22222

Krásné a zajímavé číslo jsem zachytil v tomto okamžiku na počítači přístupů na můj blog.
Děkuji, že ke mně nahlížíte.

Soumrak

Amelie: Soumrak

sklání se Denice
zapadá za obzor
již tmí se velice
spát bude mnohý tvor

Luna a oblaka
honěnou budou hrát
to chlapce naláká
polibky děvám dát

* *
Vzal jsem si zpět a ještě trochu upravil komentík u fotočlánečku Podvečer z blogu Život kolem nás kamarádky Amelie, která má krásný cit, oko na hezké záběry.

Boďulkovi

Jiřina K. V.

Přála bych tak každému, aby zkusil,

jak velkým člověkem a přítelem je Bóďa Mutil

(Na první pohled slovo "zkusil" zní tak nejemně,

píši tak ale zcela zámerně.)

Miliony lidí by se totiž styděly,

kéž by tak hodní, slušní, milí byli aspoň v neděli.

Vždyť svět je unavený z vědění, zla a závisti

a posmívá se starým mravům,

houpe se jak plná mísa polévky

a posmívá se světským darům.

Rodinná alba lidé zahodili 

za moře, moře pozlátek,

každý máme svou malou historii,

což podívat se občas nazpátek?

Lidé nevidí už kytky na louce,

natož cítit, že i duše voní.

Mačkáme život jako papír, onuce

a neslyšíme, že nám hrana zvoní .

Povolme té zášti opasek,

ať z prosté krásy se nám hlava točí

a žasněme, jak kytky líbá žluťásek,

vždyť času hodiny se stále točí!

Tak sedněme si na louce,

vždyť loučíme se každým dnem,

tak sedněme si pod jabloní a modleme se -

když už stálá věda, tak ať nám "Můťu" jednou naklonují.

A hezky po celé planetě ...

Jůů - to by bylo krásně na světě.

* *

Ještě jednou se vrátím ke svému malému jubileu a to básní, kterou mi věnovala kamarádka Jiřinka. 

A k tomu klonování musím říct, že bych se nechtěl stále potkávat. Kdo by to měl sám se sebou vydržet. :)

Kytice

Dostal jsem k narozeninám kytici. Ta vám voněla! 

Připadal jsem si jak v pohádce ve které rostou jitrnice a jiné pochutiny na stromech.

Děkuji! :-)

U snídaně

Na rohlík mažu vzpomínku

na rohlík mažu vzpomínku
na krásu snídaně s tebou
lásku máš dánu do vínku
jsi tou nejkrásnější ženou

krásné bylo vstávání
krásný pak byl celý den
chybí mi tvé líbání
na tě myslím lásko jen

přijdi za mnou, milá, zas
obnažím rád tvoje boky
pohladím tvůj hebký vlas
zůstaň u mne další roky

* *
Ano, je moc krásné se probouzet po láskyplném večeru vedle svého partnera, je krásné číst třeba u snídaně v očích toho druhého, že láska neodešla spolu s onou nocí. A při další snídani se ona sladká vzpomínka může připlést pod nůž a můžete si ji "namazat" na rohlík a ochutit tak nový den.
Přeji hodně "medových" rohlíků. :)

K narozeninám 2

Marie Choutková

Já tě zdravím, milý pane

Je to tak a je to dané

Také ses jí dneska dožil

Dává Ti však mládí do žil

Nevadí, však dobrá je

Jen si s Tebou  pohraje

Číslo, chceš-li numero

Mívá moudré sombréro

Ať ta tvoje padesátka

otvírá jen šťastná vrátka

aby život pořád kvetl

a nikdy Ti nic nepopletl

* *
A tuto veršovánku mi poslala kamarádka Maruška. Samozřejmě i jí moc děkuji.
Obrázek jsem si dosadil sám. :)

obr.: Sombréro

Padesátka

Každému čas letí
a padesátka?
Pouhé půlstoletí!

Snad občas chůze vratká
a někdy hůlka v ruce
Však v hrudi nejněžnější srdce!

Proto v slavnostní chvíli
všechno nej, jak se praví,
přejeme, básníku náš milý

Hlavně zdraví
a lásku ...

Stříhali dohola malého chlapečka

* *

Dnes dávám klasiku. Jak textovou, tak hudební.

Jak málo prostředků stačilo k natočení televizní písně. :)

video: youtube

Vlasy

Malá Izis

Vlasy

Spadají mi vlasy
do půl zad - jak vodopád.
A Tobě se to líbí.
Pluješ v nich
jak lodě na mořích,
tempy svými bláznivými,
s pocitem pýchy, že zdoláváš
živel ničím nespoutaný,
nenapadne Tě ani,
vyhnout se vlnám
a tak věř,
že ve vlasech mých utoneš.

* *

Ano, tak to je a tak to bývá, že i o ženy vlasech  se nám snívá.

Františce

Háčkovaná kytice

slaví svátek mnohé ženy
co Františka jsou pokřtěny
slaví přítelkyně milá
jež básněmi mne těšila

slova do básničky spřádám
velkou gratulaci vkládám
a tak v tento krásný den
básním Iško pro tě jen

těším se moc celičký
tvé že stisknu ručičky
hladím svoji Fanynku
posílám ti huběnku

* *

Pozdravná básnička kamarádce, která sice nemá křestní jméno Františka, ale toto jméno se ujalo jako její přezdívka či jak se dnes říká nick.

Františka je krásné staré jméno. I v naší rodině byla jeho nositelka. Bohužel móda je paní přelétavá a to platí i o jménech, a tak František ubývá. Proto možná i tato básnička.

MDŽ

Karafiátové srdce

osmého března dávám rád kytičku
ty jsi má žena, vracíš mi hubičku
ty jsi ta žena, kterou jsem zasažen
s tebou je hezký přec každý nový den

tedy nejen mezinárodní a žen

* *

8. březen už není až tak na popředí zájmu jako mu předcházející Valentýn. Jednak je to dáno tím, že ho dost zprofanoval minulý režim a co bylo za "totáče", tak to je přeci špatné, a jednak se na něm nedá vydělat jako na již zmiňovaném 14. únoru. Ale se mi zdá, že tradice přeci jen tak trochu vstává a kytičky se dávají.

Proto i já dnes posílám kytičku coby samozvaný zástupce všech zapomnětlivých manželů. :) A protože se dávávaly převážně "obyčejné" karafiáty, tak to je srdéčko z karafiátů. 

Hezký den, dámy.

Útěk

 Veru

 

 

Zavřená brána

Zavřít brány
víček
Postavit hráze
proti slzím
-tvářit se šťastně
a tajně snít
V křeči vzpomínek
kráčet zpátky
do dějin
včerejšků
s roztrhanou
krajkou štěstí
stát nahý
nebo v pavučině
šedi
tváří v tvář
podlehnout osudu
nebo mu čelit
- a tajně
si přát
co jen ve snách
může se stát.

* *
Tajná přání, co jen ve snech se mohou stát, máme asi všichni. Některé sny se ale i vyplňují.
Přeji všem, ať vzpomínky nejsou postiženy křečí. Vzpomínky jen krásné.