Jeskyně víl |
aby krk byl volný
přesunu se na tvou půlku
líbat tě jsem svolný
hladím tvoje tělo krásné
košile jej nekryje
polibky mi dáváš slastné
amor pěje árie
otvírá se tvá jeskyňka
připravena štěstí dát
tělo mé se jak jezinka
na chvíli chce v ní ohřát
* *
Dětem se omlouvám, že jsem si vypůjčil jezinku do svého dílka. Ale jistá paralela s onou pohádkou tu přeci jen je, nezdá se vám? Mnohdy i ono: "Jen co se ohřejeme, hned zase půjdeme!" :) Ale jinak vážně myšlené milování je přeci z říše pohádek, ne?
Opravdu pohádkové milování ...
OdpovědětVymazat