Vítám vás u mutila poety

Poetův autorský blog. No, to je snad trochu přehnané. Necítím se být básníkem. Naopak slovo báseň v mém podání dávám do velkých uvozovek. Přesto zde chci zveřejnit vše, co můj chorý mozek vypotí (jak říkával blahé paměti náš třídní profesor). Většinovou inspirací mých veršíků je žena a vztah. Tak ať se vám alespoň některé dílko líbí a přinese úsměv a potěšení, zrovna tak jako mně při jeho psaní. * * * Objevil jsem umělou inteligenci, s jejíž dopomocí oživuji některé mé (a nejen mé) texty hudbou a zpěvem.

Láska má jistě velký význam, jen bych rád věděl jaký.
Oscar Wilde
Zobrazují se příspěvky se štítkemKniha neveršovaná. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemKniha neveršovaná. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 29. ledna 2015

Ach jo!

Jaké se píše i?
   Ten povzdech není důsledkem oné smutné události v rodině, i když s ní trochu souvisí.

   O co se jedná? Včera jsem tak jedním uchem zaslechl z televize, že někdo navrhl povinnou školní docházku do osmnácti let a to z důvodu, že někteří patnáctiletí už nejdou dál do škol či učení a vlastně už po základní škole jsou nezaměstnaní. No, já bych to i podpořil, ale hlavně z důvodu, že by se omladina snad do těch osmnácti naučila česky, když jim na to nestačí patnáct let.
   Byl jsem  na pohřební službě pro tisk smutečního oznámení. Mladý zřízenec se pro jistotu zeptal, jestli chci parte. Pak jsme se při zadávání textu dostali ke jménům pozůstalých. Diktuji: "manžel V., synové V. a Bohumír". Mladík za počítačem poctivě píše "manžel V., synové V. a Bohum...". Vidím, že se zasekl a protože s tím Bohumírem mám věčně problémy (by mne zajímalo, zda i další  jmenovci jsou stále přejmenováváni na Bohumily, Bohuslavy, Bohdany a nevím ještě jaké Boh...), tak jsem chtěl zopakovat, jak se jmenuji. Než jsem stačil otevřít ústa, tak padla otázka: "Prosím, jaké se tam píše i, měkké nebo tvrdé?" 
   No, jsem zvyklý na tristní stav češtiny na internetových diskusích, ale zde, na tomto místě bych tedy předpokládal větší profesionalitu.
   Asi o měsíc dříve odvezla "rychlá" tátu na urgentní příjem. Přijel jsem tam také, čekal jsem na chodbě, abych se dozvěděl o jeho stavu. Byl večer a protože je dnes taková divná doba, tak po chvíli nastoupil na směnu mladík jako ostraha. Za nějakou dobu chtěl zapříst hovor a tak se zeptal, koho tu mám.
   "Jsem tu s otcem." Mladík pokýval hlavou a já se vrátil do svých myšlenek. Za chvíli se ale ozvalo: "S otcem, s otcem... To jako s tátou, jo?"
   Celkem chápu, že posametová generace neumí slovensky a neví, co je lopta, čučorietka, atrament atd., ale že už se česky nedomluvím s Čechem (byl to Čech, žádné šikmé oči, žádný přízvuk, nic), tak to je opravdu na prodloužení povinné školní docházky.

   Jestli ten úpadek mluveného a psaného slova bude dále pokračovat, tak se  opravdu brzy vrátíme o několik století zpět, kdy každý písař psal podle svého uvážení, neboť žádná pravidla nebyla a např. jeden název města byl třemi písaři napsán třikrát jinak. Asi budeme potřebovat nového Jana Husa k obnově pravidel a nové národní obrození, aby nám nezhynula česká mluva.
   Prostě, ach jo!

úterý 15. dubna 2014

Hezké Velikonoce!

Ale fuj! Sám jsem překvapen, jak dlouho jsem tu už nic nepublikoval. Ani mé výtvory, ani videa.

Se splétáním slov do veršovánek je už delší dobu utrum, nějak mi verše nejdou do hlavy, ale prý to je normální. Místo toho občas splétám proutky pedigu a udělám někomu radost košíčkem.

Můj poslední pokus směřoval na Moravu jako pozdrav jara.


 Přeji všem krásné Velikonoce a potažmo celé jaro.

foto: mutil


pondělí 31. prosince 2012

Silvestr 2012

Silvestr
Tak a je to tady. Zase se s námi  loučí jeden rok. Přejme si, ať ten další lichý nemá vůči nám jen samé liché nápady a přinese nám i něco pozitivního. Tedy krom pozitivních zdravotních testů. :)

Děkuji za návštěvy v tomto roce občasným i pravidelným čtenářům a zejména pak velký dík na (Velkou) Moravu. 
Moc mne potěšilo, že se čtou nejen čerstvé příspěvky, ale i občas i nějaký ten letitý. Ty staré jsou lepší nových. :)

Ještě jednou přeji nám všem šťastný nový rok 2013 a teď vzhůru na oslavy.

neděle 26. srpna 2012

Přechylování, ano nebo ne?

