Vítám vás u mutila poety

Poetův autorský blog. No, to je snad trochu přehnané. Necítím se být básníkem. Naopak slovo báseň v mém podání dávám do velkých uvozovek. Přesto zde chci zveřejnit vše, co můj chorý mozek vypotí (jak říkával blahé paměti náš třídní profesor). Většinovou inspirací mých veršíků je žena a vztah. Tak ať se vám alespoň některé dílko líbí a přinese úsměv a potěšení, zrovna tak jako mně při jeho psaní. * * * Objevil jsem umělou inteligenci, s jejíž dopomocí oživuji některé mé (a nejen mé) texty hudbou a zpěvem.

Láska má jistě velký význam, jen bych rád věděl jaký.
Oscar Wilde

úterý 15. září 2015

Jak si obléci ponožky

nebyla by rada
jak si já mám na nožky
když neohnu záda
obléci své ponožky?

 * *
     Tak mne po čase opět "vzala" záda. Ne tedy že bych zůstal v předklonu, ale někdy jsem k tomu neměl daleko, zvláště po delším sezení v křesle. Trochu jsem si vzpomněl na dobu, kdy jsem se nemohl po operacích kyčlí ohýbat a navlékat ponožky. Tak daleko to ještě nedošlo, s trochou sebezapření si je nazuji, ale napadlo mne, že bych se mohl podělit o malý trik, jak se dostat do ponožek, když se nemůžeme ohnout. Třeba to někomu pomůže.






Ručník podélně od okraje smotáme ke středu.







To  samé provedeme i z druhé strany.







Takto srolovaný ručník se vsune do ponožky skoro až do špičky.






Noha se položí do ručníku, ten táhneme k lýtku, chodidlo  vklouzne do ručníkového tunelu, který se vytvaruje podle nohy a zároveň táhne nahoru i ponožku.









 Noha je v ponožce.









Pokračujícím tahem vyklouzne ručník z ponožky a můžeme  pokračovat na druhé noze.


     Přeji každému, aby tuto radu nepotřeboval, ale když už by něco takového nastalo, tak snad tento trik pomůže.

foto: mutil

sobota 25. července 2015

Vzpomínky

nedají spát mi vzpomínky
v tvých očích lásky plamínky
když tvou nahotu jsem líbal
štěstí večeřel jsem, snídal

chtěl bych dopřát tobě zas
při vrcholu sladký těla třas
líbat pupeny tvých ňader
prosím, ke mně zas kurs naber

přivezu tě domů k sobě
věnuji své dlaně tobě
vzpomínky změníme v realitu
vítej milá moje, jsi tu

* *
     Každý máme v sobě vzpomínky. Na dětství, na rodiče, na lidičky, kteří se nějak zapsali do našeho žití. A myslím, že se občas vynoří i vzpomínka po nějaké lásce, ať už té první či nějaké jiné, pozdější. Určitě vzpomínají človíčkové svobodní i s oddacím listem. 
     A protože patřím do první skupinky, tak jsem si mohl dovolit to přiznat a vložit sem tyto veršíky jako vzpomínku na anabáze retů mých. ;)

středa 17. června 2015

Tělesné povznesení


* *
     Tak tomuhle říkám poezie těla. Krása AcroYogy mne zaujala natolik, že jsem se rozhodl s vámi o ni rozdělit, tedy sdílet video z you tube. Já sám bych ale nemohl praktikovat, např. pozice lotosového květu by mi určitě vyhodila mé kyčelní náhrady. :) Ale hezky se na to dívá.

video: youtube

pátek 1. května 2015

Každý měl by lásku mít (prvomájová)

každý měl by lásku mít
Rozkvetlá třešeň
dnes co by chtěl políbit
pod stromem s ní nyní stát
na věky své srdce dát

polibek ten mízu žene
potřebnou pro krásu ženě
a tak přeji nejen dneska
ať hubička na líc pleská

* *
     A už je tu zas, ten májový čas, kdy pod stromem dvojice se líbají a mnozí nostalgicky na ně se dívají. :)
     A ti co z důvodu věku mají ještě čas, tak ti se mohou zatím zaposlouchat do písně Judity Čeřovské. A vlastně nejen ti.



