V pološeru

Doteky

zas je tady pondělíčko
vítám tě v něm, má holčičko
že je ještě pološero
myslím na tě, na tvé tělo

na tvé srdce milující
na doteky vzrušující
co mne nocí prováděly
i když oči už spát chtěly

hříšná těla hříchy plodí
k tomu se tvé krásně hodí
moje milá, moc dobře vím
zas rád se večer nakloním

* *
V neděli se má spát a nabírat sílu na celý pracovní týden. Ale když "pracuje" touha, tak je snad jedno, co je za den. :)
Ilustrativní obrázek je převzat z článku, který typologicky rozděluje milence dle krevní skupiny. Tak ti Kadle nevím, nevím. :)

Ticho před bouří

Žluté moře před bouří

Veru

Znám už
jen Tvůj
křik a pláč,
smích
ztrácí se
v ozvěnách
náhlých odchodů
někam pryč
a návraty trosky
asi už chápem
proč dva dny
spíš
tak po špičkách
bloudíme bytem,
kde stmívá se
o trochu dřív
a tikot hodin
ruší
prozatímní ticho
před bouří…

- možná jsme ty,
které si jí
zaslouží…

(Za naší vzájemnou nelásku)

* *
Asi se zde hodí napsat, "co tím chtěl básník říci".
Kdysi mi v dětství kterýsi strýc řekl, že alkohol je metla lidstva a proto se musí ničit a pak do sebe kopl panáka. Bohužel ti, kteří si toto kredo vzali za své, se obětují zbytečně. Výroba jimi zničené množství lehce doplní. Těžko se ale obnovují zničené rodinné vztahy, které se během ničení alkoholu velmi často také zničí.
Tak i o tom toto dílko je. Veru děkuji za napsání a za možnost ho zde  uveřejnit.

Slzy

Slzy

někdy život bolí, jindy cosi mrzí
pak protékaj oči, smutek jimi slzí
z radosti však jindy zase ze štěstíčka
orosí se oko, ukápne slzička
tak to prosím je a tak to věky chodí
slzy vyznávají asi podobojí

* *

Ženy jsou emočně živější než muži a často popustí stavidla svým citům. A muži, ti tvrdí muži pojednou nevědí co a jak se slzami naložit, jsou proti nim bezbranní, tedy pokud nejsou úplní tupci, pokud nejsou nejen tvrdí, ale i natvrdlí.
Mnohem oblíbenější jsou slzičky radosti, ty, které skrápějí úsměv, které byly stvořeny pocitem neskonalého štěstí. Tyto slzy přinášejí štěstí i lidem kol plačící osoby, to se usmívá i ten tvrdý muž. :)

Přilož

Přilož do kamínek

mrzne, jaro ještě kdes
ví to kdekdo, ví to les
hřeje lásky nás plamínek
přilož milá do kamínek
v loži teplo, venku kláda
dej mi vše, co srdce žádá

* *

Je to můj komentík pod dílem jiné básnířky, kterým opěvovala probouzející se jaro a probouzející se lásku. V dnešních mrazech vskutku odvážný počin, tak jsem raději přiložil. :)

Původní veršíky byly pro potřeby zhudebnění rozšířeny o další text.

Píseň přidána v listopadu '24.

Juniorské nokturno

Nokturno

chtěl bych aspoň na vteřinu
strčit ruce pod peřinu
která kryje tvoje tělo
co tak hladit se mi chtělo
chtěl bych hladit, něžně líbat
tvoji krásu nahou vídat
chtěl bych toho mnohem více
pusť mne milá do ložnice

* *

Nokturno je sice hudební dílko, zastaveníčko pod okénkem, ale srdéčko dokáže po nocích také nádherně notovat svoji touhu. Dnes už asi kluci moc nestojí pod okénkem své milované a nelezou jím do její komůrky, ono to v éře vysokopodlažních domů ani není dost technicky možné, ale to srdíčko jí mohou potěšit i jinak.

Píseň přidána v červenci '25.

druhé foto: mutil

Bez trůnu mlsný král

Marie Choutková

Možná, že jsem stínem a ruším tvůj klid
Nebo trpkým vínem, které nechceš pít
Míváš tajné touhy a ty neplním
Jsem vlna v počtu v čase, však již se nevlním
A tak tu melodicky zkoumám naše nitra
Jaká byla včera, dnes a budou zítra
Vždyť nám z nástupiště odjel jeden vlak
Mávám do daleka, máváš také tak?
Když lásko voněla jsi kouzelným tajemnem
Líp než dětské vlasy, káva ranním snem
To vycházela jsem ti snadno v ústrety
A noc se předla z hvězd, teď čeká rakety
Byla jsem ti klíčem i pouhým tělesem
A ty se často divíš, proč teď se nesnesem
Kdo hledá ve svém vztahu jen jednu korunu
Bývá mlsným králem, však králem bez trůnu
Lásko, lásko, proč tak zestárla jsi?
Voníš něším cizím, bolíš, pročpak asi?

Král

* *

Předkládám čtenářům zase jedno dílko z Maruščina šuplíčku.
Noc se předla z hvězd a teď čeká rakety - krásný básnický obrat, ta změna z promilovaných nocí na válečnou zónu. Krásný obásnický obrat, ale bohužel nám všem často známý asi i z blízka.

Jarmile

Růže květ

utekl rok jako chvilka
opět slaví nám Jarmilka

svátek ten je v plné zimě
jménem touží po květině
po kytí a travičce
posílám vše v básničce
s gratulací jsem tu nyní
co hřeje líp jak peřiny

tisknu ruku, líbám ret
k svátku přeje Tobě svět

* *
Blahopřání věnované ženě, kterou osobně neznám a asi ani nikdy nepoznám. Ovšem na jistém básnickém webu patří k mým oblíbeným autorům. Tak tedy hezký den, Jaromilo! :)

Zafúkané

* *

Tak tu máme zimu. Nejen jako roční období, ale i jako skutečný stav. Bohužel ale jsou jen holomrazy, neboť asi na většině našeho území není po sněhu ani památky. A tak dávám alespoň zasněženou písničku skupiny Fleret s poznámkou, že je lepší mít zafoukanou cestičku nebo okénko než srdéčko.

A na úplný závěr jen podotknu, že být těmi hudebníky, tak pana reziséra pěkně ženu. Nejenže je zima jim, ale pak ještě museli ošetřovat nástroje. Asi bych ho tím sněžným fukarem pěkně zafúkal. :)

video: youtube

Už ji vzbuď

Zašeptej tiše
polibek na víčka

Či spíše
něžná slovíčka
prostři na čelo

Spař čaj,
oloupej pomelo,
na kraj
polož leknín svítání

A závěrem řekni:
Už je den,
má paní