   Dnes jsem na Seznamu.cz četl článek, že Slovenky si budou moci vybrat mezi přechýlenou a nepřechýlenou podobou svého příjmení a to nejen u jmen cizího původu. V našich končinách něco podobného připravuje ODS též.
   Přechylovat, nepřechylovat? Nevím. U cizinek bych v tom problém neviděl. Třeba i tenistky v rozhovorech o svých soupeřkách hovoří v nepřechýlené podobě. Na druhou stranu i v Americe si zvykli, že na kurt nastupuje "Navratilova" a ne "Navratil".
   Čeština patří mezi (západo)slovanské jazyky a jejich specifikem je mimo jiné i odlišování mužského a ženského tvaru příjmení. Jiné jazyky si vypomáhají k určení pohlaví přidáním křestních jmen, což je jistě slušné i u nás, ale ani to není mnohdy průkazné.
   Dále se používají zkratky pro označení pan a paní - anglicky Mr. a Mrs., francouzsky M. a Mme, německy H. a F. atd. Takové rozlišení zná a má i čeština. Ovšem, když se dívám do debat pod různými články na servrech českého internetu, tak nabývám přesvědčení, že zkratka pro označení paní byla Ústavem jazyka českého zrušena. Mnohdy se totiž zkratkou pro pána titulují i ženy samotné. A proto, dokud se do povědomí českých pisatelů nenavrátí povědomí o tom, že p. Nováková se správně píše pí Nováková (pí navíc bez tečky za í, neboť zkr. tvořená prvním a posledním písmenem slova se bere jako slovo celé a tedy bez zkracující tečky), tak bych horoval pro přechylování, protože u onoho p. Novák si nebudu už nikdy jist, jestli to nemá být pí Novák.

P. S.:
Zákon schválnosti pracuje. Nedělní článek byl potvrzen čerstvou zkušeností z pondělka. Byl jsem na jednom úřadě a paní úřednice mne poslala k jiné kolegyni. A abych nezabloudil, tak mi napsala lísteček s číslem kanceláře a jménem "p. Nováková", tedy pan Nováková. :-(
Vadí mi to na netu, ale beru to, holt čeština chřadne. Ale na oficiálních stránkách nebo úředních kontaktech, byť to je jen papírek s č. kanceláře by snad správná čeština měla být samozřejmostí.

sobota 9. června 2012

Kaktus aneb I příroda tvoří poezii

  Takhle to před několika dny začalo...

 A takhle pokračuje. Foceno dnes ve 20. hodin.


A ještě dvě videa. Jedno večerní HD a jedno ranní v menším  rozlišení.

* *
Vánoční kaktusy byly dosud jedinými, které nám doma kvetly. I když pravda nejen na Vánoce, ale i několikrát během roku. 
Tentokrát nás potěšil svojí nádherou i tento chlupáč. A můžeme se těšit ještě dál. Jsou vidět další dvě poupata.

foto a video: mutil

pondělí 14. května 2012

Ocenění

Dostal jsem ocenění za hezký blog. Krásné a překvapující, protože jsem s tím nikdy nepočítal. Proto moc děkuji.
Je dobrým zvykem předat ono ocenění dál. Protože to ocenění nese označení Versatile blogger, tedy univerzální či všestranný, tak je mé rozhodnutí jasné.


Ačkoliv několik ocenění již dostala a toto od Dajvly vlastně zároveň se mnou, dovolím si ho Amelii dát za blog Autíček Jeníček ještě jednou. Je totiž všestrannou až do adonai. Fotí, píše a hlavně se stará o svého syna a další svět postižený autismem. Je to úvazek na opravdu skoro 24 hodin denně. Toto ocenění je málo za to, co dělá.
Druhým človíčkem, kterému jej pošlu dál, je kamarádka z Moravy za blog Psáno na Salaši. Lenka píše nádherné básně opravdu prosáklé poezií, ne jen rýmem a ještě svá dílka ilustruje vlastními fotografiemi.
A třetí oceněný blog patří paní Jitce za blog Rejcka. Zde se všestranně píše o dění kolem autorky. Tedy o školství, o divadle, o knihách její rukou (počítačem) napsaných a jí naopak čtených, o Praze, pejskovi a mnohém dalším. Její blog se hezky čte a ocenění je na místě.

úterý 17. ledna 2012

Nůž!

