Vítám vás u mutila poety

Poetův autorský blog. No, to je snad trochu přehnané. Necítím se být básníkem. Naopak slovo báseň v mém podání dávám do velkých uvozovek. Přesto zde chci zveřejnit vše, co můj chorý mozek vypotí (jak říkával blahé paměti náš třídní profesor). Většinovou inspirací mých veršíků je žena a vztah. Tak ať se vám alespoň některé dílko líbí a přinese úsměv a potěšení, zrovna tak jako mně při jeho psaní. * * * Objevil jsem umělou inteligenci, s jejíž dopomocí oživuji některé mé (a nejen mé) texty hudbou a zpěvem.

Láska má jistě velký význam, jen bych rád věděl jaký.
 Oscar Wilde

pondělí 16. ledna 2012

Kdopak je tu...?

Vyznání na polštář
kdopak je tu k milování?
moje drahá, moje paní!
ta po lásce mocně touží
moje ruce jí poslouží
obejmou ji velmi rády
i mé rety zmíraj hlady
budou líbat ústa, líce
miluji tě víc a více

víš to, ovečko moje?

* *
Kdysi jsem zde uvedl svůj Lístek, takové malé vyznání, které jsem nikdy nepoložil na polštář, aby udělalo radost mé probudivší se polovičce. Dnešní lístek je skromnější, ale snad by udělal tu samou radost.
Nebojte se dát najevo svoji lásku nejen v začátcích, ale i po letech. Udělá to radost. Láska totiž není samozřejmost.
Vystavil v
Štítky:

2 komentáře:

  1. Lenka Rezková21 ledna, 2012 13:18

    Tak takové vyznání potěší každé srdíčko ...

    OdpovědětVymazat
  2. Amelie24 ledna, 2012 13:48

    To je ale krásné vyznání. Miluji verše o lásce. A to povlečení vypadá taky nádherně.

    OdpovědětVymazat

Anonymní přihlášení neznamená, že se pisatel nemusí podepsat. Stačí jakkoliv. Za tento projev slušnosti děkuji.

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...