nedají spát mi vzpomínkyv tvých očích lásky plamínky
když tvou nahotu jsem líbal
štěstí večeřel jsem, snídal
chtěl bych dopřát tobě zas
při vrcholu sladký těla třas
líbat pupeny tvých ňader
prosím, ke mně zas kurs naber
přivezu tě domů k sobě
věnuji své dlaně tobě
vzpomínky změníme v realitu
vítej milá moje, jsi tu
* *
Každý máme v sobě vzpomínky. Na dětství, na rodiče, na lidičky, kteří se nějak zapsali do našeho žití. A myslím, že se občas vynoří i vzpomínka po nějaké lásce, ať už té první či nějaké jiné, pozdější. Určitě vzpomínají človíčkové svobodní i s oddacím listem.
A protože patřím do první skupinky, tak jsem si mohl dovolit to přiznat a vložit sem tyto veršíky jako vzpomínku na anabáze retů mých. ;)