Nůž
   Včera měla TV NOVA senzační zprávu. Žák ohrožoval učitelku kuchyňským nožem! On tedy spíš vyhrožoval verbálně, nůž ani nevytáhl, ale senzace je na světě. Násilí proti kantorům se stěhuje i na naše školy!
   Nechci to rozebírat, to je práce spíš pro ministerstvo a jeho úředníky, kteří dovolili tento porevoluční vývoj. Ona se totiž stupňuje jistá averze, arogance vůči učiteli, který se na žáka byť jen křivě podívá, natož když si dovolí dát poznámku. To jsou rodiče hned v pozoru a nasupeni jdou vychovávat, ne ale vlastní dítko, ale samo že kantora, který si dovolil je upozornit, že mají nevychovaného fracka a "omezil" tak práva jejich dítěte, jeho svobodný rozvoj. Mnohdy kantor nemá zastání ani u vlastního ředitele. Nějak se ale pozapomnělo, že práva žákova by měla být v souladu či v rovnováze s právy učitelstva a ne být nad ně povyšovány. Ono to pak vede k tomu, že se nezdraví, že se učitelům tyká, že se pro pobavení nahrávají na mobily akce vůči nim a nakonec to končí vyhrožování nožem. Ano, demokracii ano, ale měla by mít své hranice, za kterou by jít neměla. I to dítě se musí, byť nenásilně, naučit úctě a uznávání autorit.
   Ale jak jsem již napsal, tohle je práce pro MŠMS. A samozřejmě i pro rodiče, měl by se trochu změnit jejich přístup.
   Mne spíš zaujala jistá novinářská bota onoho příspěvku. Bylo nám oznámeno, že hoch vyhrožoval kuchyňským nožem. Byl jsem tedy zvědav jakým - malým, velkým, na krájení chleba, filetovacím, nožem šéfa kuchyně? Nakonec vytáhla reportážní ruka z brašny nůž JÍDELNÍ, příborový! 
   Mám zde v oblíbených blog Bleší trh Romana Hájka. Pan Hájek, takto mladý novinář, zde před nedávnem měl článek o tom, že čeština je kouzelný jazyk, ve kterém každé slovo má svůj specifický význam, i když jsou si slova velmi podobná.  A v této televizní reportáži byla bez zaurdění zaměněna dvě slova, dva významy. Alespň já jsem byl naučen vnímat jejich významový rozdíl.
   Kuchyňský nůž patří do kuchyně, kde se s ním krájí, loupe, řeže syrové suroviny a proto musí být ostrý a se špičkou a jako takový může způsobit bodnořezné rány. Jídelní neboli příborový nůž se naproti tomu používá v jídelně či kuchyni ke konzumaci jídla, má tupou špic a o ostrém ostří nelze vůbec mluvit. Pan redaktor by jídelním nožem cibuli určitě nenakrájel. Tento nůž způsobí spíš pohmožděniny.
Nepřu se o tu vyhrůžku, ono se dá ublížit jistě i tímto nožem, pokud je útok veden silou. Jde mi o to, jak nemá chudnout obecná čeština, když už ani fundovaný novinář nezachytí takový rozdíl a chybu ve své reportáži. 
   Nebo jsou snad českého jazyka znalí redaktoři již jen nostalgickou vzpomínkou na minulost?

úterý 13. prosince 2011

Výlet do Kladrub n. L.

Obrázky v příspěvku mé oblíbené blogerky Amelie mi připomenuly, že já sám mám v mobilu pár koníků z mého výletu za lázeňského pobytu do Kladrub. A tak jsem se rozhodl, že je sem taky dám. Sice to není krása slova, a o té se v mém případě stejně moc mluvit nedá, ale krásné ušlechtilé zvíře potěší zrovna tak.
Znovu uvádím, že jsem fotil mobilem, tak se omlouvám za kvalitu obrázků.





* *
Tady opravdu není třeba slov, stačí se dívat a radovat.

pondělí 30. srpna 2010

Ortomapa - výlet do padesátých

Výlet do padesátých
Přenáším sem článek, který jsem začátkem července vystavil na svém druhém blogu "mutil - mapa minulosti obcí ČR". Týká se leteckého snímkování České republiky v průběhu padesátých let a v případě západního pohraničí zachycení stavu z konce čtyřicátých let. Mladší snímkování z důvodu výstavby vojenských objektů asi nebylo povoleno, nebo se nemohlo uveřejňovat. Určitě se nejeden z vás podívá, jak se za padesát či šedesát let změnilo jeho okolí.


