Marie

uctíváme pannu svatou
prý Bůh byl synu tátou
ten pak nesl si svůj kříž
Ješua on, Ježíš 

uctíváme Marii
syn obětoval se jí za lidi
tam na kopečku Golgotě
visel jak hrneček na plotě

já Marušku téže mám
té huběnku svou dám
s tou já mívám veselo
když přitiskne se na tělo

Marušce své se kloním
o lásku její hodně stojím
nemusí být ona svatá
třeba budu brzy táta

já Marušku téže mám
té svou lásku dám
nemusí být ona svatá
budeme my máma, táta

* *

     I když je zrovna čas Velikonoc, tak ono dílko nepojednává o zázraku zmrtvýchvstání, ale o Maruškách, o jméně, které zvolna opouští naše domovy, jsa vytlačováno jmény modernějšími. Obě moje babičky byly Marie, teta je Marie, mám pár hodně dospělých kamarádek toho jména, ale nějak si nevzpomínám, že bych slyšel před domem nějakou maminku volat na Marušku. Ty už brzy budou asi jen v těch hezkých pohádkách.

Klasika

přišel jsem ti pusu dáti
abys dobře spala
tak jako ti dala máti
když jsi byla malá 

přišel jsem tě pohladiti
bys měla hezký sen
jak jsi zvyklá už od táty
tak tu tedy jsem

přišel jsem ti pošeptati
co se holkám líbí moc
že hry lásky s tebou hráti
chtěl bych, děvče, každou noc

přišel jsem tě políbiti

přišel jsem tě pohladit

přišel jsem ti pošeptati 

že v noci s tebou já chci být 

* * 

Malé rýmování na dobrou noc.

Robinson

na pustém byl jsem ostrově

smutno bylo mi tam moc

snil jsem jenom o tobě 

snad každičkou si noc

po dlouhá léta byl jsem sám

hrdina z knihy, já byl on

teď tebe vedle sebe mám

zmizel, pryč je Robinson

tys odehnala lidojedy

do světa lásky jsi mne vrátila

jsem ti za to vděčen tedy

že ze spánku jsi mne vzbudila

nenašel bych nikde místo

kde bez tebe by bylo líp

nechci už mít v srdci pusto

na pustý ostrov už nechci jít

po dlouhá léta byl jsem sám 

hrdina z knihy, já byl on 

teď tebe vedle sebe mám 

zmizel, pryč je Robinson 

nenašel bych nikde místo 

kde bez tebe by bylo líp 

nechci už mít v srdci pusto 

na ostrov se nechci navrátit

drž si mne, lásko! 

**

Všem Robinsonům přeji pěknou Pátku. 😉

Víš

už se zase rychle blíží 
ona chvíle, hodina
kdy se moje oči sklíží
a usnu, ty má jediná 

než vezme si mne spánek zas
než vezme si mne opět sen
chci obejmout tvůj ženský pas
chci políbit tvé vlasy jen

ve vlasech pak hledat budu
až ten boltec objevím
něžně jej pak líbat budu
ty to víš a já to vím

z ucha tvého na rameno
též na krk tvůj rety dám
z pasu přitom, moje ženo
dlaň na ňadra já přendám

na záda se točíš právě
tvá ruka přitáhne si hlavu mou
kůži ňader najdu hravě
krásně prožíváme tu lásku svou

líbám prsa, boky hladím
laskám krásných nohou tvar
šťasten jsem, že tě svádím
tys před spánkem milý dar

* *

Je krásné se takhle zabavit před usnutím.

Tak hezké spaní! 😉🙂

Vánoce 2025

 A máme zpět zimní květ - Vánoce!

Zase po roce vůně jehličí

v srdci procvičí pevnost vztahů

Bez cest, bez výtahů 

necháme se vnést

do kruhu rodiny

kde zážeh jediný 

očka rozžehne

I ode mne

letí přání: 

Láska ať všechny chrání

Šťastné a veselé ...

Rýmička

hlava bolí, oči slzí
kašel zní až před náš dům
rýmička, ta se mě drží
hořím, mám třicet sedum

v dobrém na mne vzpomínejte
když nepřežil bych náhodou
třicet sedm, se nesmějte
dýchám jako pod vodou 

(tedy špatně)

to jsou tedy věci ale
jak útočí virusy
sotva žiju, mám na mále
cpu si citron do pusy

v dobrém na mne vzpomínejte
když nepřežil bych náhodou
třicet sedm, se nesmějte
dýchám jako pod vodou 

(tedy špatně)

loučím se já tedy nyní
neb rýma dráždí mi můj nos
trpím jako chlapi jiní
nikdo nepolituje mne dost

v dobrém na mne vzpomínejte
když nepřežil bych náhodou
třicet sedm, se nesmějte

dýchám jako pod vodou 

(tedy špatně)

