Vítám vás u mutila poety

Poetův autorský blog. No, to je snad trochu přehnané. Necítím se být básníkem. Naopak slovo báseň v mém podání dávám do velkých uvozovek. Přesto zde chci zveřejnit vše, co můj chorý mozek vypotí (jak říkával blahé paměti náš třídní profesor). Většinovou inspirací mých veršíků je žena a vztah. Tak ať se vám alespoň některé dílko líbí a přinese úsměv a potěšení, zrovna tak jako mně při jeho psaní. * * * Objevil jsem umělou inteligenci, s jejíž dopomocí oživuji některé mé (a nejen mé) texty hudbou a zpěvem.

Láska má jistě velký význam, jen bych rád věděl jaký.
Oscar Wilde

čtvrtek 18. prosince 2008

Zlomenina

Zlomené srdce

Proč Tvůj zrak zase
rozpíjí slza,
ta kapka vzešlá z Tvého žalu?
Kolikrát už v čase
získala jsi otevřenou
zlomeninu srdečního svalu?

Nabízím své dlaně
myšlenka drzá,
smím ke srdci dát je tak jako dlahy?
Já léčil bych Tě odhodlaně,
dušičku poraněnou
ošetřil by pak můj polibek vlahý.

* *
Přeji všem zraněným srdéčkům dobrého doktora.

úterý 16. prosince 2008

Zlatá svatba

Lavička
(v parku)

sedíme na lavičce zas
jiné má už ona dřevo
já chci tě tady zulíbat
říkat: miluji tě, děvo

co na tom, že počmáral nás čas
trochu upravil nám ryy
na tebe chci se podívat
okem vroucným jako kdysi

krásu tvoji v paměti mám
netřeba zažloutlé foto
chci po ruce tě hladívat
s tebou šťasten jsem, tak proto

snad někdo zasměje se nám:
staříci líbají se na ulici!
však nelze mu to zazlívat
závidět bude, kdo má pod čepicí

* *
Je pěkné potkat starší pár, který se stále ještě vede za ruce. Opravdu je co závidět.


Písnička přidána v říjnu '24.

pondělí 15. prosince 2008

Zima čaruje

krásné je dnes modré nebe
alespoň u nás je to tak
slunce svítí, přesto zebe
já navléknu si svůj rolák

rolák ten s tím norským vzorem
co jsi mi pod stromeček dala
pak jsi něžně šeptla: honem
a v loži jsi mne zulíbala

jako vločka si roztála
jež ohřála se mi v dlani
velké štěstí jsi mi dala
krásné je to vzpomínání

* *
Ano, ano. Zima může být krásná ve všech podobách - ojíněné větvičky, zasněžená pole, rej na sjezdovkách, teplý čaj či punč a konečně i společné zahřívání se pod duchnou :)
.

pátek 12. prosince 2008

Zima

Ledové květy
sluníčko svítilo,
třpytil se sníh,
na stráni za domem
vozil se smích

svítilo sluníčko,
smály se děti,
na oknech uvadly
ledové květy

sluníčko zapadá,
končí se den,
zima je pořádná,
jako zlý sen

zapadlo sluníčko,
zas tma je nad krajem,
chceš ohřát, holčičko?
... a ne teplým čajem? :)

* *
Je s podivem, že zrovna dnes jsem se probudil do zasněženého města a stále padá. Tak tahle říkanková patří k služebně starším. Vznikla v oné dlouhé zimě 06-07, v době, kdy jsem ještě o nějakém básnění nepřemýšlel. Vznikly tehdy jen první tři sloky. Čtvrtou, lehce poznamenanou "harašením", jsem dopsal vlastně až po roce, když jsem dílko uveřejňoval jinde. A v oslovení "holčičko" nehledejte pedofilii, přeci i s několika křížky na krku to jsou stále holky, ne?

středa 10. prosince 2008

Zdenečkovi

Zd. Lhoták
poslouchám hudbu Emila
a tak nějak tuším
že by se Ti taky líbila
kamaráde můj
zvláště ta o Posledním tažení
to byl rank Tvůj
připravoval ses snad od narození

škoda, kolegáčku milý
že už v autě mým
nepojedeš zas
na kuželky, na zápas
to cd bychom si pustili

scházíš mi, nosáči
přestože tam nahoře je Ti asi hej
mozek můj radu dokola otáčí
než příště budeš odcházet
raději kamarádů se zeptej!

