Podzimní dobrou noc přeji

podzim už je tady
sklízí se zahrady
už se nám dny krátí
teplo slunce se tratí

podzim začal včíl
snad už bych zatopil
či vlezl do postele
a snil o cizím těle

podzim začal dneska
a já, děvuško hezká
dobrou noc ti nýčko 
přeji, šumná holčičko

* *

Už je tu podzim zase, přemýšlet o dárcích k Vánocům už je na čase. 😉

Namaluji svítání

namaluji svítání

obraz místo líbání
položím pak na podušku

probuzení ti snad zlepší trošku
říkám si však otázku
není lepší pusa místo obrázku?
řekni, lásko má!
 
namaluji slunce v řece 
příroda je krásná přece
příroda a ty též
až probudíš se, klidně lež
dám ti obraz, človíčku 
a pak taky hubičku 
budeš ráda, lásko má?

Sladké lásce

zapadlo dřív slunko už
do lože se těší muž
že přitočí se ke své ženě
zas dýchat bude se blaženě
 
tys ta žena, já muž ten
jsem tvou láskou obdařen
než zamknem oči, než budem spát
chci tě líbat, chci milovat 
 
jsi můj život, milá moje
a už líbám rety tvoje
jsi tak sladká, lásko, moc
miluji tě, dobrou noc

* *

Je nádhera být obdarován láskou, ne?

Pozvánka

škoda vín, jež se rozlijí
škoda úst, co víno nepijí
škoda retů, které políbení míjí
smutno lidem, co bez lásky žijí 
 
své píši tobě veršíky 
že políbit chci tvé rtíky
že do očí chci ti hledět
vedle tebe sedět, ležet
 
na stolku tvé foto mám
tomu pusu často posílám 
na svých tvé rety chci cítit však 
posílám verše, pozvání
přečti je a přijď pak!
 
popijeme vína sklenku
polibky ti sladké dám
pak pod tvojí rozhalenku
se s dovolením podívám

* *

Víno se přeci jenlépe pije ve dvojici než samotnému, pravda?

Záda

daleko jsi,
jak štíty And trčí tu tvá záda
mám na kondora snad si hrát
jak tu hradbu překonat
a ty zas mne měla ráda?

nemusím ty ostré hřbety
na kopečky jsem zvyklý z Čech
na ty tvé chci ruce dát
ústy tvoje rety sát
pomalu se ruka šine, není spěch

* * 

Jj, občas se to stane, že mezi vámi vyroste přehrada, někdy i vysoká jako andské štíty. Nezbývá pak, než se proměnit na kondora, který snad jediný dokáže ty Andy překonat. 

Amore grazioso

milená sličná panno,

řekněte své sladké „ano“

na zahradě v altánu

snad polibek váš dostanu

políbím vám ručku bílou

z pohádek jste mojí vílou

"Amore mio, bella mia" – slyšte znova,

to celý večer šeptat bude Casanova

* *

Taky vás někdy napadlo, jak to ten Casanova dělal, že měl takové úspěchy u žen? 😉

Koupelnová

líbám tvé mokré nožky

praská mi na rtech pěna

pohled na tě je božský

růžová jsi jak z dlaždic stěna

hladím tvá stehna, bok

tvých ňader dotýkám se už

to je k lásce malý skok

neřekneš však "kuš"?

omeju ti tvoje záda

už se žíňka mydlí

nestydíš se, snad jsi ráda

a pak, nejen kdo židli má

i v loži se bydlí

Neděle šedá

nebe je šedivé 
ba i ptáci mlčí
nemám ni sny vábivé
propadám se do jámy vlčí

tvou lásku chtěl bych dnes tu mít
do vlásků tvých chci se ponořit
o neděli šedé sám jsem však
mysl moje jede, tvoří poetický brak

smutné je stále nebe
ba i ptáci tiše jsou
náhle vidím přicházet tebe
hezčí den bude zásluhou tvou

* *

Dnes bylo opravdu šedé nebe, a tak první sloka vznikla z mých niterných pocitů. A pak to sklouzlo opět do mých starých poetických kolejí. Já snad za to ani nemohu. 🙂

Pláče nebe

pláče nebe, roní slzy

a já myslím tu na tebe

půjdu lehnout sám si brzy

pláče nebe, voda padá

na dobrou noc líbám tebe

snad budeš za to přání ráda

pláče nebe, temné mraky

a já myslím tu na tebe

snad vzpomeneš si na mne taky

pláče nebe, nepřestává

na dobrou noc líbám tebe

pa, dobrou noc Bohouš dává

* *

Nastalo období dešťů a mně najednou kapala slova do mobilu.