video: you tube

úterý 21. dubna 2015

The Life of Flowers



* *
     Dnes jsem otevřel mailík, kde bylo napsáno jen Krásnééééé! a příloha. Otevřel jsem a opravdu krásné to je. Krásné video a pro mé uši i velmi krásná hudba. 
     A protože jsem originál našel i na you tube, tak se s vámi taky podělím. Možná to udělá radost i někomu dalšímu. Alespoň mně to pohladilo duši.

video: youtube

neděle 5. dubna 2015

Velikonoční neděle

už se jistě z proutí
Želenické Velikonoce
tatar na tě kroutí
na tě, na tvé pozadí
co švihne a tak omladí

chceš však býti dospělá
bys bez bolesti seděla?
věnuj tomu vteřinku
zítra obleč peřinku

* *
Ano, ano, den mrskútu se opět přiblížil a páni kluci a "kluci" budou opět beztrestně omlazovat druhou polovinu naší populace. Skutečně omlazovat, neb to je účelem švihání dívčích a ženských zadních částí, kdy zelený vrbový proutek má předat svoji sílu, ohebnost a zdraví do jím "políbeného" těla. Proto se také hodovačce říká pomlázka, neboť (p)omlazuje. Proto "pomlázka" z všelijakých náhrad není pomlázka. Ale také se hodovačce říká tatar, žíla a jistě i jinak, podle krajového zvyku a nářečí. Můžete mne doplnit.
A peřinka pod kalhoty či sukni byla inspirována filmem pro pamětníky, ve kterém Jindřich Plachta "trestá" dvojčata za to, že přemalovala kozu na zebru, ale nejdříve zkontroluje, zda kluci mají na zadečku polštářek.
Ještě přidávám odkaz na zdobení kraslic. Dal jsem ho sem sice už před nějakou dobou, ale myslím, že opáčko není ku škodě.
A odkaz na želenickou galerii sem dávám proto, aby bylo vidět, že i ve středních Čechách "to" jde.

úterý 31. března 2015

Na víčka

Slzy
posílám na víčka
co pod nimi slzička
posílám na víčka
jemný retů cit

aby ta holčička
co její jsou víčka
aby ta holčička
mohla v klidu snít

Kéž by se tvoje oči zalévaly jen slzičkami štěstí!

* *
   Svět kolem mne se tak trochu mění v slzavé údolí. Nemyslím tím jen moji osobní ztrátu, ale žaly, rmuty a boly zasahují i jiné lidičky kolem mne (i když jsou třeba stovky km daleko). 
   Nedávno mi v noci psala kamarádka mail, že jí cosi zase vehnalo slzy do očí, že je nějaká přecitlivělá (není divu, překopává se jí taky celý život). Jestli se jí lépe spalo nevím, ale moje odpověď ji prý alespoň na chvilku vehnala  úsměv do tváře, jak mi napsala druhý den.
   Není to tak dlouho, co jsme se s Lenkou ze Salaše bavili o tom, že pokud se byť jednomu človíčku nějaké naše veršíky zalíbí, tak se nepsaly zbytečně. Nejsem básník, píšu říkanky (vlastně ani ty už ne), to Leni je jiný kalibr, ale pokud mi někdo dá na srozuměnou, že se mu moje slůvka líbí, nebo že mu dokonce pomohla, tak jsem zase na měkko já, neb i já mám své údolíčko.

středa 11. března 2015

Kmotřička Smrt

přišla zas, ta smutku sestřička
sfoukla rázem plamen otcovy svíce
ta s kosou nezvaná kmotřička
nebude tlouci jeho srdce více

chodí stále kolem a kolem
na svou příležitost číhá
ta obchodnice s velkým bolem
jež všem lidem metr stříhá

* *
Tak a je to. Otec odjel v pátek ráno na vyšetření a dialýzu a netušil, že už se nevrátí a místo domů se vydá na cestu za maminkou. Po nepovedeném nápichu a následném pneumotoraxu zkolaboval, byl převezen na JIP, kde včera skonal.
Klid vašim duším, moji drazí.

foto: mutil

sobota 28. února 2015

William Tell Overture


* *
Oldfilda, vlastně Oldfildy, mám rád už hodně dlouho, ale teprve dnes jsem objevil tuto vpravdě historickou nahrávku předehry Viléma Tella. Je pro mne zajímavá už jen tím, že už koncem sedmdesátek byl Mike vlastně one man capella, tedy formát, který je dnes na you tube dost populární. Třeba jako tento:



video: youtube
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...