Je láska cvok?

láska je cvok
co nabídne ti z trávy práska
či třeba whisky lok

láskou zkouřený či zpitý
o polibcích a krásném těle sníš
nejsi v reálu
láskou vyčlenil ses z normálního žití

jen počkej, až přijde bolení hlavy
těžké je střízlivění, abstinenční stavy
ale mám za to, že to víš

a pak pomalu
přijde další kolečko
láska je láska
lásko ..., děvečko ...!


* *
Jen aby se to kolečko nepolámalo.

Jarní

pletivem dřeva proudí čerstvá míza
jaro definitivně už je tady
chlapům se na svět lépe dívá
holky obnažují své vnady

myslím, že i děvčata jsou ráda
za každou teplou chvilku
kdy prohřejí svá holá záda
jež v zimě krášlila mnohou „otužilku“

vím, módní je to požadavek
a studených dnů není tolika
avšak bez ohledu na věk
potrápit může ledvinová kolika

* * Původně to měla být seriozní oslava jara, ale člověk míní a múzy mění :-).

Jako Hus

v krbových kamnech praskají
řeřavé uhlíky
na stolku se sklenky blýskají
rozpouštím ti culíky

tak sis to vždy přála
krb, vysoký koberec a chlapa
dnes tělo jsi mi dala
srdce buší a krev kyslík lapá

jako ve dvojím jsem ohni
tvé tělo láskou sálá
prosím, však od kamen se pohni
k plamenům jsi mě dala

teď ještě nechci shořet
možná někdy hranici mi postaví
až naše láska bude bolet
nyní ale krásně líbáš a ruce tvé hladí

* *
Přání o vysokém koberci a tom zbytku jsem si půjčil od své bývalé kolegyně, která občas nějakou podobnou větu pronesla.

Hudba přidána v únoru '25.

Inzerát

hledám děvče, nejen na neděli
hledám ho pro sebe
ne aby mi kluci záviděli
najdeme se, panenko?

zn.:
na záchodě splachuji
a zaklápím prkénko

:-)

Ibišek

Mám ráda tvůj květ, zdobí mou duši
jemný a ladný
rudý jak krev, co ve spáncích mi buší
krev je život
co žít ho není snadný
život je láska, my někdy jsme k ní hluší
láska je ve výšinách létání
je i špatný pilot
snad mne ale někdo zachrání
pak říkat budou nám, jak spolu nám to sluší

Mám tě ráda, ibišku
zaleji tě
hlídej u mého pelíšku

* *
Inspirováno mou kamarádkou, která má ve svém profilu květ ibišku

Chemie

Láska je prý jen chemická reakce
a srdce je jen pumpující sval!
Proč ale mě ta pumpa bolí
když tys tu reakci svoji
zneutralizoval?

* *
Myslím, že tohle platí i pro muže :-)

Hudba přidána v prosinci '24.

Chceš?

dlouhý den jak bačkory jsi zula
do postele ke mně uléháš
jako vždy jsi se přitulila
hlavu na rameno mi pokládáš

paží svou objímám tvůj bok
druhá ruka dává ti pramen z čela
polibek do vlasů je k lásce první krok
poslouchám, zda souhlasně jsi zavrněla

dech můj hlavou ti pohupuje
srdce přešlo do vyčkávacího rytmu
ach ano, tvá pusa se po těle mém pohybuje
jen počkej, až ji rety svými chytnu

* *
Je to vždy príma, když ten druhý chce taky :)

Hudba přidána v lednu '25.

Hvězdičko má

krásná jsi jako letní hvězdné nebe
hledím nahoru, ve hvězdách vidím tebe
jsi v každém souhvězdí, jsi Mléčnou drahou
děláš mne šťastným, ve tmě za Prahou

hvězdičko má

Hrubka

učit se, učit se, učit se
to prý říkal už nějaký Lenin
říká to i táta …

teď jsou ale prázdniny
učit se?
to tedy 'nevym'

* *
Napsáno loni v létě pod dojmem četnosti pravopisných chyb, které lítají českým internetem.

Hospodář

Kosení

Mne zrno ruka hospodáře
oči hledí do vlnící se záře ...
Obilí je zralé právě.

Už nadešel ten čas
je nutno pokositi klas
aby odevzdal své zrno.

Naklepejte svoje kosy
děcka vázat budou snopy ...
Chyba, dědo, chyba jako Brno!

Břitvy kos už jen ve filmech si šustí
holicí strojky kombajnů do pole se pustí
snopy vázat není třeba.

Starý pán hlavou kroutí, chápe se hole
cestičkou odchází, to už není jeho pole ...
Sekáči kosí stále v jeho hlavě.

Zmatený stoletý děda.

* *
Tahle mne napadla po shlédnutí jakéhosi filmu pro pamětníky, kde se ještě obilí kosilo kosami.

Ilustrační obrázek není ze žatvy pole, ale z kosení louky, což určitě na "uměleckém" dojmu neubere. Kéž by se takto sekala tráva i na našem sídlišti. Toho ušetřeného benzínu na sekačky a hlavně to ticho! (Jak je možné, že se údržba zeleně neomylně trefí do dnů mezi mými nočními směnami? :-/)

Píseň přidána v listopadu '24.