Na "Kladně minulém" se objevil odkaz na zajímavou ortmapu, porovnávající stav současný s padesátými léty. Krásně lze pozorovat "rozpínavost" našich sídel. Jistě se najde pár lidiček, kteří se budou chtít podívat, jak to u nich před pár desítkami let vypadalo, kde před stavbou sídlišť či nových domků byla pole, nebo naopak, kde jaké domy či celé vísky přestaly existovat, a tak sem přenáším onen odkaz na "Kontaminovaná místa".Vzhledem k tomu, že kontaminovaná je vlastně celá republika, tak si zobrazení oné kontaminace nemusíte zapínat a můžete se kochat jen přepínáním mezi historickým a současným zobrazením vámi vybraného místa.

Historická ortofotomapa © CENIA 2010 na stránkách spravovaných CENIA

Podkladové letecké snímky poskytl VGHMÚř Dobruška, © MO ČR 2009

Podkladová data © ARCDATA Praha, Český statistický úřad

* Nu, a protože se svět mění, a tedy i ten internetový, tak zobrazení letecké mapy padesátých let CENIA ukončila a nově je na tomto odkaze.

středa 30. prosince 2009

Poděkování

Děkuji všem návštěvníkům za jejich čas, který si udělali pro nahlédnutí do mého blogu. Jsem rád, že jste společnými silami ještě v roce 09 dosáhli na devíti tisící návštěvu.
Velký dík těm několika čtenářům, kteří se sem vrací a obrovské poděkování posílám hlavně na Moravu všem, kteří mi tak trochu vstoupili do života, byť jen internetového.

Přeji všem šťastný nový rok a ať je lepší starého.
Happy New Year 2010

úterý 30. června 2009

Nepoetická úvaha

Lenka mne svojí poznámkou pod Bouří, že prší do bezmocnosti, donutila tak trochu přemýšlet, jestli té bezmocnosti nebylo za poslední dobu už nějak moc. Jistě, vždy byly nějaké potopy, nějaká neštěstí. Jenže pak se postavily přehrady, řeky se spoutaly a nadlouho zůstaly jen lokální události, o kterých se snad ani do médií nic neříkalo. A tak jsme zapomněli, že příroda může taky mít svoji hlavu, že se dokáže vymanit z pout.
A teď lze pozorovat, že příroda brojí. Nejsem zelený, ale vidím, že zapomenutí krajinotvorné moudrosti našich předků a narovnání toků řek, vysušení mokřin, nerespektování záplavových oblastí, nečištění či zrušení odtokových cest pro záplavovou vodu, lesní a polní monokultura, rozorání mezí, to vše nám příroda začíná vracet. Meze nejenže oddělovaly jednotlivé vlastníky a plodiny, ale dávaly životní prostor drobným zvířatům a zachytávaly vodu po dešti na poli. Z dnešních celin voda teče spolu s ornicí bez přerušení z horního konce až do vesnice, na silnici. Pravda, do malých polí se s velkou technikou nedosanete a malá pole neuživí velký počet lidí. A jsme zase u toho - je nás prostě moc a vlastně už škodíme sami sobě.
Na druhou stranu, proč si tedy ona pole zmenšujeme o novostavby obchodních center, skladišť a výrobních hal (které se po skončení daňových prázdin opustí), proč do kraje strkáme další kubíky ocele a betonu, po kterém voda jen sklouzne a jede dál? Protože jsme nepoučitelní.
A příroda zatím pomalu ale jistě nabírá na rychlosti svých změn, posiluje trumfy proti nám. Někde útočí vodou, jinde zase pouští. A my sedíme na stromě a držíme v ruce pilu.
Je-li vůbec nutné řezat, řízneme z té dobré strany, nebo si podřízneme tu větev pod sebou?
.

sobota 2. května 2009

Staré fotografie

.....Už při vzniku tohoto blogu jsem zde dal psaný odkaz na stránky zachycující obrazem chod času městem Kladnem. Onen odkaz se postupným přidáváním dalších zajímavostí tak trochu mezi nimi utopil. Tedy po více jak roce dávám k odkazům ikonku Kladna minulého a zároveň i Hostivickou historii.
.....Mám rád staré fotografie, rád jimi listuji a případně i porovnávám, jak se ono místo změnilo. To právě Kladno minulé ukazuje. Hostivická historie jde ještě dál a můžete si zde třeba přečíst, kdo zde vlastnil jaký dům třeba v půli 17. stol.
.....Pokud by jste věděli o podobných stránkách, které obrazem zachycují historii své obce, nebo třeba i oficiální stránky, které ve fotogalerii obsahují stará fota, byl bych rád za vzkaz o nich. A jistě by zajímaly případné čtenáře mého nového blogu o fotominulosti míst ČR.
. . .Výše jmenovanou hostivickou ikonku jsem 3. 5. odebral, protože ji zastřešuje onen nový blog.
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...