

Teda, je s podivem, co ti Američani všechno dokážou (zmršit). Kanadská úprava fidlera Chernyho je mnohem lepší. A veselí našich sousedů není třeba komentovat.

A opět doporučuji si otevřít celoplošné zobrazení i pro další nabídku.

Ranní probuzení

Ranní probuzení

sen jsem nyní noci vrátil
odloučení abych zkrátil
a teď tobě, moje paní
políbení dávám ranní

rád hladím tvoje tvářičky
tvým retům sázím hubičky
hladím tvůj hrudní košíček
já, milující mužíček

* *
Tak sláva! Po dvou dnech, ve kterých mi nešlo se připojit do režimu vkládání nových či úpravy starých článků, mohu vložit další svůj výtvor. A i když je  poledne dávno pryč, tak opět jedna pro dobré ráno. :)

Hráblo mi

Holandské mlýny

Malá Izis

Slyšet, mlýn,
blýskat se...

ach, gramatika.
Já - zas dojatá,
jen jinak
si to říkám:

Slyším mlýn, blýská se.
Polykám plyn,
už nevěřím...

větrným mlýnům
holandským.
Jak je to dál?
Vyňatá slova po eL.
Vzlykat a vzlykat,
přemýšlím
kam se poděl.
A v létě se mi
do toho pletou lyže,
češtinář chápe,
ostatně on ví, že
slyšet mlýn nelze,
když se blýská.
Holandské mlýny,
po vás se mi stýská.
Vzlykám a vzlykám,
nějak teskno je mi.
Po eL ypsilony
znají v Nizozemí? 

* * 

Jak vidno, název básně je silně zavádějící. Autorce nejenže nehráblo, ale naopak napsala báseň, která se mi opět moc, moc líbí.

Z fyziky

Ebonitová tyč a liščí ohon

nejsem, holka, lišákem 

ty zase nejsi tyčí 

jaký to tedy proud 

mezi námi "fičí"?

nejsem, nejsem lišákem 

a ty nejsi tyč 

však jako magnet mne táhneš 

nechci od tě pryč 

* *

Asi každému utkvěla nejvíc z fyziky poučka, že elektřina vzniká na ebonitové tyči třením liščím ocasem.

Ale jisté proudy a napětí vznikají i bez těchto pomůcek. A to si také pamatují všichni. :)

A takto reagovala kamarádka Lenka Rezková:

Láska se proudu říká
Běží si odnikud nikam
Je ho pak plná hlava
a jako orkán v ráži
rád si s každým mává
A kdo se obzvlášť snaží
najít ho právě teď,
spatří jen prázdnou šeď
A sotva vzdá veškerou snahu,
už mu fičí kolem srdce prahu

Hudba přidána v březnu '25.

Paní Hana Hegerová

* *
Medii proběhla zpráva, že paní Hana Hegerová ukončila svoji dlouholetou pěveckou kariéru. Je mi to moc líto, ale ve svém věku má nárok na odpočinek. Za její nádherné písničky jí patří veliký dík těch, co umí ocenit krásný hlas a podání písně.

Děkuji, paní Hano!

Nemocnice

Kladenská nemocnice 1984

Amelko milá, to je mi líto
copak tě trápí, cože bolí to?
příchodu tvého rodina čeká
uzdrav se brzy, samota leká

copak se děje, pro Krista pána
do těch míst jede i moje máma
v posteli leží, do žíly kape cos
uzdrav se maminko, kdo mi utře nos?

* *
Trochu nepříjemné téma. Na blogu o Jeníčkovi, který sleduji, je zprávička, že autorka Amelie je v nemocnici. Den předem i nám odvezla záchranka maminku v akutním stavu do nemocnice. A tato souhra dvou urychlených odvozů a hospitalizací mne "inspirovala".
Ačkoliv mi maminka už hodně dlouho nos neutírá, tak je mi líto, že není doma. Přeji hodně rychlé uzdravení. Oběma.

Oldřich a Boženka

Něžná kněžna

pusinku na nosík
z nosíku hned na rtík
ze rtíku na bradičku
chceš další mou hubičku?

myslím že, to bych řek
políbím ohryzek
i pod krkem onu jamku
tam přemístím svoji tlamku

z klíční kosti jedu níže
laskám ňadra, jsem jak kníže
ty jsi mou Boženou, já tvůj jsem Oldřich zas
v rozkoši, v mazlení pohladí láska nás

* *
Tak, jen aby se milostné poblouznění knížete Oldy nezměnilo na kralování Jindry VIII. :)