Horké polibky

svými polibky chci horce
pokrývat tvých ňader dvorce
hrbolek Venušin, ano i břich
lásko má milená
zde neplatí zmýlená
nekouřím, nepiji
jsi jediný můj hřích

* *
K této mi kolegyně Stydlín napsala, že se určitě nějaký ten hříšek najde. Z těch vyjmenovaných žádný: nekouřím, nepiju (tedy skoro), za holkama nechodím :-). No, a ty ostatní (mám já vůbec nějaké?) si nechám pro sebe ;-).

Hladím

Ruce

s tvými vlasy rád si hraji
vždy zavoní mi heřmánkem
jak vzácný arab barvu mají
rád líbávám je před spánkem

rád hladívám i tvoje ruce
které nás tak laskají
mne a ty naše žabce
co radosti nám dávají

rád dotýkám se i tvých retů
toho šperku z usmání
ony přitažlivostí jsou našich světů
když pootevřeš je k líbání

.

* *
Doteky o sobě víme.

Snad každý se rád mazlí se svým protějškem. Alespoň já ano.

Harry Potter

Harry Potter

s kouzlem Tvé krásy
ani Potter Harry
nevěděl by si rady
jsem rád, že má jsi

jak miluji Tě nevíš ani

.

* *

Snad se na mne skalní Potterovci nebudou zlobit, že jsem si tohoto hrdinu vypůjčil do svého verše. Přiznávám se, že knihu jsem nečetl ani jednu a filmy jsem viděl jen první dva. Je to pěkné, to ano, ale já už asi zůstanu u postaviček p. Čtvrtka :-)

Had

na břiše ležím, tak já chodím spát
mezi lopatkami cítím náhle
něžný dotek dechu

šimrá to

prsty začínáš mne studovat
studium je to dlouhosáhlé
stahuješ mi mou deku

otáčím se

rozšiřují se mi zřítelnice
ústa jak vývěva působí
tvůj jazyk chutná mi převelice

vzrůstá má touha

mám rád před spánkem tu chvíli
v pološeru s rozpuštěnými vlasy
kdy láska kráčí k svému cíli

s radostí se stane ze mne lásky slouha

krásné jsou křivky tvého těla
po chvíli slaďují své rytmy naše boky
chceš mne jako poprvé bys mne měla
píšeme naší lásky sloky

ohňostrůjce zmáčkl knoflík!

sperma řítí se chámovodem
k hlavičce hada, té sladké zmije
co slinu vlahou do útrob ti plije

teď přimykáš se více

cítím stahy svalů, máš mne ráda!
tvé tělo kapky života lačně pije
výrobek chtíče našeho si střádá

zkrásněla jsi

do talíře se usmíváš
tajuplná jsi jak za úplňku noc
pak sedáš si vedle mne
a slůvky pár překvapíš mě moc

dnes byla jsem u doktora
a on prvně řek´ mi:  m a m i n k o !

miluji tě, má lásko, květinko!

* *

Kupodivu to není báseň o mém rodinném štěstí (to jsem tehdy ještě neveršoval). K této mě inspirovalo narození potomka kolegy z práce a dá se říci, že je vlastně prvotní příčinou mého poetického snažení, i když v dlouhých intervalech jsem si zaveršoval i před tím.

Píseň přidána v říjnu '24.

Globální oteplování

jak miluji tě, nevíš ani
dlouho již nemohu spát
ty můžeš za světa oteplování
vždyť celý hořím chtíčem
když vidím tě nahou přede mnou stát

jen ať ledovce tají
a zvedají hladinu moře
jen ať třese se zem
ti, kdož lásku svoji mají
ať štěstí prožívají
ne tak, jako já hoře
když chvíli bez tebe jsem
.
* *
Jo, ženy nás dokážou pěkně rozehřát, a někdy i do běla :-) Ale na světové klima to snad vliv nemá.

Gazela

dnes potkal jsem bohyni
snad sama Venuše to byla

jemný dlouhý vlas
z úst sametový hlas
ňadra, krásný mléčný bar
mé srdce roztrhlo se v cár
sukénka ukryla jí klín
ale jedno jistě vím
že nohy měla jak gazela

pak sedla si do auta
a v dáli mi zmizela
.
* *
Ano, člověk někdy opravdu potká překrásné bytosti. Já jsem tuhle tu potkal na parkovišti jednoho obchodního domu.

Foglarovka

to jsem ti ještě asi neřek

Ježek v kleci

do srdce mého jak ses dostala
že pro mne jsi v kleci ježek
z příběhu pana Foglara

protože jsem-li sám
a neruší-li nikdo cizí
na tebe já myslívám
objevit chci ten obsah ryzí
tak tahám tě z klece vzpomínek
zatáhnu za nohu, pak ruku natočím
napětím srdce tluče jak bubínek
vyhrát nad klecí je pro mne vším

pásek pak dělí to tvé tělo
když z mříže já ho vydobyl
závit sukně vytočit by se mělo
plánek štěstí abych objevil

že nepostavím Tleskačovo kolo vím
já raději však, lásko, tvoje ústa políbím

.
* *

Není to zrovna Seifert, ale já ani Nobelovu cenu za literaturu nechci.

