Jiřinka K. V.
Půl sedmé - a budík pod peřinkou
A úsměv točí za maminkou,
odtud přicházejí kašičky,
A pláč a smích a radost, údiv
- má malá lásko -
uvidíš.
Podívej - třeba dnešní sluníčko
a schováme je pod sukýnkou -
Dívej se -
to jsou puntíčky,
co ladí barvou ke tvým očím
ať svět se diví spolu s námi
když náhle přijdou starosti.
Pást koníčky - a broukat písničky
a u nohou si cucat palec,
A máma - stojíc nad postýlkou,
když usneš unavená chvilkou,
* *
Minule jsem sliboval, že příště bude veseleji. A je něco veselejšího, šťastnějšího než opěvování malého zázraku v podobě miminka?
Verše napsala kamarádka Jiřina už před lety. Bohužel jsem se nezeptal, pro kterou dceru byly napsány.
A život jde dál, obě děvčata téměř přesně rok po sobě přivedla na svět svoje kloučky, Va. loni v listopadu a Ve. teď po roce a dvou dnech. Takže ta báseň je zde velmi příhodně.
* *
Po osmi letech přidávám i zhudebněné zpracování. Autorka už bohužel není mezi námi, ale vím, že by z této písně měla radost.
O hudební složku doplněno v září '24.