Vítám vás u mutila poety

Poetův autorský blog. No, to je snad trochu přehnané. Necítím se být básníkem. Naopak slovo báseň v mém podání dávám do velkých uvozovek. Přesto zde chci zveřejnit vše, co můj chorý mozek vypotí (jak říkával blahé paměti náš třídní profesor). Většinovou inspirací mých veršíků je žena a vztah. Tak ať se vám alespoň některé dílko líbí a přinese úsměv a potěšení, zrovna tak jako mně při jeho psaní. * * * Objevil jsem umělou inteligenci, s jejíž dopomocí oživuji některé mé (a nejen mé) texty hudbou a zpěvem.

Láska má jistě velký význam, jen bych rád věděl jaký.
Oscar Wilde

úterý 9. června 2009

Povzdech samotáře

stokráte já už snad
dal jsem tobě vale
až se to zdá kruté

přec na tvé rety hlad
přepadá mne stále
přepadaj‘ mě chutě

na úzké, plné či co já vím
na vyzařující smyslno

ač od sebe tě odháním
nemohu bez tebe být, Ženo

* *
Měl jsem nebo mám ve svém okolí několik 'singl mužskejch'. I když se někteří tvářili jako zapřísáhlí odpůrci soužití s ženami, přesto si myslím, že by poslední dvojverší mohlo platit na všechny. Každý se chce občas přitulit, ne?

sobota 6. června 2009

Uč se synu moudrým býti

Jó, kdybychom se lépe učili,
ve fabrice dnes nebyli bychom nemilí

Příště musíme se učit více
a pak jako ta pijavice
vysajem tu lůzu, spodinu,
co vlastním potem sotva živí rodinu

A po hřbetech jiných pošlapem nahoru
A pak?
Oni maj kříž ze dřeva
a já náhrobek z mramoru!

foto: autorka
.

Před branou

aneb
kapitalista kde by byl
kdyby to byl lidumil



zdraví ztratils? to máš smolu
tak běž hezky za závoru
co na tom, že pracovals tu roky
před bránu teď povedem' tvé kroky

do ruky papír, jenž protáhne ti ret
jsi nadbytečný a tak se rozluč hned

octl jsem se na ulici
v ruce žmoulal svou čepici
teď alou na úřad práce
pobudu zde doufám krátce

snad dočkám se i já už kliky
a budu žít si bez fabriky

* *
No jo, je to tak! Ještě před nějakým časem by se jistě našla nějaká náhradní práce. Jenže v době, kdy se zrovna se skalpelem potkám já a odmarodím si tři čtvrtě roku, tak si Amerika vymyslí nějakou krizi, která se přenese i k nám, do našeho "ostrůvku jistoty", a místa ztrácejí zdraví lidé, natož tedy já a mně zdravotně podobní. Tak podruhé za dvaadvacet let jsem z této haly 'odejit'. Poprvé končila celá fabrika, teď končím sám, tedy doufám. Ale hlavně doufám, že brzy najdu novou práci.
Tedy, když jsem u předešlého dílka psal, že života dojmy přetavím v básnické pojmy, tak jsem zrovna nemyslel tento dojem :).

středa 3. června 2009

Meteorologická

Měření tlaku vzduchu

používá svatý Petr
na práci i barometr
nebo ho tam ještě
na větry a deště
sluníčko či kapky
úkolují žabky?

* *
Je to pitominka, vím. Tato říkačka neznamená, že bych začal dětinštět, jen po devíti měsících domácího vězení, byť ředěného krátkými vycházkami, mi schází kontakt s lidmi, s kamarády, dochází mi inspirace. Ale už se blýská na lepší časy, už budu zpět mezi zdravými. Tak snad ze života dojmy se přetaví v básnické pojmy. Základ Meteorologické mě přepadl dnes u umývání nádobí. A protože na červen nemám ještě nic zveršovaného, tak jsem 'svatý Petr - barometr' trochu rozvinul.



sobota 30. května 2009

Deviantní

imitace na sukni
co kol boků se točí
způsobuje, se jukni
že vypadnou mi oči

imitace na prádlo
vykukuje pod ní
zakrýt však nic nezvládlo
prádélko tvé spodní

pro mé oči krásný pohled
lahodný to proviant
teď přemýšlím, co bych proved
okouzlený deviant

* *
Kdepak, nic jsem na sebe nepráskl, žádné sklony na sobě ani já ani mé okolí nepozorujeme :). Já se rád jen podívám, když je na co. Ale je pravda, že některé oblečky jsou velmi provokativní.
Dávám do Knihy humorné i když deviantní skutečnost určitě moc veselá není.