* *
Tak tyhle verše jsem napsal loni na jaře pro mého, našeho přítele a kamaráda, dlouholetého kolegu kuželkáře, který nás náhle opustil. Všichni jsme věděli, že má problémy se srdíčkem, ale ... Na takovéto zvraty není člověk nikdy připravený.
Hned na začátku se zmiňuji o písních Emila Manna a zvl. jeho Posledním tažení (na odkazované stránce bohužel není uvedena), kde má slova:
Každý měl by mít, na posledním tažení, chlapa v černým fraku s hubou slůvek: drazí pozůstalí, vážení.
Tak na tu jsem se opravdu těšil, že mu ji při cestě na kuželky pustím, protože to bylo Zdenečkovo oblíbené téma. Bohužel už k tomu nedošlo.
Rád na něj vzpomínám a věřím, že nejen já sám.

foto: L. Prchal

úterý 9. prosince 2008

Zadeček

Pozadí

kalhoty hezky těsné máš
látka tě svůdně kryje
pracuje má fantazie
mužský je to „úděl“ náš

otáčíš ke mně své pozadí
své krásné sedací obliny
mým očím to nijak nevadí
pozoroval bych je hodiny

ať ukazuješ mi líčka či záď svou
to krásné svalstvo hýžďové
jež tvarovali antičtí bohové
zájem vždy poznačí tvář mou


* *
Vím, není to žádný skvost, ale vyjadřuje můj obdiv při pohledu na krásně tvarované srdíčko ženského pozadí umocněné látkou kalhot. Popravdě řečeno, není někdy lepší, když se člověk (a tím teď nemám na mysli jen ženy) raději ani nesvlékne? On ten oblek je takový obal na dárku. Dokud ho nerozbalíme, tak si můžeme představovat, co v něm je, můžeme se na něj těšit. Po sundání papíru (obleku) může přijít i zklamání. Ale to jsem snad ani tady nechtěl říct, vlastně jen to, že i šaty dovedou umocnit libido. Ale to naprostá většina žen ví samo sebou :)

pátek 5. prosince 2008

Barborky

Třešeň

po vzoru drahých babiček
které své staré zvyky držely
chystám kytici větviček
by z vázy barborky hleděly

až rozpučí květy třešňové
co symbolika nového světla
budeme se těšit na nové
na jaro, na tu obrodu světa


* *

Barborky, rozkvetlé větvičky třešní, višní, nám zvěstují návrat ke Slunci, pro křesťany nové světlo Ježíšovo, pro ostatní prodlužování dne s příchodem jara.

čtvrtek 4. prosince 2008

Za život

přes starosti, co přinesl života běh
přes křížků pár, co sedí nám na zádech
já vidím krásu Tvou, stále jsi hezká
i nyní se těším dosti, že pusa má se s Tvojí setká

není to slovní cár, mé poděkování Tobě
za děti, radost starostnou
za život, co dali jsme sobě

D Ě K U J I



* *
Myslím, že to poděkování je na místě.
Píseň přidána v listopadu '24.
.

středa 3. prosince 2008

Za sedmero horami ...





pro štěstí naše prý splnit musím tvé úkoly 
řekni si, princezno má, splním cokoli

prstýnek vylovím ze dna (vany)
hlavy useču nějaké sani
i když se zbraněmi jsem na štíru
Drak 

rozsekám toho draka (z papíru)
pro živou vod(k)u doběhnu ti
neusrknu, na mne je spolehnutí
chceš-li vlasy vševědoucího dědy
ač ubývají, ty tři obětuji tedy
splním vše pro tebe, princezno Mici
kočičí princ dává své slovo, čiči

nedočkav, jaký úkol se pro mne narodí
zjišťuji, že čeká mne umýt nádobí

* *
     Mám rád pohádky. No a pokud soužití dvou není hororem, tak je to pohádka. A proto vznikla i tato hloupůstka.

     Bohužel text ve videu musel být trochu upraven, protože UI z Mici stabilně dělala Majky a vo(d)ku neuměla přečíst. Tvrdou saň jsem nedokázal odstranit, ale to už je to nejmenší.
     Doplněno v říjnu '24.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...