Prstíčky

líbám ti tvou dlaň

a všechny prstíčky

choutky na tebe mám

chci zulíbat ti ďolíčky 

pusa po lokti hore běží

ty začínáš se usmívat

před očima mi tvá krása leží

rád se tě budu dotýkat

zavřela jsi oči svoje

využiji rychle toho

dám na víčka rety moje

padne polibků mnoho

opouštím teď tvoje řasy

nosánku se věnuji

ruka bloudí mezi vlasy 

opravdu tě miluji

tvé rety polapil jsem nyní

jsou sladké láskou tvojí

dál pokračovat budou mé činy

cestovat budu ženou mojí

a už krk tvůj bílý líbám 

jež nabízí mi záklon hlavy

pomalu se níže dívám 

laskat ňadra, to mne baví

krásné jsou ty kopce něžné 

vábí jazyk dvorců hněď

zdržím se, jak by nitě režné

přišily mi rety teď

otáčíš se, odhrnuji ze zad vlasy 

ústa je masírují lehce 

mou královnou krásy jsi asi

přestat studovat tě se mi nechce

líbí se mi ony důlky

co na tvé krásné pánvi jsou

hladím, líbám hýždě, půlky 

ach, ano, jsi mou královnou

stehna, lýtka, jamky kolenní 

lehce jsem líbal i pohladil

u srdce mám z tebe bolení

dovol, bych tě opět otočil

tvé nohy se teď rozevřely

ukazuješ mi lásky síň

zvony světa se rozezněly

já ten tvůj život políbím

* *

     Slovo "život" je archaické pojmenování ženského pohlaví (rodidel), ale vlastně úplně přesně popisný.

Dotknu se tě

dotknu se tvé holé kůže
dospělí jsme, to se může
je tak jemná, moc mne vábí
ty doteky k hrátkám svádí

do dlaně tvé teplo dám si
na později jej schovám si
teď už ale chci tě líbat
na tvou krásu chci se dívat

tvé vzdechy tiché, slastné
řeknou vše a je mi jasné
že tě těší lásky hraní
už tě líbám, moje paní

zulíbám ti oční víčka
nosík, rety, obě líčka
pod bradičkou krku kůži
to líbí se mi coby muži

klíční kostí na rameno
doputuji, milá ženo
z ramene už pusa maže
po celé délce krásné paže

zvědavý jsem ale hošík
tak mne láká hrudní košík
měkkost oněch kopečků
to je krása, panečku

vůbec si to nijak neber
že jedu dolů podél žeber
a už jazyk přivítá
prohlubeň tvého pupíka

vpravo, vlevo krásný bok
to neviděl by jenom cvok
a už jedu zlehýnka 
líbám, hladím stehýnka

nožky tvou krásu podtrhují 
ať obuté jsou, či se zují
ne, nezapomněl jsem, dobře vím
že vynechal jsem pahorek Venušin

jen vychutnávám si ty chvíle
než se ústa dotknou cíle
než vyvrcholí lásky snaha 

MILUJI TĚ, moje drahá 

* *

Safra, ta je nějak dlouhá! No jo, když se trochu u toho rýmování zasníte, tak to se to píše samo. Ale mám už i reakci od čtenářky, že naopak ona se zasnila při čtení. Tak to asi plní svůj účel. 😉

Koza na kolejích

na kolejích se koza pase
ponětí nemá o čase
a už na ni, jak to bývá
houká lokomotiva 

koza nechce se však vzdáti
proti vlaku se jala rozbíhati
do všeho ona trká běžně 
tak poškádlí i ten stroj něžně

co bylo dál, to se rozneslo a ví 
čekáme, až se lokomotiva opraví
koza v trkání je přebornice
všichni divíme se převelice
že nesrazila sobě vaz
a už na kolejích se pase zas

* *

Pozor, neplést s Rosou na kolejích! 😉

Normálně bych dávno spal, ale protože po ulehnutí mě vždy přepadne záchvat kašle, tak jsem raději zůstal sedět. A po chvilce přišly rýmy.  Sice jsem u nich pospával, ale snad to bude k přečtení i k poslechu. 

Tak, a teď zkusím jít do postele.