"Básnička" vznikla sice dříve, než jsem viděl onen obrázek, ale velmi k sobě pasují. Doporučuji návštěvu ASI ČR.
.

středa 27. května 2009

Hoď kamenem!

hoď si kamenem, kdož jsi bez viny!
sklonil se k zemi jeden jediný
kterého vina vůbec netíží
ne však kámen, skálu obhlíží

svědomí jeho čistě se třpytí?
ne, jen neví, jaké je ho míti
duši má černou od koptu, sazí
bez milosti proto balvan hází

* *
Také máte občas co dočinění s osobami, které obrazně hází kamenem, ačkoliv sami mají máslo na hlavě?
.

neděle 24. května 2009

Demografická

Město

tedy nevím, zda by celý svět
neměl se nad sebou zamyslet
vždyť my lidé jsme už jako vir
který nemístně se rozmnožil

za chvíli nebudou pole, stromy
z betonu zem budou stínit domy
na budoucno kdo myslí jsme prý jediní
tak co mít dítě jen do každé rodiny?

* *
. .Ale ne, nechci u nás zavést politiku jednoho dítěte. Tu jsme už tak nějak samovolně zavedli sami, v tom už v Evropě jsme. Evropa stárne a přírůstek moc valný nebude, je-li vůbec nějaký. V celosvětovém měřítku však lidská populace roste velkým tempem, miliarda sem, miliarda tam...
. .Nechci strašit, ale uživí nás všechny naše matička Země, zvláště když jsme na pokraji klimatických změn? Hrozí úbytek pitné vody (už teď vydatnost pramenů klesá), naopak hrozí stoupání hladiny moří a tedy možné vytlačování lidstva z pobřeží a zahušťování vnitrozemí. Nezpůsobí to konflikty o půdu, o vodu? Rád bych věřil že ne, ale vzhledem k tomu, že se už dnes bojuje a ani pořádně nevíme proč, tak tomu nevěřím. Proto z logiky věci, že moc lidí = málo půdy, málo jídla a naopak méně lidí = více půdy a jídla, by ona celosvětová regulace porodnosti možná nebyla ke škodě. Jen tak mimochodem, z dnešního počtu asi 6,8 mld. lidí má být při současném tempu přírůstku v r. 2050 asi 10 mld. lidí.
. .Samozřejmě regulování populace přirozeným úbytkem je dnes utopie, zrovna jako zastavení kácení amazonských pralesů či snad nové zalesňování Evropy, když kolem sebe vidíme spíš kácení lesů pro uvolnění místa novým silnicím a výstavbě nových sídlišť. Je to utopie, ale nebylo by pěkné vrátit přírodě dobrovolně část toho co jsme jí vzali tím, že se uskromníme ve své roztaživosti, než aby si to jednoho dne vzala sama s daleko horšími následky pro člověčenstvo jako takové?


.

středa 20. května 2009

Lístek

Krásná jsi, když spíš
dodatečně věnováno kdysi mé ...


milá, hezky jsi mi zvadla
ruka přes pelest ti spadla
krásná jsi, když spíš

vnímám tvojich oblin krásu
chutě mám při lampy jasu
přilehl bych blíž

škoda, že brzo musím vstát
zhasnu, jen si tě nechám zdát
to dnes musí stačit

alespoň teď na papírek
píšu: Miluji tě, Mirek!
nesmím tužkou tlačit

ráno lístek na polštáři
vkouzlí úsměv do tvých tváří
víš, že miluju

zítra už nenechám tě spát
šeptat budu, že mám tě rád
to ti slibuju

* *
Položili jste někdy své milé či ženě na polštář lístek s vyznáním? Já ne! A teď mě to mrzí, protože by ji to tenkrát jistě potěšilo. Pozdě bycha honit, ale nějaké to ráno před sebou ještě mám, tak snad... :)


neděle 17. května 2009

Ramínko

neposlušně zas sklouzlo ti ramínko
nedávej nahoru ho hned
mateřské teď políbím tvé znamínko
na kůži položím svůj ret

rty žhavé mám, cejch nevypálí snad
svět na tebe se mi zúžil
s tvou kůží, s ústy, tělem chci si hrát
vstříkněme zas lásku do žil

nedávej ramínko nahoru si už
ke straně triko ti sluší
tak přitul se ke mně, vždyť já jsem tvůj muž
co srdce vždy mu rozbušíš

* *
K nastartování chutě k milostným hrátkám stačí skutečně třeba i ono spadlé rameno od o dvě čísla většího trika, které ta naše děvčata tak rády nosí. Může se pak člověk ubránit? :)
.
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...