Malej zázrak

Jiřinka K. V.

Mimi

Půl sedmé - a budík pod peřinkou

- už natahuje ručičky.

A úsměv točí za maminkou,

když naklání se 

- nad kuchyňskou linkou,

kde cinkaj hrníčky.

Víš přece -

                 odtud přicházejí kašičky,

co zrána jíš.

A pláč a smích a radost, údiv

zas nový, nový věcičky.

Co na světě je krás

- má malá lásko -
                 uvidíš.

Podívej - třeba dnešní sluníčko

a pro mne tvoje ďolíčky.

Zas je ti o den víc!

Tak suchou plínkou 

- pohladíme faldíčky 

a schováme je pod sukýnkou -

Dívej se - 

               to jsou puntíčky,

co ladí barvou ke tvým očím

a pošťuchují prstíčky.

Tak vítej s novým dnem!

Už povol pěstičky -

ať svět se diví spolu s námi

co všechno dovedem

- i když jsme maličký.

Například -

                 prát se s mědvědem,

když nejde sníst

                 je k zlosti.

Poděsit mámu

                 špatným snem,

když náhle přijdou starosti. 

Pást koníčky - a broukat písničky

a u nohou si cucat palec,

na tyhle vědy

                 Ty jsi znalec.

A máma - stojíc nad postýlkou,

když usneš unavená chvilkou,

radostí polyká slzičky.

Ten báječný pocit -

můj malej zázrak

                 - miminko -

* *

     Minule jsem sliboval, že příště bude veseleji. A je něco veselejšího, šťastnějšího než opěvování malého zázraku v podobě miminka?

    Verše napsala kamarádka Jiřina už před lety. Bohužel jsem se nezeptal, pro kterou dceru byly napsány. 

     A život jde dál, obě děvčata téměř přesně rok po sobě přivedla na svět svoje kloučky, Va. loni v listopadu a Ve. teď po roce a dvou dnech. Takže ta báseň je zde velmi příhodně.

* *

     Po osmi letech přidávám i zhudebněné zpracování. Autorka už bohužel není mezi námi, ale vím, že by z této písně měla radost.

     O hudební složku doplněno v září '24.