* *

Jj, je to tak. I já jsem se potkal s rýmičkou, což v tomto divokém počasi asi není překvapení. A protože jsem si teď naměřil oněch 37 °C, tak jsem si napsal mírně ironickou, zamířenou do našich chlapských řad. 😉

Komínem mi leze kdosi

Vánoce už klepou na dveře

mám otevřít jim, přátelé?

co když usadí se mi tady

a já nebudu si vědět s nimi rady?

tak já nevím, bude sníh

bude se jezdit na saních?

bude se klouzat Ježíšek

či neopustí svůj pelíšek?

pardon, myslel jsem samozřejmě jesličky

ten chlapeček maličký

on šikovný je velice

obslouží města, vesnice

podělí nás všechny rychle

ale Santa na něj šije pikle

vkrádá se do kotliny České

a to od něj není hezké

Vánoce už klepou na dveře

mám otevřít jim, přátelé?

co když zaparkují se tu sobi

a Claus poleze mi komínem,

to je jeho známé hobby

* *

Jj, už nám zase běží ono hektické období svátků klidu a míru. Mír bohužel nedaleko není a klid v nabitých obchodech taky moc není. Tedy dle stresoměru v hodinkách. 😀

Tango

jehla dosedla na desku

pokojem hudba se nese

a já "metelescu blescu"

ocitám se na plese

nevadí, že jsi tu se mnou sama

a já jsem tu s tebou sám

teď mám nohu tvou mezi nohama

držím dlaní tvou dlaň 

a na zádech tvých svou ruku mám

tango hraje nám do kroku

kolem mé nohy obtáčíš tu svou

ruka sjíždí mi po tvém boku

pootevřené rety k polibku mne zvou

hudba hlavy naše odklonila

kdo to tango vymyslel?

pak ale jehla z desky vyskočila

a já cestu volnou k tobě měl

takty hudby tě rozvášnily

nyní mezi zuby růži máš

ruce mé tě uchopily

teď polibky mé uhlídáš 

* *

Tak jsem si řekl, že bych mohl napsat taky něco jiného, než lásku, milování. A vzniklo Tango, byť ta mrška láska tam přeci jen trochu pronikla. Aby ne, při tak smyslném tanci, že.

Výprava

hej, krčmo, pohni se
pohosti hradní zbrojnoše
přines nám holbu piva
pištče zahraj, ať se vzduch tu hýbá

poběž, šenku, poběž s tou holbou

máme před sebou cestu dlouhou

pojedeme v plné zbroji

lapkové ať se nás už bojí

prv překvapili pannu Rózu

když vedla z trhu mladou kozu

věneček zelený padl v plen

slzičkám jejím se smáli jen

druhdy oloupili tovaryše

jenž souchotě má, sotva dýše

sotva přežil, vzali všecko

nechali stát ho, jak sotva narozené děcko

teď zabili ale v lese kupčíka

lidi slyšeli, jak před nimi utíká

slyšet byl křik, ticho pak na to

sebrali mu život, měďáky, stříbro, ba i zlato

poběž, šenku, dolej kapku

zbrojnoši jdou na bandu lapků

kdož nezhyne v boji mečem

do hradu k soudu bude odvlečen

tam vyslechnou ortel loupežníci

hoja, hoja s nimi na šibenici

přineste nám  piva máz

pobijem je ráz na ráz

ať neškodí u nás v kraji

bezpečí zas lidé mají

* *

Poslední dobou mne ten středověk láká. Ne že bych v něm chtěl žít, ale líbí se mi ten styl hudby.

Na sobotu

dobrou, dobrou, dobrou noc
líbám tebe, děvče, moc
to abys, holka, věděla
že blíží se sobota a neděla
 
za sobotu na tvářičku
za nedělu na hubičku
hezky v tomto pořadí
rety mé tě pohladí

* *

Povídání pro líbání na páteční večery.