E-mail

vzpomínám na Tebe
dnes více než včera

mám rád poetickou atmosféru
tu vůni Tvého domku
rád se dívám do očí zářících veselím
když vzhlížíš ke mně
a ústa špulíš k polibku
na zápraží
hned u domovního zvonku

líbáš tak sladce, vzpomínám

chybí mi naše povídání u kávy
třeba jak mne krotíš
když hoří mi má lýtka
a přitom, v tom je ta potíž
úsměv Tvých oček naznačil mi
že rozumíš tomu plameni
že vidíš ve mně sebe

rád Tě mám

rád přijedu zase
až dovolí mi Čas
ten jediný spravedlivý soudce
a dobře vím
že dáš mi pusu
já chytnu Tě v pase
ke kávě sedneme si, nesladím

vzpomínám

posílám pozdrav z nedaleké dálky
nedávám ho ale do obálky
mailem v době internetu

zdravím, líbám Tebe
svoji tetu

Drak

Drak

chtěl bych být s Tebou
zahrnout Tě něhou
nevím ale, jestli to víš
když mi ani neodpovíš
na sms, co posílám
a tak se cítím strašně sám
velká jsou to muka
zamilovaného kluka
prosím proto nebe
ať pošle mi do cesty Tebe

vím, ve své moci má Tě drak
a já nemám meč ni prak
hlavu nemohu mu stíti
jinak ho musím obelstíti
o Tebe ho, lásko, okradu
přivedu k sobě do hradu
zde budu Tě mít rád
budeme se milovat
aby nevěděl to on, táta
princezno má milená, zlatá

Doteky

jsem šťasten za všechny doteky
i když třeba jsou jen letmé
a ne tak žhavé jako ve tmě

tvé doteky já sbírám
už hodně jich mám
lepím si je do alba vzpomínek

zvláštní stranu má ten
kdy polibkem splnil se mi sen
kdy pro štěstí dalas mi kamínek

v albu chycené, jinak by utekly
čekají, až budeme jimi listovat
až budeme vzpomínat či opět se milovat

* *
Krásná je doba zamilovanosti, kdy se těšíme pouhou přítomností toho druhého a pocit štěstí dokáže dát třeba jen letmé pohlazení.

Domácí péče

místo nohou kolečka
proleženin na zádech pruhy
za matkou přicházejí andělé
léčí, co zavinili druzí

andělé… andělky spíše
- bytosti krásné jsou to
sestupují z dobroty výše
tvoří si k pacientům pouto

za tu opateru dík patří vám
milé naše sestřičky
s úctou s hlavy smekávám
láskyplné holčičky

* *
Poděkování sestrám domácí péče, které spolu s otcem v krátké době zaléčily to, co se nedařilo během skoro půlročního pobytu v lékařských ústavech, tedy dekubity, získané v prvních třech dnech po amputaci první nohy.

Dojde mu to?

vida, nikdo mě nevítá
když přišel jsem domů
ženuška má kdes lítá

snad ke kamarádce spěchala
či zavolala ji tchýně
proto ani oběd vařit nedala

mně nevadí to, já mám ji rád
myslím na její krok ladný
řízek naklepu, zaženu jím hlad

při klepání se jen divím tomu
proč od šatů vyklidila skříně
a nač vzala si i knížky vkladní?


* *
Nemyslíte, že je to o blondýnovi? :-D. Dáno do dvou zcela odlišných knih, protože hranice mezi bolem a humorem může být někdy opravdu minimální, bohužel.

Dobrou noc

Zeměkoule se od sluníčka odvrací,
za chvíli na oči dám si špendlík spínací.
To aby neutek‘ mi sen,
sen o tobě jen.


* *
Jen aby si někdo nemyslel, že holduji onomu kultu sebetrýznění se, propichování atd. To ne! Je to jen básnický obrat. :-)

Dívce z truhlárny

Pila

to nestojí ani za řeč

s myšlenkou na Tebe
já si dnes hrál
ač nejsem žádný kutil
T Ř I ..prkénka jsem uřezal
a přežil
sobě nic „neuďál“!
to šikovný jsem mutil

heč!


* *
Kamarádka dělávala ve výrobně nábytku, no a já jsem jednou takhle v kuchyni řezal tři pr... :-)

Dívce bez vkusu

jméno anděla
jenž seslán mi byl shůry
vyškrábal jsem nožem svým
z lásky do kůry

zkošatěl ten náš strom
hrubou už má koru
a já šťasten jsem
že zestárli jsme spolu

děkuji nebesům, za dívku „bez vkusu“
jež do cesty mi dala
tak svůj čas prožil jsem s ženou tou
jež srdce mé si ponechala


* *
Poděkování nebesům a především "dívkám bez vkusu".