O víkendu

sobotěnka, neděle

to jsou dva dny veselé 

i když je jich menšina

v pátek zábava začíná

po týdenní lopotě

bavme se o sobotě

spánek, relax, kamarádi

to asi máme všichni rádi

že ten víkend uteče

to nevadí tak moc přece

překulí se opět čas

víkend nový bude zas

sobotěnka, neděle

to jsou dva dny veselé 

i když je jich menšina

v pátek zábava začíná

s kamarády, s přítelem

to to pěkně rozjedem

v rytmu hudby vrtíme se

nebo můžem courat v lese

že ten víkend uteče

to nevadí tak moc přece

překulí se opět čas

víkend nový bude zas

* *

Taky máte rádi šestý a sedmý den? 😉😁

Podzimní dobrou noc přeji

podzim už je tady
sklízí se zahrady
už se nám dny krátí
teplo slunce se tratí

podzim začal včíl
snad už bych zatopil
či vlezl do postele
a snil o cizím těle

podzim začal dneska
a já, děvuško hezká
dobrou noc ti nýčko 
přeji, šumná holčičko

* *

Už je tu podzim zase, přemýšlet o dárcích k Vánocům už je na čase. 😉

Namaluji svítání

namaluji svítání

obraz místo líbání
položím pak na podušku

probuzení ti snad zlepší trošku
říkám si však otázku
není lepší pusa místo obrázku?
řekni, lásko má!
 
namaluji slunce v řece 
příroda je krásná přece
příroda a ty též
až probudíš se, klidně lež
dám ti obraz, človíčku 
a pak taky hubičku 
budeš ráda, lásko má?

Sladké lásce

zapadlo dřív slunko už
do lože se těší muž
že přitočí se ke své ženě
zas dýchat bude se blaženě
 
tys ta žena, já muž ten
jsem tvou láskou obdařen
než zamknem oči, než budem spát
chci tě líbat, chci milovat 
 
jsi můj život, milá moje
a už líbám rety tvoje
jsi tak sladká, lásko, moc
miluji tě, dobrou noc

* *

Je nádhera být obdarován láskou, ne?

Pozvánka

škoda vín, jež se rozlijí
škoda úst, co víno nepijí
škoda retů, které políbení míjí
smutno lidem, co bez lásky žijí 
 
své píši tobě veršíky 
že políbit chci tvé rtíky
že do očí chci ti hledět
vedle tebe sedět, ležet
 
na stolku tvé foto mám
tomu pusu často posílám 
na svých tvé rety chci cítit však 
posílám verše, pozvání
přečti je a přijď pak!
 
popijeme vína sklenku
polibky ti sladké dám
pak pod tvojí rozhalenku
se s dovolením podívám

* *

Víno se přeci jenlépe pije ve dvojici než samotnému, pravda?

Záda

daleko jsi,
jak štíty And trčí tu tvá záda
mám na kondora snad si hrát
jak tu hradbu překonat
a ty zas mne měla ráda?

nemusím ty ostré hřbety
na kopečky jsem zvyklý z Čech
na ty tvé chci ruce dát
ústy tvoje rety sát
pomalu se ruka šine, není spěch

* * 

Jj, občas se to stane, že mezi vámi vyroste přehrada, někdy i vysoká jako andské štíty. Nezbývá pak, než se proměnit na kondora, který snad jediný dokáže ty Andy překonat. 

Amore grazioso

milená sličná panno,

řekněte své sladké „ano“

na zahradě v altánu

snad polibek váš dostanu

políbím vám ručku bílou

z pohádek jste mojí vílou

"Amore mio, bella mia" – slyšte znova,

to celý večer šeptat bude Casanova

* *

Taky vás někdy napadlo, jak to ten Casanova dělal, že měl takové úspěchy u žen? 😉

Koupelnová

líbám tvé mokré nožky

praská mi na rtech pěna

pohled na tě je božský

růžová jsi jak z dlaždic stěna

hladím tvá stehna, bok

tvých ňader dotýkám se už

to je k lásce malý skok

neřekneš však "kuš"?

omeju ti tvoje záda

už se žíňka mydlí

nestydíš se, snad jsi ráda

a pak, nejen kdo židli má

i v loži se bydlí

Neděle šedá

nebe je šedivé 
ba i ptáci mlčí
nemám ni sny vábivé
propadám se do jámy vlčí

tvou lásku chtěl bych dnes tu mít
do vlásků tvých chci se ponořit
o neděli šedé sám jsem však
mysl moje jede, tvoří poetický brak

smutné je stále nebe
ba i ptáci tiše jsou
náhle vidím přicházet tebe
hezčí den bude zásluhou tvou

* *

Dnes bylo opravdu šedé nebe, a tak první sloka vznikla z mých niterných pocitů. A pak to sklouzlo opět do mých starých poetických kolejí. Já snad za to ani nemohu. 🙂

Pláče nebe

pláče nebe, roní slzy

a já myslím tu na tebe

půjdu lehnout sám si brzy

pláče nebe, voda padá

na dobrou noc líbám tebe

snad budeš za to přání ráda

pláče nebe, temné mraky

a já myslím tu na tebe

snad vzpomeneš si na mne taky

pláče nebe, nepřestává

na dobrou noc líbám tebe

pa, dobrou noc Bohouš dává

* *

Nastalo období dešťů a mně najednou kapala slova do mobilu.